Odd�len� ICT a knihovny/informa�n� st�ediska: nep��tel� nebo partne�i?

P�edseda: Milan �p�la, Univerzita Karlova v Praze, 1. l�ka�sk� fakulta

22.5.2002

11:30 - 12:45

Posluch�rna D

Knihovna - matka informa�n�ho centra

Ji�� Pot��ek, �stav v�decko-pedagogick�ch informac� a slu�eb, Mendelova zem�d�lsk� a lesnick� univerzita v Brn�

P�t tis�c let byly knihovny zdrojem informac� pro mnoho generac� um�lc�, v�dc�,pedagog�, student� i �irokou ve�ejnost. Dvac�t� stolet� ve kter�m byly vyvinuty po��ta�e a masov� se roz���ilo jejich vyu�it�, znamenalo i zlom v knihovnictv�. Klasick� knihovny z�st�vaj�, ale z nich se vy�le�uj� informa�n� centra, kter� umo��uj� nejen rychl� v�b�r katalogizovan�ch dokument�, ale p��m� p��stup u�ivatel�m k nov�m medi�m a pln�m text�m ulo�en�m v elektronick� podob�. Knihovny nad�le shroma��uj� a ukl�daj� dokumenty na klasick�ch m�di�ch, ale i na nov�ch nosi��ch informac�. Informa�n� centra se staraj� o zp��stup�ov�n� informac� a mus� nutn� s knihovnami �zce spolupracovat. V�t�inou nelze jejich �innost p�esn� odd�lit. P��sp�vek popisuje praktick� zku�enosti z desetilet� transformace informa�n�ch slu�eb.



Historie n�m ukazuje. �e zdrojem informac� pro mnoho generac� um�lc�, v�dc�, pedagog�, student� i �irokou ve�ejnost byly po cel�ch p�t tis�cilet� knihovny. Od dob vzniku p�semn�ch dokument� se tyto shroma��ovaly a ukl�daly, by� jejich forma byla r�zn�, od svitk� a� po n�dhern� v�zan� knihy. P�semn� dokumenty, v�ce �i m�n� kvalitn� uchovan�, obsahovaly informace o p��slu�n� dob�, kdy vznikly, o ud�lostech, kter� popisovaly a tak� o technice a technologi�ch, kter� se v dan� etap� v�voje lidsk� spole�nosti vyskytovaly. Revolu�n�m zvratem v knihovnictv� byl a� vyn�lez knihtisku v 16.stolet�, kter� vytvo�il v�hodn� podm�nky pro masov� ���en� p�semn�ch informac� a m�nil zp�soby a formy u��van� p�i katalogizaci, evidenci a orientaci ve v�b�ru dokument�. Bylo t�eba vytvo�it sekund�rn� informa�n� zdroje,kter� popisovaly ukl�dan� dokumenty a ukazovaly na m�sto jejich uchov�n�. U�ivatel si nejprve vyhledal v katalogu pot�ebn� dokument, pak jej bu� s�m nebo s pomoc� spr�vce knihovn�ho fondu vyhledal a fyzicky p�evzal z m�sta ulo�en�. Ji� od po��tku se tak� sledovaly v�p�j�n� lh�ty a jejich dodr�ov�n�, aby k dokument�m m�li p�istup dal�� z�jemci. Proto byly vytv��eny r�zn� knihovnick� eviden�n� a organiza�n� syst�my vhodn� pro r�znou velikost knihoven a mno�stv� uchov�van�ch dokument�. Knihovna v�ak st�le z�st�vala m�stem, kde se v�tisky nakupovaly, katalogizovaly, evidovaly, ukl�daly a n�sledn� vyb�raly a poskytovaly u�ivatel�m pro prezen�n� nebo absen�n� vyu��v�n�.

A� dvac�t� stolet�, ve kter�m byly vyvinuty po��ta�e a masov� se roz���ilo jejich vyu�it�, zp�sobilo dal�� radik�ln� zlom v knihovnictv�, kter� u n�s v posledn�ch desetilet�ch pro��v�me. Po��ta�e, p�vodn� pou��van� pro zrychlen� a zkvalitn�n� matematick�ch v�po�etn�ch operac�, staly se vzhledem k mnoha dal��m mo�nostem jejich pou�it� a velk�m pam�ov�m kapacit�m, tak� n�strojem pro zpracov�n� text� a pro uchov�n� informac�.

M�li bychom se v�ak vr�tit jen do ned�vn� minulosti, abychom si uv�domili mno�stv� zm�n, ke kter�m do�lo. Je�t� na po��tku 90. let, tj. zhruba p�ed dvan�cti l�ty byly v na�� republice pouze klasick� knihovny, kter� vznikaly v pr�b�hu minul�ch obdob� a tak� poskytovaly jen klasick� knihovnick� slu�by. Pojem po��ta� se v knihovn�ch vyskytoval jen v n�kter� z nab�zen�ch publikac�, kde bylo mo�no se do��st n�co o jejich vzniku, struktu�e a v odborn�ch publikac�ch snad i n�co v�ce o hardware a software. A to nem�me na mysli jen knihovny obecn�, ale i knihovny vysoko�kolsk�, kter� m�ly slou�it k v�chov� nov� generace vysoko�kolsky vzd�lan�ch odborn�k�. Nen� v�ak sporu o tom, �e knihovna byla m�stem, kde se shroma��ovaly p�semnosti a byla tak� v�dy bohat�m zdrojem informac� pro v�echny, kte�� v jejich fondech n�co vyhled�vali. Technologie zpracov�n� fond� a mo�nosti vyhled�v�n� z�le�ely p�edev��m na kvalifikovanosti zpracovatel� a u�ivatel� a tak� tvorba katalogiza�n�ho z�znamu, stejn� tak jako vyhled�v�n� pot�ebn�ho liter�rn�ho pramene, nebyly snadn�, ani rychl�.

Jako konkr�tn� p��klad bych uvedl vysoko�kolskou knihovnu dne�n� Mendelovy zem�d�lsk� a lesnick� univerzity, d��ve Vysok� �koly zem�d�lsk� v Brn�. Ta m�la ii� v roce 1919, sou�asn� se vznikem vysok� �koly, shrom�d�no p�es 20 tis�c svazk�, kter� byly vyd�v�ny od poloviny 19. stolet�. A v devades�t�ch letech ji� po�et kni�n�ch jednotek p�es�hl 350 tis�c kus�. Existoval klasick� l�stkov� katalog, jmenn� a p�edm�tov�, ve kter�ch bylo t�eba pot�ebn� dokument vyhledat, vypsat mnohon�sobn� opakovan� �daje do v�p�j�n� strvrzenky, tuto odevzdat knihovnic�m, aby se pak dokument vybral v depozit���ch a mohl b�t p�j�en. Katalogiza�n� l�stky tak� sv�d�ily o dob� jejich vzniku - p�vodn� byly ps�ny ru�n�, pozd�ji na psac�m stroji, rozmno�ov�ny byly cyklostylem a modr�m ormigem. V cel�m �tvaru knihovny a dokumentace nebyl k dispozici ��dn� automatizovan� prost�edek a knihovna byla a� do devades�t�ch let jen tzv. �klasickou�. V dokumentaci a re�er�n�ch slu�b�ch bylo zam�stn�no 7 pracovn�k�, kte�� �hlavoru�n�m� zp�sobem a na z�klad� sv�ch vlastn�ch katalogiza�n�ch pozn�mek, zku�enost� a s vyu�it�m refer�tov�ch �asopis� pracn� zpracov�vali dohromady asi 100 liter�rn�ch re�er�� ro�n�.

Teprve v roce 1992 byly zakoupeny prvn� po��ta�e PC 286 a sou�asn� i knihovnick� automatizovan� syst�m CDS/ISIS. To byly po��tky automatizace a tak� obdob�, v n�m� se v�razn� m�nily knihovnick� slu�by. Klasick� knihovna z�st�vala a plnila i nad�le sv� z�kladn� funkce - shroma��ov�n�, uchov�v�n� a p�j�ov�n� dokument�. Av�ak za�aly se st�le v�ce objevovat dokumenty na nov�ch medi�ch.

Klasick� informa�n� prameny, kter� knihovna soust�e�ovala a poskytovala, jako jsou knihy, periodika (noviny, tuzemsk� a zahrani�n� �asopisy), mikrofi�e, noty, mapy, pl�ny, normy, p��padn� i filmy, se dopl�ovaly o dal��, elektronick� a audiovizu�ln�, jako diskety, audio a video kazety, CD ROM, DVD a st�le nov� se objevuj�c� informa�n� zdroje. Elektronick� forma katalog�, datab�z�, metainforma�n�ch syst�m�, elektronick�ch knih a virtu�ln�ch knihoven, kter� se objevily v souvislosti s rozvojem v�po�etn� techniky a nov�ch pam�ov�ch medi� a n�sledn� se st�le v�ce vyu��van�mi po��ta�ov�mi s�t�mi, z nich� nejv�znamn�ji se projevil internet - to byly z�kladn� podm�nky, kter� vyvolaly pot�ebu postupn� roz�i�ovat knihovnick� slu�by na knihovnicko-informa�n�.

Z knihovny, kter� z�staly jej� mate�sk� funkce, se tak zrodilo informa�n� centrum, kter� za�alo plnit nov� vznikl� �koly. Je v�ak nutn� zd�raznit, �e nebylo mo�no jejich �innosti jednozna�n� odd�lit tak, aby nez�staly ��dn� vazby. Proto tak� tento vztah m��eme p�irovn�vat k rodinn�m vztah�m mezi matkou a jej�m d�t�tem, kter� nutn� matku pot�ebuje, od n� �erp� nejen zku�enosti, ale vyu��v� tak� jej� p��tomnost a pod jej�m veden�m vyr�st�, buduje svou vlastn� existenci a spole�n� sd�l� mnoho zdroj�.

Vr�t�me-li se ke konkr�tn�mu p��padu zrodu informa�n�ho centra na MZLU v Brn�, mus�me se pod�vat na �lohu re�er�n�ch slu�eb, kde se n�zorn� projevily v�razn� zm�ny. V kv�tnu 1993 n�m spole�nost ALBERTINA poprv� p�edvedla nov� mo�nosti vyu�it� datab�z� na CD ROM. Je pravda, �e tehdej�� technick� prost�edky - extern� jednotka CD ROM p�ipojen� k po��ta�i PC 386 - zdaleka neposkytovaly pot�ebn� u�ivatelsk� komfort. V�sledek v�ak byl jasn�. Na z�klad� praktick�ch uk�zek, kter�ch se z��astnila i �ada pedagog� a v�deck�ch pracovn�k�, bylo rozhodnuto nejen o n�kupu t�chto dvou mal�ch extern�ch jednotek pro pr�ci s CD ROM, jejich� cena 10 tis. K� nep�es�hla tehdej�� hranici investic, ale tak� bylo zakoupeno p�edplatn� jedn� z nejd�le�it�j��ch datab�z� v oblasti zem�d�lstv� (CABI), a toto p�edplatn� p�etrv�v� a� dodnes.

Dal��m v�znamn�m krokem bylo vybudov�n� studovny. Je t�eba poznamenat, �e prostor studovny byl v dob� budov�n� s�lov�ch po��ta�� ob�tov�n pro tyto ��ely a univerzita a� do roku 1992 nem�la ani jedin� studijn� m�sto. Situace se v�ak vyv�jela ve prosp�ch budov�n� knihovnicko-informa�n�ch slu�eb, s�lov� po��ta�e op�t zanikly a byly nahrazeny person�ln�mi po��ta�i a t�m bylo mo�no do uvoln�n�ho prostoru um�stit v dal�� etap� nejen studijn� m�sta, ale i prvn�ch 20 person�ln�ch po��ta��, kter� byly d�ny k dispozici u�ivatel�m knihovnicko-informa�n�ch slu�eb. Devades�t� l�ta pr�v� uplynul�ho dvac�t�ho stolet� znamenala nejen pokrok v technick�ch prost�edc�ch, ale tak� v popt�vce po knihovnicko-informa�n�ch slu�b�ch. Tato popt�vka vyv�jela n�tlak na zvy�ov�n� po�tu studijn�ch m�st a jejich vybaven� po��ta�i na s�ti, a� po sou�asn� stav, kter� je�t� nelze pova�ovat za c�lov�, i kdy� ze 280 studijn�ch m�st jsou u�ivatel�m k dispozici na 82 m�stech v�konn� po��ta�e.

Z�sadn� zm�ny

D��ve

Nyn�

Akvizice

P�semn� objedn�v�n�, objedn�vky zas�lan� po�tou

V�b�r a objedn�v�n� s vyu�it�m elektronick�ch

slu�eb (internet, e-mail)

Evidence a popis

Popis podle zku�enost� a znalost� oboru

Elektronick� formy bibliografi�, mo�nost

p�evzet� vytvo�en�ch z�znam�

Katalogizace

L�stkov� katalog

-jmenn�

-p�edm�tov�

Elektronick� katalog

-libovoln� v�b�r

Souborn� katalogy

-p��stup po s�t�ch

V�p�j�n� protokol

Vypl�ov�n� n�kolikan�sobn�ch �tr�k�

v�p�j�n�ch stvrzenek

Automatizovan� evidence,

bezdokladov� syst�m

Studovny

Vystaven� klasick� dokumenty

Po��ta�ov� pracovi�t�,

p��stup ke zdroj�m na

internetu a pln�m text�m

vybran�ch dokument� v tuzemsku i zahrani��

Re�er�n� slu�by

�Hlavoru�n� vyhled�v�n�

informa�n�ch zdroj� k dan�m

t�mat�m - z�visl� na znalostech a zku�enostech

V�b�r podle kl��ov�ch slov, hesel, z datab�z� na CD nebo

p��stupn� po s�t�ch - z�sadn�

s vyu�it�m po��ta��

 

 

Je mo�no obecn� konstatovat, �e klasick� knihovny z�st�vaj�, pln� svou nezastupitelnou funkci ve shroma��ov�n� a poskytov�n� dokument�. Z nich se vy�le�uj� informa�n� centra, kter� tvo�� jejich n�stavbu a umo��uj� nejen rychl� v�b�r katalogizovan�ch dokument�, ale p��m� p��stup u�ivatel�m k nov�m medi�m a pln�m text�m ulo�en�m v elektronick� podob�. Existence knihoven tak nen� v�bec ohro�ena a informa�n� centra, kter� se staraj� o zp��stup�ov�n� informac�, mus� nutn� s knihovnami �zce spolupracovat. I kdy� organiza�n� tvo�� samostatn� jednotky, z�st�v� nutn� mnoho vazeb, kter� jejich sou�innost podmi�uj�.

Funkce knihovny a informa�n�ho centra:

Knihovna

Informa�n� centrum

Akvizice

Knihovnick� popis, katalogizace

(v�echny druhy dokument�)

Absen�n� v�p�j�n� slu�by

Poskytov�n� studijn�ch prostor�

P��stup k elektronick�m informa�n�m zdroj�m

Prezen�n� v�p�j�n� slu�by

P��stup na internet

Evidence �ten���

Evidence pobytu u�ivatel�

V�m�ny dokument�

(knih, sborn�k�, p��ru�ek apod.)

Meziknihovn� v�p�j�n� slu�by

Mezin�rodni meziknihovn� v�p�j�n� slu�by

Zp��stup�ov�n� dokument� z depozit��� -prezen�n� v ��t�rn�ch

Zp��stup�ov�n�

Konzultace p�i vyhled�v�n� zdroj�

k zadan�mu t�matu

-aktualizace katalog�

-knihovnick� a informa�n� rady od

akvizice po v�p�j�ky

Re�er�n� slu�by

- zpracov�n� liter�rn�ch re�er�� podle zad�n�, v�etn� v�b�ru z datab�z� a elektronick�ch zdroj�

- sledov�n� ur�en�ch profil� podle kl��ov�ch slov

Reprografick� slu�by

Reprografick� slu�by

Z p�ehledu vypl�v� bl�zkost a n�kdy i shodnost �innost�, kter� jsou samoz�ejm� v�dy z�visl� na m�stn�ch podm�nk�ch, na velikosti organiza�n� jednotky, rozsahu knihovn�ch fond� a tak� na veden�, kter� rozhoduje o pot�ebn�m organiza�n�m roz�len�n�. Jen organiza�n� hledisko toti� rozhoduje o zabezpe�ovan�ch �innostech. Je vhodn�, kdy� knihovna a informa�n� centrum jsou samostatn�mi odd�len�mi, proto�e jejich veden� vy�aduje rozd�ln� p��stupy jak po str�nce managementu, tak p�i pr�ci s u�ivateli. Rovn� zdroje financov�n� a samostatn� hospoda�en� �in� organiza�n� syst�m pr�hledn�j��m. Naopak vhodn� je vyu��v�n� jednotn�ho automatizovan�ho knihovnicko-informa�n�ho syst�mu, spole�n�ho vyu��v�n� �ten��sk�ch pr�kaz�, sd�len� fond� a centr�ln� akvizice i katalogizace. Spole�n� po��ta�ov� s�, sjednocen� technick� prost�edky, jednotn� u��van� softwarov� z�zem� - to jsou z�kladn� kameny knihovnicko-informa�n�ho syst�mu, kter� je v ka�d� organiza�n� jednotce ned�liteln�. Tak� vz�jemn� spolupr�ce knihoven, a� ji� vysoko�kolsk�ch, kter� p�ipravuj� v nejbli��� dob� zalo�en� asociace, nebo s knihovnami v dan� lokalit� je nejen vhodn�, ale i nutn�. Vytv��en� datab�z� souhrnn�ch informac� o fondech v podob� souborn�ch katalog� a jejich ve�ejn� zp��stup�ov�n� je tak� jedn�m ze z�kladn�ch p�edpoklad� kvalitn�ho poskytov�n� knihovnicko-informa�n�ch slu�eb.


O autorovi:

Od r. 1990 je vedouc�m �stavu v�decko-pedagogick�ch informac� a slu�eb Mendelovy zem�d�lsk� a lesnick� univerzity v Brn�. Je absolventem VUT v Brn�, v�deckou aspiranturu z�skal na V�E v Praze. Pracoval jako vedouc� pracovn�k v�po�etn�ch st�edisek a vedouc� informa�n�ch a ��d�c�ch syst�m� v PVT Brno, �KD Blansko a N�bytk��sk�m pr�myslu Brno. Byl �sp�n�m �e�itelem n�kolika st�tn�ch �kol� a grantov�ch projekt�. Na Mendelov� zem�d�lsk� a lesnick� univerzit� modernizoval knihovnick� slu�by, zavedl automatizaci a vybudoval modern� informa�n� centrum. Vyu�uje a publikuje v oblasti informa�n�ch a komunika�n�ch technologi�.

  

AiP logo © 2002 Albertina icome Praha s.r.o.
INFORUM® a IN® jsou registrovan� ochrann� zn�mky. 
V�echna pr�va vyhrazena.
Aktualizov�no 20.05.2002

Grafick� design Logo STUDIO aha!

Zpracov�n� dat Digital Art Studio