Našim uším už několik let pojem informační společnost nezní cize. Jako na tento pojem jsme si zvykli na fakt, že informační a komunikační technologie (dále jen ICT), elektronické informační zdroje a služby neodmyslitelně prostupují knihovnickou profesí. Náš obor se tak stává součástí ”nehmotného” virtuálního světa bez hranic, kde se radikálně změnil poměr úlohy potu a nápadu.

Zjišťování, zpracování, vyhledávání a šíření informací sice nevyžaduje fyzickou dřinu, ale vyžaduje neustálé vzdělávání, sledování nových trendů, zdrojů a služeb.

Knihovnické služby dnes přesahují nástroje a znalosti několika oborů - informatiky, psychologie, pedagogiky... Od nepaměti je knihovna spojována i se vzdělávací činností knihovníků.

• naučit uživatele samostatně pracovat s informacemi, zejména s jejich obsahy
• naučit je vyhledávat a využívat efektivně všechny dostupné informační zdroje, jejich nástroje vyhledávání, služby knihoven a informačních institucí
• vypěstovat zejména u studentů vysokých škol návyk pravidelného sledování odborné literatury, která je dostupná i elektronicky a její využití při studiu a psaní odborných textů
• přiblížit terminologii a teoretický rámec, který souvisí s knihovnictvím, informační vědou

Právě tyto dovednosti jsou nezbytnou součástí vysokoškolského studia a informační gramotnosti. Informační gramotnost je charakterizována jako schopnost využívat informačních zdrojů, informačních a komunikačních technologií pro zvýšení efektivity práce i života. Její součástí je i nezbytná znalost anglického jazyka, který je celosvětově uznávaným komunikačním jazykem ICT.

Praktickým efektivním nástrojem pro podporu informační gramotnosti se jeví právě informační výchova. Využívání informací je činnost, které knihovníci dobře rozumějí a ve školních předmětech o ICT tyto praktické dovednosti často ještě chybí.

• exkurze v knihovně s výkladem o službách, fondech knihovny
• jednorázová, průběžná, tématická školení se zaměřením např. na vyhledávání v určité databázi, využívání služby na dodávání digitalizovaných dokumentů ... apod.
• přednášky a cvičení, kurzy knihovníků jako součást některých předmětů, které se vyučují na příslušné vysoké škole
• samostatné přednášky a semináře, kurzy, které garantují knihovníci a vyučují na příslušné vysoké škole

• ústní projevy (přednášky, exkurze)
• papír, folie (letáky, brožury, články)
• www prezentace (multimediální prezentace)

• edukační video

• knihovnicko-informační teorie (terminologie, knihovny, katalogy, prameny)
• praktické využívání a přehled dostupných informačních zdrojů ke studiu
• praktické využívání elektronických informačních zdrojů (katalog, databáze, digitální knihovny, internet, intranet)
• bibliografická citace

Jednoznačně společným jmenovatel všech těchto dokumentů se stává informační gramotnost, řešení a podpora této schopnosti. V řadě těchto dokumentů jsou přímo deklarované podmínky pro knihovníky, které shledávám velkou šancí i závazkem.

Bílá kniha (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice)definuje mezi své přední cíle

• podporu informačním a telekomunikačním technologiím
• změnu stylu výuky zdůraznění klíčových kompetencí
• zvýšení úlohy kulturně-výchovných institucí ve vzdělání a výchově

• podporu celoživotního a distančního vzdělávání

(myšleno jak pro knihovníky, tak i knihovníci druhým)

Koncepce rozvíjí s praktickými dopady Bílou knihu a k cílům formuluje konkrétní projekty

• ICT infrastruktura do školství, veřejné správy a knihoven, školení a zavedení do praxe (technologická a personální infrastruktura)
• podpora výzkumu, celoživotního vzdělávání - rozvojové inovační programy (EDU, VISK, Celoživotní vzdělávání)

Mezi významné zahraniční počiny patří tzv. ”Prodiho iniciativa” - eEurope.

e-Europe je akční plán EU, který byl přijat na schůzce E-15 v Lisabonu v březnu roku 2000. Podstatná je však odpověď kandidátských zemí EU (včetně ČR) na tento plán obdobnou variací s názvem e-Europe+. Tato variace byla ratifikována o rok později v červnu 2001. Hlavním mottem je "Společná snaha o implementaci informační společnosti v Evropě".

Cílem plánu je urychlení reforem a modernizace digitálních, znalostních ekonomik kandidátských států EU do r. 2003

Hlavní konkrétní kroky:

• urychlení přístupu k telekomunikačním technologiím pro všechny
• levnější, rychlejší, bezpečnější Internet
• investice do lidského potenciálu, kvalifikace
• podpora užívání Internetu - obchod, zdravotnictví, doprava, životní prostředí

Ve státech s vyspělou ekonomikou, které reflektují obrovský význam ICT, jsou pro informační výchovu, na které se podílejí knihovníci, mnohem příznivější podmínky a tradice. V současné době se všechny velké knihovnické organizace zabývají ve svých specializovaných sekcích informační výchovou uživatelů a přípravou knihovníků=učitelů.

IFLA (International Federation of Library Associations) - má svou sekci, která se zabývá úlohou knihoven ve vzdělávání (Division of Education and Research) <http://www.ifla.org/>.

ALA (American Library Association) např. zaštiťuje od r. 1990 činnosti NFIL - The National Forum on Information Literacy <http://www.infolit.org/> a snaží se řešit informační gramotnost na národní a mezinárodní úrovni. Snahou NFIL je přímá podpora a integrace informační výchovy do škol, spolupráce knihovníků s pedagogy, vytváření metodologické platformy. Členy fóra je 75 národních a mezinárodních knihovnických a vzdělávacích organizací.

ACRL Association of College and Research Libraries <http://www.ala.org/acrl/>.

Jedna z dalších organizací pro vysoškolské a vědecké knihovny, které organizačně zahrnuje ALA. ACRL vytváří doporučení, koncepce, směrnice pro informační výchovu a integrace těchto knihovnických snah do vzdělávacích systémů.

Přímo školením knihovníků=učitelů informační výchovy, spoluprácí se zabývá v rámci ACRL - Institute for Information Literacy <http://www.ala.org/acrl/nili/nilihp.html>.

ALA charakterizuje informačně gramotného studenta těmito základními pravidly:

1. umí efektivně vyhledávat a používat informace
2. umí formulovat své informační zájmy a potřeby
3. je schopen kritického hodnocení informací
4. je schopen nové informace integrovat do již získaných znalostí a uvědomuje si souvislosti
5. při využívání ICT se chová legálně, eticky a zodpovědně

Mezi další významné zahraniční aktivity patří např. program Evropské komise - Telematics for libraries (rámcové programy EU) <http://www.cordis.lu/libraries/>.

Informační výchovou se zabývají např. projekty:

DEDICATE- Distance Education Information Courses through Networks  (1998-)

VERITY- Virtual and electronic sources for information skills training (1998-)

ze starších projektů:

EDUCATE- End-user Courses in Information Access through Communication Technology 

MURIEL- Multimedia Remote Interactive Electronic Documents 

PLAIL- Public Libraries and Independent Learners 

REACTIVE- Residential Access to Information via Everyday Telecommunications Tools

SESAM - System for Electronic Support of Academic Material ...

Univerzitní a vysokoškolské knihovny jsou velkou tvůrčí dílnou a prostředím, kde se daří zavádět informační výchovu přímo do výuky vysokých škol. Knihovníci vyučují formou kurzů, cvičení, přednášek nebo vytvářejí multimediální učebnice, virtuální portály k informační výchově a nabízejí propracované formy distančního vzdělávání. Především v USA mají na VŠ mnozí knihovníci pozice členů akademické obce, což v našich podmínkách vůbec neznáme.

Příklady www prezentací v USA, Austrálii, Velké Británii:

The University of Texas at Austin - Texas Information Literacy Tutorial <http://tilt.lib.utsystem.edu >.

York College of Pensylvania - YCP Information literacy<http://www.ycp.edu/library/ifl/>.

Central Queensland University - Information Literacy at CQU (Austrálie) <http://www.library.cqu.edu.au/informationliteracy/index.htm>.

Florida International University - Information literacy on the www <http://www.fiu.edu/~library/ili/iliweb.html#proffassoc>.

University of South Florida - Directory of Online Resources for Information Literacy: Definitions of Information Literacy and Related Terms <http://www.cas.usf.edu/lis/il/definitions.html>.

Společný projekt Manchester Metropolitan University Library and Leeds University -The big blue <http://www.leeds.ac.uk/bigblue/index.htm>.

Na prahu 3. tisíciletí se jeví jako nezbytně nutné dovednosti absolventů VŠ - informační gramotnost, kritické, kreativní myšlení, aktivní učení, řešení problémů, plánování a řízení, sociální komunikace.

Úroveň informační gramotností u studentů a vyučujících se lepší, avšak velmi často obě skupiny nemají přehled o nových typech informačních zdrojů ke svému oboru, vyučující nehodlají změnit své návyky ani systém výuky. Prosazování informační výchovy do výuky s cílem dostat informace k co nejširší skupině studentů, vychází převážně z řad knihovníků.

Na druhé straně stále rostoucí trendy distančního a hlavně celoživotního vzdělávání dávají šanci knihovníkům provozovat určité kurzy, programy a dokonce obory zcela regulérně dle filozofie strategických dokumentů ve vzdělávání.

Od r. 1999 funguje na ČVUT Pracovní skupina pro informační výchovu a informační gramotnost na VŠ <http://platan.vc.cvut.cz/vychova/autori.htm>. Kolektiv knihovníků v rámci ČVUT úspěšně implementoval informační výchovu do výuky a vytvořil společně s diskusní skupinou grémium, které spojuje zájem o informační výchovu. Pracovní skupina je platformou pro výměnu zkušeností a spolupráci. I na řadě dalších VŠ se podařilo prosadit formy informační výchovy do výuky jako samostatné předměty nebo jako součást jiných souvisejících předmětů (Informační technologie).

Velmi účinným nástrojem informační výchovy v poslední době jsou multimediální prezentace na www, které mohou být opět jako nástroj distančního a celoživotního vzdělávání a samozřejmě ideálním komunikačním kanálem v prostředí VŠ na zpřístupnění všech materiálů testování studentů. Ukázka úspěšných projektů vysokoškolských knihoven a jejich virtuálních kurzů :

Knihovny ČVUT - Informační výchova - kurz pro práci s informacemi <http://platan.vc.cvut.cz/vychova/infvychova.htm>.

Ústřední knihovna VŠB-TU - Jak pracovat s informacemi <http://knihovna.vsb.cz/kursy/index.html>.

• Průzkum (anketa) potřeb uživatelů

• Systematizovat požadavky a zaměřit se na praktický přínos
• Získat si půdu pod nohama pro nutnou diplomacii při jednání s nadřízenými, přesvědčovat, upoutávat pozornost u nadšenců, získat doporučení autorit
• Komunikace - dát vědět o výsledcích jednání, o svých snahách veřejnosti, kolegům knihovníkům
• Výměna zkušeností, získání materiálů v pracovních skupinách pro informační výchovu
• Ach, ten lidský faktor
• předsudky, nedostatečná prestiž knihovníků, podceňování problému s informační gramotností
• jazyková bariéra

Řada z nástrojů propagace elektronických služeb a zdrojů byla již zmíněna u forem informační výchovy a prakticky se dají využít z obecných zásad public relationes. Z nejmenovaných způsobů propagace stojí zmínit adresnou formu šíření informací. Jedná se o využívání e-mailu (příp. distribučních seznamů), klasické pošty nebo přímo osobního kontaktu. Osobně adresované pozvánky na školení, letáky, průběžné informace jsou další z forem efektivní propagace zdrojů a služeb knihovny.

Zavedení informační výchovy jako přirozeného vzdělávacího článku včetně spojení knihovník=učitel není záležitost 1 roku.

Informační výchova má pro vysokoškolské knihovníky zcela jasný obsah. Bez ohledu na národnost se knihovníci snaží koncepčně řešit absenci znalostí praktické práce s informacemi u svých uživatelů, zejména studentů. Efektivní volbou je prosazování informační výchovy do výuky příslušných vysokých škol. V podmínkách a přístupech jednotlivých vysokých škol k těmto knihovnickým aktivitám jsou velké rozdíly. Ráda bych poděkovala všem knihovníkům, kteří se nenechali a nenechají odradit těžkostmi při prosazování informační výchovy do výuky vysokých škol.

V závěru si neodpustím několik otázek pro zamyšlení.

Je nutné aby knihovník=učitel měl pedagogické vzdělání a v jakém rozsahu a jakou formou?

Je nutné po vzoru ALA, IFLA ustavit na národní úrovni specializovanou skupinu knihovníků pro tvorbu doporučení, materiálů, proškolování knihovníků=učitelů v informační výchově?