E-články: slepá ulička publikačního vývoje? Komu to vadí? Komu to prospívá?
Sekce: Přechod od klasických
k elektronickým médiím: možnosti koexistence a hranice využívání |
|
|
Autor: |
Milan Špála, Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta |
|
|
|
Plný text
(PDF)
|
|
|
Abstrakt: |
Ve stále rostoucí míře vedle tištěných časopisů se paralelně objevují i jejich
e-verze a kromě toho vznikají i čistě elektronické časopisy. Na příkladech z biologicko-lékařské oblasti (PubMed Central
- NIH 1999) sledována současná situace odborných e-časopisů a uvedeny jejich přednosti (flexibilita, rychlejší šíření,
volný a rovný přístup i pro méně známé autory a instituce, zlepšující se formát, schopnost se rozvíjet v budoucnu,
hypertextová struktura, nižší náklady) i nevýhody (dosavadní menší nedůvěra v internet, proměnlivost resp. nestabilnost
URL a archivace, HTML/XML vs. PDF při čtení z obrazovky, konverze z digitální do analogové vnímatelné formy). Některé až
dosud uváděné nevýhody (nezájem velkých vydavatelů e-časopisů a producentů bibliografických databází, nižší
citovatelnost e-článků, chybění peer-review procesu, e-preprinty jako zábrana pozdějšímu uveřejnění v definitivní formě)
jsou však postupně překonávány. Zdá se, že systém Global Health Network (global health information server GHIS)
představuje jednu z možných cest k přepracování vědecké komunikace a k odstraňování technických a strukturálních bariér
v propojování a spolupráci resp. vytváření vztahů. Nejde o snahu zahubit časopisy (R. E. LaPorte, BMJ 1995), ale
překonat situaci podobající se té, kdy záznamy článků na vinylové gramofonová desce jsou nahrazovány CD komunikací na
elektronické komunikační dálnici pomocí internetové technologie web/hypertextový jazyk. Zdá se, že pojem „e-print“ resp.
„netprint“ získá ve vědecké komunitě i u nakladatelů stejně důstojné postavení, jako publikace v klasických tištěných
časopisech. U odborných autorů a vědeckých čtenářů totiž díky tomu, že jsou dostupné v plné podobě, bez omezení a hlavně
rychle, je už získaly.
|
|
|
O autoru: |
Promován na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (UK) v Praze
(MUDr. –1956), CSc.1963), docent patologické fyziologie (1988); pracovník Ústavu patologické fyziologie 1. lékařské
fakulty UK (1956 – 1996); hostující profesor a vedoucí Départment de Physiopathologie, Université d´Oran (Alžírsko)
(1970-1974); Ústav vědeckých informací 1. lékařské fakulty UK – vedoucí oddělení (1995-2001), - odborný pracovník (2001
- ); člen Redakční rady University Karlovy (1965 - ), vedoucí redaktor oficiálního vědeckého časopisu 1. lékařské
fakulty UK „Sborník lékařský“ (1991 - ).
|
Další příspěvky v této sekci:
- Elektronické dodávání výukových materiálů (Robert
Ingram-Smith, ProQuest Information and Learning; Velká Británie)
- Kluwer Online - nezbytný prostředek podpory výzkumu (Alan
Harris, Kluwer Academic Publishers; Holandsko)
- PEC = Portál Elektronických Časopisů (Marie Paráková,
Ústřední knihovna, Univerzita Karlova v Praze
Spoluautoři: Petr Boldiš, postgraduální student Ústavu
informačních studií a knihovnictví Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze)
- O krok napřed se ScienceDirect (Annemarie Koot, Elsevier
Science ; Holandsko)
- 14:50 - 15:15 Přestávka na kávu ()
- Principy, aktéři, modely, postupy a technologie v systémech
elektronických disertací (Eva Bratková, Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova v
Praze)
- Elektronický archív akademických prací na ESF MU (Jiří
Poláček, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity)
- Dostupnost vysokoškolských kvalifikačních prací: východiska pro
další řešení (Martin Svoboda, Státní technická knihovna
Spoluautoři: Jan Bayer, Státní technická
knihovna)
- Akademické informační portály (Kerstin Zimmermann, ftw.
(Telecommunications Research Centre Vienna); Rakousko)
- CABI Publishing: Služby aplikovanému výzkumu v oblasti přírodních
věd (Chris Ison, CABI Publishing; Velká Británie)
Zpět
na program konference
|
|
|