Historie n�m ukazuje. �e zdrojem informac� pro mnoho generac� um�lc�, v�dc�, pedagog�, student� i �irokou
ve�ejnost byly po cel�ch p�t tis�cilet� knihovny. Od dob vzniku p�semn�ch dokument� se tyto shroma��ovaly a ukl�daly, by� jejich
forma byla r�zn�, od svitk� a� po n�dhern� v�zan� knihy. P�semn� dokumenty, v�ce �i m�n� kvalitn� uchovan�, obsahovaly informace
o p��slu�n� dob�, kdy vznikly, o ud�lostech, kter� popisovaly a tak� o technice a technologi�ch, kter� se v dan� etap�
v�voje lidsk� spole�nosti vyskytovaly. Revolu�n�m zvratem v knihovnictv� byl a� vyn�lez knihtisku v 16.stolet�, kter�
vytvo�il v�hodn� podm�nky pro masov� ���en� p�semn�ch informac� a m�nil zp�soby a formy u��van� p�i katalogizaci, evidenci a
orientaci ve v�b�ru dokument�. Bylo t�eba vytvo�it sekund�rn� informa�n� zdroje,kter� popisovaly ukl�dan� dokumenty a ukazovaly
na m�sto jejich uchov�n�. U�ivatel si nejprve vyhledal v katalogu pot�ebn� dokument, pak jej bu� s�m nebo s pomoc�
spr�vce knihovn�ho fondu vyhledal a fyzicky p�evzal z m�sta ulo�en�. Ji� od po��tku se tak� sledovaly v�p�j�n� lh�ty a
jejich dodr�ov�n�, aby k dokument�m m�li p�istup dal�� z�jemci. Proto byly vytv��eny r�zn� knihovnick� eviden�n� a
organiza�n� syst�my vhodn� pro r�znou velikost knihoven a mno�stv� uchov�van�ch dokument�. Knihovna v�ak st�le z�st�vala m�stem,
kde se v�tisky nakupovaly, katalogizovaly, evidovaly, ukl�daly a n�sledn� vyb�raly a poskytovaly u�ivatel�m pro prezen�n� nebo
absen�n� vyu��v�n�.
A� dvac�t� stolet�, ve kter�m byly vyvinuty po��ta�e a masov� se roz���ilo jejich vyu�it�, zp�sobilo dal��
radik�ln� zlom v knihovnictv�, kter� u n�s v posledn�ch desetilet�ch pro��v�me. Po��ta�e, p�vodn� pou��van� pro
zrychlen� a zkvalitn�n� matematick�ch v�po�etn�ch operac�, staly se vzhledem k mnoha dal��m mo�nostem jejich pou�it� a
velk�m pam�ov�m kapacit�m, tak� n�strojem pro zpracov�n� text� a pro uchov�n� informac�.
M�li bychom se v�ak vr�tit jen do ned�vn� minulosti, abychom si uv�domili mno�stv� zm�n, ke kter�m do�lo.
Je�t� na po��tku 90. let, tj. zhruba p�ed dvan�cti l�ty byly v na�� republice pouze klasick� knihovny, kter� vznikaly v pr�b�hu
minul�ch obdob� a tak� poskytovaly jen klasick� knihovnick� slu�by. Pojem po��ta� se v knihovn�ch vyskytoval jen v n�kter�
z nab�zen�ch publikac�, kde bylo mo�no se do��st n�co o jejich vzniku, struktu�e a v odborn�ch publikac�ch snad i n�co
v�ce o hardware a software. A to nem�me na mysli jen knihovny obecn�, ale i knihovny vysoko�kolsk�, kter� m�ly slou�it k v�chov�
nov� generace vysoko�kolsky vzd�lan�ch odborn�k�. Nen� v�ak sporu o tom, �e knihovna byla m�stem, kde se shroma��ovaly
p�semnosti a byla tak� v�dy bohat�m zdrojem informac� pro v�echny, kte�� v jejich fondech n�co vyhled�vali. Technologie
zpracov�n� fond� a mo�nosti vyhled�v�n� z�le�ely p�edev��m na kvalifikovanosti zpracovatel� a u�ivatel� a tak� tvorba
katalogiza�n�ho z�znamu, stejn� tak jako vyhled�v�n� pot�ebn�ho liter�rn�ho pramene, nebyly snadn�, ani rychl�.
Jako konkr�tn� p��klad bych uvedl vysoko�kolskou knihovnu dne�n� Mendelovy zem�d�lsk� a lesnick� univerzity,
d��ve Vysok� �koly zem�d�lsk� v Brn�. Ta m�la ii� v roce 1919, sou�asn� se vznikem vysok� �koly, shrom�d�no p�es 20
tis�c svazk�, kter� byly vyd�v�ny od poloviny 19. stolet�. A v devades�t�ch letech ji� po�et kni�n�ch jednotek p�es�hl 350
tis�c kus�. Existoval klasick� l�stkov� katalog, jmenn� a p�edm�tov�, ve kter�ch bylo t�eba pot�ebn� dokument vyhledat, vypsat
mnohon�sobn� opakovan� �daje do v�p�j�n� strvrzenky, tuto odevzdat knihovnic�m, aby se pak dokument vybral v depozit���ch a
mohl b�t p�j�en. Katalogiza�n� l�stky tak� sv�d�ily o dob� jejich vzniku - p�vodn� byly ps�ny ru�n�, pozd�ji na psac�m stroji,
rozmno�ov�ny byly cyklostylem a modr�m ormigem. V cel�m �tvaru knihovny a dokumentace nebyl k dispozici ��dn�
automatizovan� prost�edek a knihovna byla a� do devades�t�ch let jen tzv. �klasickou�. V dokumentaci a re�er�n�ch slu�b�ch
bylo zam�stn�no 7 pracovn�k�, kte�� �hlavoru�n�m� zp�sobem a na z�klad� sv�ch vlastn�ch katalogiza�n�ch pozn�mek, zku�enost� a s vyu�it�m
refer�tov�ch �asopis� pracn� zpracov�vali dohromady asi 100 liter�rn�ch re�er�� ro�n�.
Teprve v roce 1992 byly zakoupeny prvn� po��ta�e PC 286 a sou�asn� i knihovnick� automatizovan� syst�m
CDS/ISIS. To byly po��tky automatizace a tak� obdob�, v n�m� se v�razn� m�nily knihovnick� slu�by. Klasick� knihovna
z�st�vala a plnila i nad�le sv� z�kladn� funkce - shroma��ov�n�, uchov�v�n� a p�j�ov�n� dokument�. Av�ak za�aly se st�le v�ce
objevovat dokumenty na nov�ch medi�ch.

Klasick� informa�n� prameny, kter� knihovna soust�e�ovala a poskytovala, jako jsou knihy, periodika (noviny,
tuzemsk� a zahrani�n� �asopisy), mikrofi�e, noty, mapy, pl�ny, normy, p��padn� i filmy, se dopl�ovaly o dal��, elektronick� a
audiovizu�ln�, jako diskety, audio a video kazety, CD ROM, DVD a st�le nov� se objevuj�c� informa�n� zdroje. Elektronick�
forma katalog�, datab�z�, metainforma�n�ch syst�m�, elektronick�ch knih a virtu�ln�ch knihoven, kter� se objevily v souvislosti
s rozvojem v�po�etn� techniky a nov�ch pam�ov�ch medi� a n�sledn� se st�le v�ce vyu��van�mi po��ta�ov�mi s�t�mi, z nich�
nejv�znamn�ji se projevil internet - to byly z�kladn� podm�nky, kter� vyvolaly pot�ebu postupn� roz�i�ovat knihovnick� slu�by na
knihovnicko-informa�n�.
Z knihovny, kter� z�staly jej� mate�sk� funkce, se tak zrodilo informa�n� centrum, kter� za�alo
plnit nov� vznikl� �koly. Je v�ak nutn� zd�raznit, �e nebylo mo�no jejich �innosti jednozna�n� odd�lit tak, aby nez�staly ��dn�
vazby. Proto tak� tento vztah m��eme p�irovn�vat k rodinn�m vztah�m mezi matkou a jej�m d�t�tem, kter� nutn� matku
pot�ebuje, od n� �erp� nejen zku�enosti, ale vyu��v� tak� jej� p��tomnost a pod jej�m veden�m vyr�st�, buduje svou vlastn�
existenci a spole�n� sd�l� mnoho zdroj�.
Vr�t�me-li se ke konkr�tn�mu p��padu zrodu informa�n�ho centra na MZLU v Brn�,
mus�me se pod�vat na �lohu re�er�n�ch slu�eb, kde se n�zorn� projevily v�razn� zm�ny. V kv�tnu 1993 n�m spole�nost ALBERTINA
poprv� p�edvedla nov� mo�nosti vyu�it� datab�z� na CD ROM. Je pravda, �e tehdej�� technick� prost�edky - extern� jednotka CD ROM
p�ipojen� k po��ta�i PC 386 - zdaleka neposkytovaly pot�ebn� u�ivatelsk� komfort. V�sledek v�ak byl jasn�. Na z�klad�
praktick�ch uk�zek, kter�ch se z��astnila i �ada pedagog� a v�deck�ch pracovn�k�, bylo rozhodnuto nejen o n�kupu t�chto dvou
mal�ch extern�ch jednotek pro pr�ci s CD ROM, jejich� cena 10 tis. K� nep�es�hla tehdej�� hranici investic, ale tak� bylo
zakoupeno p�edplatn� jedn� z nejd�le�it�j��ch datab�z� v oblasti zem�d�lstv� (CABI), a toto p�edplatn� p�etrv�v� a�
dodnes.
Dal��m v�znamn�m krokem bylo vybudov�n� studovny. Je t�eba poznamenat, �e prostor studovny byl v dob�
budov�n� s�lov�ch po��ta�� ob�tov�n pro tyto ��ely a univerzita a� do roku 1992 nem�la ani jedin� studijn� m�sto. Situace se
v�ak vyv�jela ve prosp�ch budov�n� knihovnicko-informa�n�ch slu�eb, s�lov� po��ta�e op�t zanikly a byly nahrazeny person�ln�mi
po��ta�i a t�m bylo mo�no do uvoln�n�ho prostoru um�stit v dal�� etap� nejen studijn� m�sta, ale i prvn�ch 20 person�ln�ch
po��ta��, kter� byly d�ny k dispozici u�ivatel�m knihovnicko-informa�n�ch slu�eb. Devades�t� l�ta pr�v� uplynul�ho
dvac�t�ho stolet� znamenala nejen pokrok v technick�ch prost�edc�ch, ale tak� v popt�vce po knihovnicko-informa�n�ch
slu�b�ch. Tato popt�vka vyv�jela n�tlak na zvy�ov�n� po�tu studijn�ch m�st a jejich vybaven� po��ta�i na s�ti, a� po sou�asn�
stav, kter� je�t� nelze pova�ovat za c�lov�, i kdy� ze 280 studijn�ch m�st jsou u�ivatel�m k dispozici na 82 m�stech v�konn�
po��ta�e.
Z�sadn� zm�ny |
D��ve |
Nyn� |
Akvizice |
P�semn� objedn�v�n�, objedn�vky zas�lan� po�tou |
V�b�r a objedn�v�n� s vyu�it�m elektronick�ch
slu�eb (internet, e-mail) |
Evidence a popis |
Popis podle zku�enost� a znalost� oboru
|
Elektronick� formy bibliografi�, mo�nost
p�evzet� vytvo�en�ch z�znam� |
Katalogizace |
L�stkov� katalog
-jmenn�
-p�edm�tov� |
Elektronick� katalog
-libovoln� v�b�r
Souborn� katalogy
-p��stup po s�t�ch |
V�p�j�n� protokol |
Vypl�ov�n� n�kolikan�sobn�ch �tr�k�
v�p�j�n�ch stvrzenek |
Automatizovan� evidence,
bezdokladov� syst�m |
Studovny |
Vystaven� klasick� dokumenty |
Po��ta�ov� pracovi�t�,
p��stup ke zdroj�m na
internetu a pln�m text�m
vybran�ch dokument� v tuzemsku i zahrani�� |
Re�er�n� slu�by |
�Hlavoru�n� vyhled�v�n�
informa�n�ch zdroj� k dan�m
t�mat�m - z�visl� na znalostech a zku�enostech |
V�b�r podle kl��ov�ch slov, hesel, z datab�z� na CD nebo
p��stupn� po s�t�ch - z�sadn�
s vyu�it�m po��ta�� |
Je mo�no obecn� konstatovat, �e klasick� knihovny z�st�vaj�, pln� svou nezastupitelnou funkci ve shroma��ov�n�
a poskytov�n� dokument�. Z nich se vy�le�uj� informa�n� centra, kter� tvo�� jejich n�stavbu a umo��uj� nejen rychl� v�b�r
katalogizovan�ch dokument�, ale p��m� p��stup u�ivatel�m k nov�m medi�m a pln�m text�m ulo�en�m v elektronick� podob�.
Existence knihoven tak nen� v�bec ohro�ena a informa�n� centra, kter� se staraj� o zp��stup�ov�n� informac�, mus� nutn� s knihovnami
�zce spolupracovat. I kdy� organiza�n� tvo�� samostatn� jednotky, z�st�v� nutn� mnoho vazeb, kter� jejich sou�innost
podmi�uj�.
Funkce knihovny a informa�n�ho centra:
Knihovna |
Informa�n� centrum |
Akvizice
Knihovnick� popis, katalogizace
(v�echny druhy dokument�)
Absen�n� v�p�j�n� slu�by |
Poskytov�n� studijn�ch prostor�
P��stup k elektronick�m informa�n�m zdroj�m
Prezen�n� v�p�j�n� slu�by
P��stup na internet |
Evidence �ten��� |
Evidence pobytu u�ivatel� |
V�m�ny dokument�
(knih, sborn�k�, p��ru�ek apod.) |
Meziknihovn� v�p�j�n� slu�by
Mezin�rodni meziknihovn� v�p�j�n� slu�by |
Zp��stup�ov�n� dokument� z depozit��� -prezen�n� v ��t�rn�ch |
Zp��stup�ov�n� |
Konzultace p�i vyhled�v�n� zdroj�
k zadan�mu t�matu
-aktualizace katalog�
-knihovnick� a informa�n� rady od
akvizice po v�p�j�ky |
Re�er�n� slu�by
- zpracov�n� liter�rn�ch re�er�� podle zad�n�, v�etn� v�b�ru z datab�z� a elektronick�ch zdroj�
- sledov�n� ur�en�ch profil� podle kl��ov�ch slov |
Reprografick� slu�by |
Reprografick� slu�by |
Z p�ehledu vypl�v� bl�zkost a n�kdy i shodnost �innost�, kter� jsou samoz�ejm� v�dy z�visl� na m�stn�ch
podm�nk�ch, na velikosti organiza�n� jednotky, rozsahu knihovn�ch fond� a tak� na veden�, kter� rozhoduje o pot�ebn�m
organiza�n�m roz�len�n�. Jen organiza�n� hledisko toti� rozhoduje o zabezpe�ovan�ch �innostech. Je vhodn�, kdy� knihovna a
informa�n� centrum jsou samostatn�mi odd�len�mi, proto�e jejich veden� vy�aduje rozd�ln� p��stupy jak po str�nce managementu,
tak p�i pr�ci s u�ivateli. Rovn� zdroje financov�n� a samostatn� hospoda�en� �in� organiza�n� syst�m pr�hledn�j��m. Naopak
vhodn� je vyu��v�n� jednotn�ho automatizovan�ho knihovnicko-informa�n�ho syst�mu, spole�n�ho vyu��v�n� �ten��sk�ch pr�kaz�,
sd�len� fond� a centr�ln� akvizice i katalogizace. Spole�n� po��ta�ov� s�, sjednocen� technick� prost�edky, jednotn� u��van�
softwarov� z�zem� - to jsou z�kladn� kameny knihovnicko-informa�n�ho syst�mu, kter� je v ka�d� organiza�n� jednotce
ned�liteln�. Tak� vz�jemn� spolupr�ce knihoven, a� ji� vysoko�kolsk�ch, kter� p�ipravuj� v nejbli��� dob� zalo�en�
asociace, nebo s knihovnami v dan� lokalit� je nejen vhodn�, ale i nutn�. Vytv��en� datab�z� souhrnn�ch informac� o
fondech v podob� souborn�ch katalog� a jejich ve�ejn� zp��stup�ov�n� je tak� jedn�m ze z�kladn�ch p�edpoklad� kvalitn�ho
poskytov�n� knihovnicko-informa�n�ch slu�eb.
|