Na otázku položenou v názvu příspěvku nejspíš nikdo neočekává kladnou odpověď. Záporná odpověď znamená ovšem určité zevšeobecnění, neboť je zcela jistě i u nás řada uživatelů vybavených znalostmi a dovednostmi, které jim umožňují využívat nejrůznější informační zdroje na potřebné úrovni. Už třeba jenom dobrá jazyková vybavenost, především znalost angličtiny, je velmi užitečným základem pro rychlou a účinnou orientaci v obrovském množství dostupných zdrojů a služeb. Obecně však bohužel spíše platí, že úroveň znalostí uživatelů knihovnicko-informačních služeb není přímo úměrná možnostem, které jsou jim dnes pro získávání informací k dispozici. Dnešní elektronické prostředí, díky němuž se koncovým uživatelům zdánlivě jednoduchým způsobem otevírá přístup k neomezenému množství informačních zdrojů, nedostatečnou připravenost uživatelů pro práci s informacemi paradoxně zviditelňuje. Jedním z důvodů tohoto stavu je přemíra informací a zdrojů nejrůznějšího zaměření i kvality.

Moderní informační technologie usnadňují publikování a šíření informací. Uživatelé mají možnost takřka okamžitého přístupu k podstatně většímu množství zdrojů, než tomu bylo kdykoliv dříve, o to více je však nutné, aby se v těchto zdrojích dokázali dobře orientovat a aby uměli najít a získat ty správné informace v pravý čas.

Problém nedostatečné informační gramotnosti uživatelů, podle mého názoru, ještě více zvýraznily výsledky řešení projektů v  programu MŠMT ČR LI (Informační zdroje pro výzkum a vývoj). Díky tomu, že se do řešení řady společných projektů zapojilo velké množství knihoven současně, dostali jejich uživatelé možnost přístupu nejen ke zdrojům, které jsou pro jejich práci opravdu významné, ale zároveň i k takovým zdrojům, které ve skutečnosti nikdy potřebovat nebudou. Bohužel, často i z toho důvodu, že zpřístupňované zdroje lze za informační zdroje nezbytné pro výzkum a vývoj považovat jen s jistou nadsázkou. Na druhé straně platí bohužel i to, že se zdroje (informační i finanční) z programu určeného pro výzkum a vývoj dostávají k uživatelům, kteří s touto oblastí nemají nic a sotva kdy budou mít něco společného. A většina z nich ani o tyto zdroje ve skutečnosti nemá zájem.

S obrovskými možnostmi, které tento program pro knihovny a především pro jejich uživatele otevřel, je tedy spojena řada otázek, které by při jeho případném pokračování měly být vzaty v úvahu. Tématem mého příspěvku je však otázka připravenosti uživatelů na efektivní využívání nejen těchto komerčních a finančně velmi nákladných zdrojů, ale obecně - připravenost uživatelů na práci s informacemi.

Vycházím-li ze svých vlastních zkušeností z vysokoškolského prostředí, musím konstatovat, že uživatelé - a netýká se to bohužel jen studentů - většinou na práci s informačními zdroji připraveni dostatečně nejsou. O potřebě informační výchovy uživatelů zřejmě tedy nebude v knihovnické obci sporu, svědčí o tom ostatně řada aktivit, hlavně ve vysokoškolských knihovnách. Také základní cíl informační výchovy je jasný: naučit uživatele knihovnicko-informačních služeb účinně využívat dostupné zdroje takovým způsobem, aby dokázali samostatně nebo za určité pomoci pracovníků knihoven zjišťovat, získávat a zpracovávat informace potřebné ke studiu, k pedagogické nebo výzkumně-vývojové práci (případně pro osobní záliby a zájmy). Otázkou zůstává především to, jakým způsobem uživatele na práci s informacemi připravovat.

Při pohledu na způsoby realizace informační výchovy v prostředí Internetu lze vysledovat několik tendencí, které, troufám si říci, mohou někdy působit spíše kontraproduktivně. Zdá se, že se autorům příruček, kursů, průvodců a dalších informačních materiálů pro uživatele nedaří oprostit od způsobu, jímž byli sami v době svého studia oboru knihovnictví vzděláváni. Obsahová náplň kursů tedy připomíná spíše výukové materiály pro budoucí knihovníky než pro koncové uživatele. V kursech lze najít řadu zbytečných informací, ale současně v nich řada důležitých informací schází. Další tendencí, snad způsobenou tím, že jsou si sami autoři vědomi problematičnosti odborného výkladu knihovnické problematiky, je pak snaha nezahlcovat uživatele podrobnostmi. Pokusem představit rozsáhlou problematiku v několika stručných bodech se ovšem ztratí spousta důležitých informací a paradoxně ještě víc se zvýrazní teoretický základ výkladu. Zjednodušením tak bohužel dochází k tomu, že kursy nenaplní původní záměry svých autorů, již tak do jisté míry ohrožené tím, že informační výchova zpravidla nebývá běžnou součástí studijních osnov.

Výsledkem informační přípravy uživatelů by měl být především praktický návod k použití. Rozsah dostupných informačních zdrojů a služeb i související problematika předem vylučují stručnost. Je však možné - a elektronické prostředí k tomu přímo vybízí - připravit několik variant informací a nechat uživatele, ať si sám podle svých možností a potřeb zvolí tu, jež mu v daném okamžiku bude vyhovovat.

Při přípravě podobných kursů je hlavně důležitá schopnost autorů vidět danou problematiku z pohledu uživatelů, ovšem očima poučeného knihovníka. Je také zapotřebí si uvědomit, že způsob, jakým jsou dnes uživatelům zpřístupňovány informace o informacích a často i informace samotné, vede k tomu, že - i přes zdánlivou jednoduchost - jsou na koncové uživatele knihovnicko-informačních služeb kladeny takové nároky, jakým mnohdy nejsou schopni dostát ani sami pracovníci knihoven. Dnešní prostředí totiž nabízí koncovým uživatelům přístup k takovým zdrojům, k nimž měli donedávna v knihovnách přístup pouze specializovaní pracovníci. Navíc byly podobné zdroje zpravidla dostupné jen v některých typech knihoven. Již z povahy současných informačních zdrojů, z jejich množství a rozmanitosti forem i obsahu vyplývá, že informační přípravu nejde zjednodušit zestručněním obsahu. Úrovni a potřebám koncových uživatelů by však měla být přizpůsobena struktura informací a formální úroveň kursů, tedy jejich stránka obsahová a prezentační.

Moderní informační technologie poučeným uživatelům usnadňují přístup k informacím, zároveň však usnadňují i přípravu podobných kursů. Umožňují například diferencovat výklad tématu v různých verzích tak, aby si sám uživatel zvolil způsob, kterým se s problematikou práce s informacemi chce seznámit. Slova o usnadnění přípravy nelze ovšem brát doslovně, neboť ve skutečnosti jde o náročnou záležitost vyžadující nejen znalosti z oboru, který je předmětem výkladu, ale také znalosti z oblasti elektronického publikování, budování a designu webových dokumentů, vytváření multimediálních výukových materiálů apod.

Jednou z velkých výhod moderních informačních technologií je, že umožňují “vizualizovaný” výklad problematiky ve zhuštěné podobě, jsou názorné. Není proto nutné zestručňovat slovní výklad, nýbrž použít adekvátní formu pro vyjádření obsahu. Je-li kurs zpřístupňován uživateli v prostředí WWW, v němž jsou dostupné i uživatelům nabízené zdroje a služby, a je-li možné jediným stiskem tlačítka myši přejít na volně dostupný odkazovaný zdroj, proč by například měly být součástí online kursů ukázky obrazovek těchto zdrojů?

Příprava podobných kursů tedy rozhodně není jednoduchá a je většinou ve srovnání s tradičními formami výuky mnohem náročnější, jak finančně, tak především personálně a časově. Kursy navíc nejsou nikdy hotovy, vyžadují trvalou údržbu a aktualizaci. A rozhodně se to netýká jen kontroly platnosti adres online zdrojů, jež jsou v nich zmiňovány.

Pokud jde o obsahovou náplň kursů a jejich strukturu, je nezbytné mít na paměti hlavní cíl informační přípravy: naučit uživatele efektivně využívat dostupné informační zdroje.

V roce 2001 zahájila Ústřední knihovna (ÚK) Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) ve spolupráci s katedrou informatiky Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) VŠB-TUO za podpory Fondu rozvoje vysokých škol (projekt FRVŠ 241/2001 s názvem “Informační příprava uživatelů v prostředí Internetu”) budování webových stránek věnovaných problematice zjišťování, získávání a zpracování informací. Jak je zřejmé již z názvu projektu, jde o příspěvek ke zvýšení informační gramotnosti uživatelů knihovnicko-informačních služeb.

Východiskem pro volbu tématu projektu i pro obsahovou náplň kursů byly v úvodu příspěvku zmiňované zkušenosti s uživateli knihovnicko-informačních služeb, vycházející ovšem z podmínek VŠB-TUO. Nešlo jen o zkušenosti a podněty z vlastní knihovnické praxe, ale rovněž z výuky studentů na Hornicko-geologické fakultě VŠB-TUO v předmětu zaměřeném na práci s informacemi, který je již několik let součástí studijních osnov dvou oborů na této fakultě. Informatické zázemí projektu zajistili pracovníci a studenti katedry informatiky FEI VŠB-TU Ostrava.

Na základě zkušeností s výukou předmětů o práci s informacemi, z příležitostných přednášek i ze služeb poskytovaných knihovnou (spolupráce s uživateli na doplňování knihovního fondu, meziknihovní výpůjční služba, zpracování rešerší, využívání internetových zdrojů apod.) lze konstatovat, že nejen studenti, ale bohužel také pedagogové, postrádají řadu nezbytných znalostí, které by jim - a následně také pracovníkům knihovny - usnadnily zjišťování, získávání a zpracování informací.

Moderní informační a komunikační technologie přístup k informacím (jak k informacím primárním, tak také k sekundárním) usnadňují a urychlují. Současně však někdy mohou získávání informací zkomplikovat. Jednak se značně rozšířilo spektrum komerčních i volně dostupných informačních zdrojů, k nimž mají přístup koncoví uživatelé bez zprostředkovatele-knihovníka, jednak se neustále rozšiřují služby knihoven v oblasti získávání primárních dokumentů v elektronické podobě. K potřebným informacím se tedy nejen pracovníci knihovny, ale i její uživatelé, mohou dostat bez ohledu na omezení a bariéry, jež zpravidla doprovázejí tradiční způsoby šíření a zpřístupňování informací.

Aby však bylo možné výhod moderních technologií v přístupu k informacím využívat jak koncovými uživateli samotnými, tak pro zprostředkování jejich požadavků v rámci služeb knihovny (například v rámci meziknihovních výpůjčních služeb, návrhů na zakoupení dokumentů do fondu apod.), je nezbytné, aby uživatelé disponovali základními znalostmi z oblasti práce s informacemi. Bez potřebných znalostí a dovedností nelze očekávat, že budou uživateli efektivně využívány nejen elektronické zdroje, ale ani tradiční informační zdroje a služby.

Cílem projektu FRVŠ bylo zajištění technických podmínek pro vytvoření (vytváření), správu, údržbu a aktualizaci výukových modulů zaměřených na informační přípravu uživatelů knihovnicko-informačních služeb v prostředí služby World Wide Web (WWW). Toto prostředí je pro realizaci kursů podporujících informační gramotnost uživatelů ideální hned z několika důvodů.

Naprostá většina knihovnicko-informačních služeb je dnes realizována buď přímo na Internetu nebo s jeho podporou. Uživatelé knihoven si sice stále půjčují tradiční tištěné dokumenty, ale informace o těchto dokumentech lze dnes zpravidla získávat online prostřednictvím zdrojů dostupných na WWW. V kursech poskytované informace nebo popisované služby a zdroje jsou tedy ve většině případů alespoň částečně dostupné na WWW a současně webové prostředí nevyžaduje žádné mimořádné požadavky na zvládnutí nových technologií (ve smyslu práce s  programovým vybavením) ze strany uživatele.

Kromě toho, že se díky moderním technologiím změnily možnosti šíření i zpřístupňování informací, je toto nové prostředí celkem přirozeně také ideálním prostředím pro šíření informací o tom, jak s informacemi pracovat. Rozvoj v oblasti elektronické komunikace odstranil překážky, které se podobným aktivitám v tradičním prostředí v knihovnách staví do cesty. Informační příprava uživatelů i další služby knihoven v prostředí WWW jsou nezávislé na provozní době pracovišť knihovny, na nedostatku času, ani na zpravidla omezených personálních možnostech knihoven. Současně prostředí WWW přináší, kromě okamžitého přístupu k informacím, i určitou úroveň individualizace poskytovaných služeb. To jsou možnosti, jež je v tradičním prostředí při velkém množství uživatelů a současně malém počtu pracovníků knihovny obtížné, spíše nemožné, zajistit.

Zároveň jsou webové technologie založené na principu klient/server (HTTP, HTML, skriptovací jazyk PHP, XML apod.) velmi výhodné i jako nástroj pro budování a správu podobných kursů. Programové vybavení je buď volně dostupné (na 100 % to platí u software pro uživatele) nebo finančně nenákladné, zvlášť vezmeme-li v úvahu fakt, že komerční programy, které byly pro přípravu kursů rovněž využity (Adobe Acrobat, Adobe Photoshop a Macromedia Flash) umožňují obecné využití pro řadu dalších aplikací a služeb (např. pro zpracování grafických doplňků pro webové stránky nebo pro dodávání elektronických dokumentů uživatelům knihovny).

Při řešení projektu byly využity určité prvky využívané pro asynchronní výuku v prostředí Internetu. Kursy jsou však budovány především s cílem poskytnout uživatelům účinnou podporu pro samostatné studium dané problematiky. Současně s tím nabízejí také přístup ke konkrétním informačním zdrojům potřebným pro studium či pedagogickou nebo výzkumně-vývojovou činnost na vysoké škole.

Záměrem celkové koncepce kursů je poskytnout uživatelům knihovnicko-informačních služeb nezbytný základ pro účinné využívání informací a informačních technologií. Obsah je tedy strukturován a koncipován takovým způsobem, aby se zájemce o danou problematiku naučil správně používat základní terminologii z oblasti práce s informacemi a aby porozuměl obsahu nejdůležitějších pojmů z této oblasti (viz nabídka: Trocha teorie).

Nezbytným předpokladem pro práci s elektronickými informačními zdroji je zvládnutí základních vyhledávacích technik a nástrojů. Uživatel by měl mít určité znalosti nezbytné pro vyhledávání informací v nejrůznějších zdrojích, které jsou dnes dostupné elektronicky, většinou v prostředí WWW. Znalost základních způsobů vyhledávání informací usnadňuje orientaci a využívání rozmanitých zdrojů, které používají pro prohledávání svých databází na první pohled rozdílné postupy a techniky. Jde především o online-katalogy knihoven, bibliografické báze dat (včetně plnotextových), elektronická knihkupectví, katalogy nakladatelů a webové vyhledávací služby. Pod nabídkou Vyhledávací techniky tedy uživatel, kromě již realizovaného kursu věnovaného práci s webovými vyhledávacími nástroji, najde také kurs věnovaný obecně problematice vyhledávání informací.

Další kursy by měly být věnovány problematice zjišťování, získávání a zpracování nejdůležitějších typů informačních zdrojů. Uživatel by se také měl naučit kriticky hodnotit informační zdroje. A rovněž odpovídajícím způsobem citovat, zpracovávat bibliografické citace jednotlivých typů dokumentů a vytvářet jejich soupisy.

Obsahová náplň kursů vychází z podmínek knihovny, jež je součástí technické univerzity. Některé kursy jsou (budou) zaměřeny na práci s konkrétními informačními zdroji dostupnými v daném časovém období uživatelům, kteří jsou studenty nebo zaměstnanci univerzity (např. kurs Jak pracovat s Dialogem), jiné jsou orientovány obecněji (Jak zpracovávat bibliografické citace), i když také v nich lze vysledovat, že jsou prvotně určeny uživatelům z VŠB-TUO. Je to zřetelné na výběru příkladů nebo na specializovaných informačních zdrojích, tematicky nebo druhově odpovídajících potřebám uživatelů z technické univerzity. Kursy jsou sice budovány s cílem podpořit rozvoj informační gramotnosti uživatelů z VŠB-TUO, současně jsou však tyto kursy bez jakýchkoliv omezení dostupné i veřejnosti. Každý, kdo má zájem rozšířit si své znalosti a dovednosti z oblasti práce s informacemi, může kursy využívat stejně, jako jakýkoliv jiný informační zdroj dostupný volně na Internetu. Musí přitom ovšem počítat s výše zmíněnými omezeními, tedy s tím, že kursy jsou určeny uživatelům knihovnicko-informačních služeb z prostředí VŠB-TUO.

Obsah kursů je ovlivněn i tím, že jsou určeny pro samostudium, pokud má někdo zájem získat komplexnější informace, znalosti a dovednosti k dané problematice. Současně ovšem mohou kdykoliv posloužit jako rychlá příručka každému, kdo si potřebuje ověřit jen některou informaci. Studentům předmětu Informatika a bibliografie nahrazují prakticky neexistující tradiční studijní materiály. Těmto všem potřebám tedy odpovídá nejen obsah, ale i forma (HTML, PDF, LIT, názorné ukázky v programu Macromedia Flash apod.). Pro studenty předmětu Informatika a bibliografie budou kursy doplněny také o zkušební testy, které jim budou zpřístupněny online. V prostředí WWW je také vypracují (viz připravená pole pro zadání uživatelského jména a hesla na úvodní stránce kursů, pro autorizaci bude využit univerzitní LDAP server).

Stav řešení projektu je možné vidět na adrese: http://knihovna.vsb.cz/kursy/. Obsahově zatím nejsou kursy dokončeny, neboť jde, vzhledem k zamýšlené celkové koncepci, o časově náročnou záležitost. Doposud zveřejněné kursy byly vybrány pro realizaci z několika důvodů. Například zpracování a zveřejnění kursu Jak pracovat s Dialogem vychází z konkrétní potřeby nabídnout uživatelům z VŠB-TUO podrobné informace o tom, jakým způsobem mohou efektivně využívat báze dat, jež jsou jim přístupné po omezené časové období (listopad 2000 - říjen 2004) díky finanční podpoře programu MŠMT ČR LI (Informační zdroje pro výzkum a vývoj). Problematika zpracování bibliografických citací zase patří mezi časté dotazy, s nimiž se uživatelé na pracovníky knihovny obracejí. Současně je to jedno z témat přednášených studentům předmětu Informatika a bibliografie. Stejně tak patří do osnov tohoto předmětu práce s webovými vyhledávacími službami (kurs Jak pracovat s webovými vyhledávacími službami).

Dalším důvodem pro přednostní výběr doposud zveřejněných témat byla příležitost odzkoušet si na třech odlišných - navíc dostatečně rozsáhlých - tématech prezentační možnosti programu Macromedia Flash. Ten byl vybrán jako prostředí pro tvorbu názorných ukázek doplňujících slovní výklad tématu. Vzhledem k tomu, že se na přípravě kursů podílejí studenti v rámci svých diplomových prací, je pochopitelné, že bylo nutné brát zřetel i na tento fakt, a přizpůsobit realizaci jejich potřebám, resp. úkolům i časovému harmonogramu zpracování diplomových prací.

Při návrhu a realizaci rozhraní kursů byly respektovány hlavní zásady uživatelsky orientovaného designu webových dokumentů. Cílem bylo vytvořit a zpřístupnit jednoduché, graficky a typograficky kvalitně zpracované webové stránky nezatěžující uživatele zbytečnými efekty či nepřehlednou strukturou.

Pro všechny kursy i jejich “flashové” doplňky je použit jednotný design se shodnými navigačními prvky umožňujícími uživateli jednoduchou a snadno zapamatovatelnou orientaci nejen v jednom kursu, ale v celkové struktuře webového sídla. Díky tomu se může uživatel soustředit na obsah kursu. Důležité je i členění textu na poměrně krátké dokumenty, je-li to možné, nepřesahující rozsah jedné obrazovky. Rozsah dokumentu, jak z pohledu velikosti souborů, tak také s ohledem na nutnost posouvání obrazovky, tedy s ohledem na jeho délku, zvětšují grafické doplňky, v případě kursů např. ukázky obrazovek nebo tradičních tištěných dokumentů. Velikost nezbytných grafických doplňků je optimalizována pro WWW, takže jejich zařazení do textů zatěžuje uživatele minimálně. Pokud jde o délku dokumentů, tedy o nutnost posouvání na další obrazovku, nebylo možné se tomuto problému zcela vyhnout. Více obrázků v jednom dokumentu však bylo použito jen v nejnutnějších případech.

Uživatelům jsou poskytnuty vedle HTML verze také kompletní texty kursů pro tisk ve formátu PDF a alternativní verze pro offline čtení na obrazovce ve formátu pro Microsoft Reader. Jak PDF verze, tak verze ve formátu LIT, obsahují aktivní odkazy a je tedy možné i tyto texty použít pro online studium a pro přechod na odkazované informační zdroje a služby. Je samozřejmostí, že uživatel může kursy využívat v prostředí obou v současnosti nejrozšířenějších webových prohlížečů Internet Explorer a Netscape. Je však nutné mít nainstalovány jejich vyšší verze podporující kaskádové styly.

Cílem již realizovaných či teprve připravovaných kursů není nahrazení tradičních metod používaných v  informační přípravě studentů a ostatních uživatelů knihovny. Kursy jsou budovány s cílem podpořit další aktivity knihovny, mezi něž patří a nadále bude patřit výuka, jednorázové kursy, aktuální přednášky apod. Studentům i dalším zájemcům by měly kursy sloužit jako doplněk informací, se kterými se setkají nejen v knihovně, ale také na přednáškách těch pedagogů, kteří studenty s prací s informacemi ve svých předmětech seznamují. Zvlášť by však připravené kursy měly pomoci těm uživatelům knihovnicko-informačních služeb, kteří nemají příležitost se s danou problematikou nikde jinde setkat. Jedním z  cílů přípravy kursů Jak pracovat s informacemi je rovněž vytvoření studijních materiálů pro studenty předmětu Informatika a bibliografie na HGF VŠB-TUO.