E-články: slepá ulička publikačního vývoje? Komu to vadí? Komu to prospívá?

Sekce: Přechod od klasických k elektronickým médiím: možnosti koexistence a hranice využívání
 
Autor: Milan Špála, Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta 
 
Plný text (PDF)
 
Abstrakt: Ve stále rostoucí míře vedle tištěných časopisů se paralelně objevují i jejich e-verze a kromě toho vznikají i čistě elektronické časopisy. Na příkladech z biologicko-lékařské oblasti (PubMed Central - NIH 1999) sledována současná situace odborných e-časopisů a uvedeny jejich přednosti (flexibilita, rychlejší šíření, volný a rovný přístup i pro méně známé autory a instituce, zlepšující se formát, schopnost se rozvíjet v budoucnu, hypertextová struktura, nižší náklady) i nevýhody (dosavadní menší nedůvěra v internet, proměnlivost resp. nestabilnost URL a archivace, HTML/XML vs. PDF při čtení z obrazovky, konverze z digitální do analogové vnímatelné formy). Některé až dosud uváděné nevýhody (nezájem velkých vydavatelů e-časopisů a producentů bibliografických databází, nižší citovatelnost e-článků, chybění peer-review procesu, e-preprinty jako zábrana pozdějšímu uveřejnění v definitivní formě) jsou však postupně překonávány. Zdá se, že systém Global Health Network (global health information server GHIS) představuje jednu z možných cest k přepracování vědecké komunikace a k odstraňování technických a strukturálních bariér v propojování a spolupráci resp. vytváření vztahů. Nejde o snahu zahubit časopisy (R. E. LaPorte, BMJ 1995), ale překonat situaci podobající se té, kdy záznamy článků na vinylové gramofonová desce jsou nahrazovány CD komunikací na elektronické komunikační dálnici pomocí internetové technologie web/hypertextový jazyk. Zdá se, že pojem „e-print“ resp. „netprint“ získá ve vědecké komunitě i u nakladatelů stejně důstojné postavení, jako publikace v klasických tištěných časopisech. U odborných autorů a vědeckých čtenářů totiž díky tomu, že jsou dostupné v plné podobě, bez omezení a hlavně rychle, je už získaly.
 
O autoru: Promován na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (UK) v Praze (MUDr. –1956), CSc.1963), docent patologické fyziologie (1988); pracovník Ústavu patologické fyziologie 1. lékařské fakulty UK (1956 – 1996); hostující profesor a vedoucí Départment de Physiopathologie, Université d´Oran (Alžírsko) (1970-1974); Ústav vědeckých informací 1. lékařské fakulty UK – vedoucí oddělení (1995-2001), - odborný pracovník (2001 - ); člen Redakční rady University Karlovy (1965 - ), vedoucí redaktor oficiálního vědeckého časopisu 1. lékařské fakulty UK „Sborník lékařský“ (1991 - ).
 

Další příspěvky v této sekci:

Zpět na program konference

 

AiP logo Copyright © 2002-2003 Albertina icome Praha s.r.o.
INFORUM® a IN® jsou registrované ochranné známky. 
Všechna práva vyhrazena.
Aktualizováno 30.07.2003

Grafický design 
Logo STUDIO aha!

Zpracování datDigital Art Studio