Název sekce
|
Nadstandardní informační služby knihoven a informačních středisek
|
Výzkumná a informační činnost Parlamentu ČR
Robert Vyklický, Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Parlamentní institut je jediným analytickým a výzkumným centerm, které působí v rámci Parlamentu ČR. Základní náplň činnosti
Parlamentního institutu spočívá:
-
v odpovědích na dotazy poslanců a senátorů, které se týkají oblastí spojených s evropským právem i národním právem
-
v předkládání stanovisek k poslaneckým nebo senátorským návrhům zákonů, která zahrnují jejich slučitelnost s evropským
právem
-
v pořádání školení o specifických evropských politikách
-
ve vypracovávání speciálních studií a analýz pro poslance a senátory Parlamentu ČR
-
v porovnávání zahraničních právních úprav v různých oblastech
Parlamentní institut také úzce spolupracuje s parlamentními Výbory pro evropskou integraci. Zejména jeho
organizační jednotka -
Centrum pro evropské právo - vypracovává informační podklady ke kompatibilitě nevládních návrhů zákonů s právem ES a v
případě
žádosti Výboru i k vládním návrhům zákonů, tak jak to stanoví stanovisko Organizačního výboru Poslanecké sněmovny č.
168/1997.
Stanoviska jsou k dispozici v elektronické podobě na intranetu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a v elektronické databázi
ISAP.
Podobné informace poskytuje Parlamentní institut i ke kompatibilitě pozměňovacích návrhů poslanců.
Informační a poradenská střediska parlamentů evropských států a USA
jsou místem, které poskytuje v posledních 40 letech pro potřeby parlamentních rozhodovacích orgánů i jednotlivých poslanců
nový typ informací, který tvoří podstatnou nadstavbu nad službami, poskytovanými po staletí parlamentními knihovnami.
Pracoviště tohoto nového typu uvnitř struktur kanceláří jednotlivých parlamentních komor či společné
kanceláře se začala vytvářet podle vzoru střediska amerického, které dodnes působí ve struktuře Kongresové knihovny pod
jménem Congressional Research Service. Není to náhoda, že první výzkumné a odborné středisko, sloužící výhradně
parlamentu, bylo vytvořeno právě v USA. Při nejdokonalejším oddělení zákonodárné a výkonné moci, které reprezentuje
prezidentský systém v USA, je zřejmé, že potřeba odborných informací je v takovém parlamentu nejvyšší. Zákonodárný
proces se v USA, na rozdíl od parlamentních systémů, které dodnes převládají v Evropě, odehrává z velké části přímo v
parlamentu a je tak soustředěn a závislý převážně na odborné úrovni poslanců a parlamentní správy.
Je proto logické, že v době, kdy se stala práce zákonodárce nezvladatelně odbornou, profesionální,
komplexní a zároveň prací s dalekosáhlou odpovědností, byla právě v Kongresu USA postupně vytvořena obrovská centrála
odborných informací a služeb. Congressional Reseach Service (CRS) byl vytvořen na několika zásadách, které dodnes
odůvodňují jeho existenci. Základní zásadou je nestrannost poskytovaných informací a výzkumů. Další zásadou,
které je s nestranností spojena, je zásada neposkytování informací o tazateli a o jeho zadání. CRS přitom pracuje
nikoliv jako pracoviště čistě výzkumné, ale jako pracoviště úzce napojené na potřeby zákonodárného sboru - tedy v
nejširším slova smyslu na objednávku. Objednávka je zaměřena jednak pro účely přípravy legislativního záměru,
pro účely legislativního procesu individuálního zákona, nebo pro účely mimolegislativní, tj. pro jiné
účely jednotlivých komor, jejich orgánů, poslanců a senátorů . Toto zaměření činí z CRS specifickou instituci, která
stojí na pomezí mezi knihovními službami na straně jedné a odbornými a výzkumnými službami na straně druhé. Typy služeb,
které dodnes poskytuje CRS, se od počátku jeho činnosti samozřejmě změnily a rozrostly, tak jak se měnily potřeby
poslanců a senátorů. Nicméně smíšený charakter služeb zůstává zachován, služby se soustřeďují zejména na stabilní
podporu legislativního procesu a zahrnují jak servis vyhledávací (rešeršní) a bibliografický, tak i výzkumné studie a
modelování efektů budoucí legislativy.
I v parlamentech některých evropských států byla založena profesionální poradenská střediska,
začleněná do struktury parlamentních kanceláří. Vzhledem k odlišné formě vlády, v níž hlavní úlohou parlamentu není
vlastní tvorba zákonů, ale kontrolování návrhů, které vypracovává vláda, je potřeba poslanců po objektivních
profesionálních výzkumných službách poněkud odlišná od situace v Kongresu USA. Hlavním úkolem těchto služeb se stala objektivita
informací a výzkumů, která musela být dosahována v konkurenci informací, přicházejících z velkých informačních
trustů soustředěných při ministerstvech. Práce v parlamentech se kromě toho stala v posledních desetiletích podstatně
otevřenější a zároveň širší a náročnější, kromě toho se legislativní problémy internacionalizovaly, což
klade na zákonodárce mimořádné odborné nároky. Nemalé nároky kladou na zákonodárce i nové
informační technologie a z nich pramenící přetlak informačních zdrojů a potřeba kvalitního a nezávislého
filtru. Z tohoto důvodu většina parlamentů vytvořily útvary, které poskytují poradenské služby výše popsaného typu.
Poradenská střediska jsou přitom různě velká a výčet služeb, které poskytují, se částečně odlišuje.
Společným znakem zůstává zejména objektivita poskytovaných informací, operativnost a rychlost při poskytování
informací, oceňována je i hospodárnost stabilních útvarů, které tyto služby dodávají, daná zejména vypracovanou
orientací pracovníků v legislativním procesu, dále administrativní nenáročností zadávání žádostí o informace či
výzkumné studie a v neposlední řadě i tím, že zpracované informace jsou hospodárně využívány i pro účely
budoucí legislativy, pro účely zákonodárců, kteří o ně původně nežádali či často i pro účely exekutivních
pracovišť.
Podoba poradenského střediska není přitom určena pouze potřebami poslanců, ale i tím, jaké další služby
mají poslanci možnost využívat. Nejčastější situace v tomto směru je taková, že poslanec má možnost využívat odborných
služeb, které organizuje jeho vlastní politická strana, dále má možnost zaměstnat odborného či pomocného asistenta a za
určitých okolností má možnost si objednat i služby odborného ústavu mimo parlament. Profesionální poradenské pracoviště
tak poskytuje služby, které není schopen v daném termínu poskytnout žádný z výše zmíněných "poradců". Jde tedy o
specializaci zaměřenou velmi těsně na legislativní proces, přitom nejde o informace knihovnického charakteru na straně
jedné ani o výzkum (vědecké bádání) na straně druhé.
V současné době je možno rozlišit několik typů poradenských a výzkumných středisek parlamentů.
Samostatným typem je - jak už bylo naznačeno výše - CRS jako typ velkého univerzálního centra s více než 200 odbornými
pracovníky, kteří se zabývají stabilní rešeršní činností na straně jedné a hodnocením vlivu připravovaných zákonů
prostřednictvím ekonomického a sociálního modelování na straně druhé. Věcně není jejich výzkumná činnost nijak omezena,
hlavní pozornost je kladena do oblastí ekonomických a právnických.
Do skupiny výzkumných středisek střední velikosti by se dala zařadit centra ve velkých západoevropských
parlamentech, zejména
Oddělení vědecké odborné služby při kanceláři německého Spolkového sněmu, ve
Velké Británii Výzkumné oddělení, zabývající se výzkumnou a informační podporou legislativy a poslanců, Informační
divize Senátu ve Francii nebo Výzkumné a dokumentační středisko a Služba zahraniční dokumentaristiky v Národním
shromáždění Francie.
Ve Španělsku pracuje Odbor studií. V Itálii se informacemi a výzkumy podporujícími legislativu zabývá zejména Služba
studií, zahraniční a mezinárodní informace poskytuje Služba pro dokumentaci EU a mezinárodní dokumentaci.
Velké výzkumné středisko je vytvořeno i ve Švédsku - Výzkumná služba má okolo 40 pracovníků, specializovaných na
jednotlivé obory. Podobný přístup byl zvolen v Národní radě Švýcarska.
Kromě Švédska a Švýcarska většina menších západoevropských států vytvořila v parlamentech relativně malé
specializované středisko (okolo 20 odborných pracovníků). Příkladem tohoto přístupu je Portugalsko s Úřadem
parlamentního výzkumu, Řecko s Ředitelstvím studií, irský Senát s výzkumným oddělením. Dánsko poskytuje informační služby v rámci knihovny, i když jejich charakter podstatně
přesahuje klasické knihovní služby. Obdobné informační služby poskytuje Oddělení
informační služby ve finském parlamentu. Jedno z nejskromnějších středisek je naopak vytvořeno v Rakousku, zahrnující pouhé
dva pracovníky. Výjimkou jsou parlamenty, kde je odborná služba roztříštěná mezi odborné útvary výborů, což je praxe
nizozemského, norského a belgického parlamentu.
Potřebami vlastního parlamentu i příklady ze západní Evropy se řídí nové demokratické státy střední a
východní Evropy. Velké a velmi aktivní výzkumné středisko vytvořil zejména polský Sejm, parlamentní Úřad pro výzkum má
řadu oddělení a pracuje zde okolo 80 odborných pracovníků. Vlastní středisko menšího rozsahu je zřízeno i v polském
Senátu. V parlamentech dalších států se vytvořila povětšinou střediska ve formě odboru kanceláře o 10 až 30 odborných
pracovnících - kromě České republiky ještě v Bulharsku, Chorvatsku, Estonsku, Litvě, rumunské Poslanecké sněmovně, na
Slovensku. Jediným parlamentem, kde není poskytování odborných informací soustředěno do jediného útvaru, je Maďarsko.
Parlamentní institut plní úkoly vědeckého, informačního a školícího střediska pro Parlament České republiky,
jeho orgány, poslance a senátory, Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. Parlamentní institut (PI) vznikl
jako Oddělení vědecké služby Federálního shromáždění již v roce 1990. Od počátku roku 1991 byl usnesením předsednictva
Federálního shromáždění ustaven jako Odbor pro analýzy a expertizy. Později byl potvrzen jako Parlamentní institut s
vlastním statutem. Parlamentní institut poskytuje členům Parlamentu ČR a parlamentním orgánům různé typy informací. Podle
jejich rozsahu, účelu a okruhu adresátů, je lze členit následujícím způsobem:
podle rozsahu zpracovávaného tématu
-
telefonická odpověď na dotaz a ústní konzultace
Okamžitě poskytujeme odpovědi na jednoduché dotazy v rámci odborností pracovníků Parlamentního institutu
/ekonomika, sociální situace, právo, parlamentní materiály, politologie, zahraniční politika/.
- bibliografické informace s anotacemi
- písemná odpověď na dotaz
Odpovědi a podklady jsou zpracovávány v časovém horizontu několika dní. často jsou předstupněm k informačnímu
podkladu nebo informační studii. Tyto tzv. mimoseznamové práce jsou tématicky rozděleny do několika oblastí
(parlamentarismus, ekonomika, masmédia, životní prostředí, zdravotnictví, školství, kriminalita, sociální politika,
zaměstnanost, zemědělství, armáda a lidská práva).
- informační podklad
Materiály, které jsou vypracovány na objednávku v dohodnuté m termínu. Nedosahují rozsahu informační studie.
Termín vyhotovení podkladu je maximálně dva týdny.
- informační studie
Samostatně zpracované nebo zprostředkované informace, analýzy a komplexní studie. Tento druh informací tvoří
nejrozsáhlejší část činnosti PI. Jedná se o komplexní odborné komparace a teoretické práce, které zpracovávají zaměstnanci
specializující se na daný obor, nebo externí odborníci.
- Ekonomicko-sociální monitoring
Je dodáván zájemcům z řad poslanců, senátorů a parlamentních výborů desetkrát ročně. V rámci monitoringu
jsou zpracovávány základní ekonomické údaje a hospodářské, měnové a sociální ukazatele stavu ekonomiky. Prameny pro
zpracovávání monitoringu jsou tiskové zprávy Českého statistického úřadu, České národní banky, Ministerstva financí,
Ministerstva práce a sociálních věcí České tiskové kanceláře.
podle věcného tématu
právo
- komparativní studie
- stanoviska k zákonům
- popisy cizích právních úprav
- popisy účinku cizích právních úprav
- komentáře
politologie a historie
- volební systémy v zahraničí a jeho účinky
- rozbor politických systémů
- parlamentní praxe (př. způsob projednávání návrhů zákonů, lobbování)
ekonomie
- monitory
- statistiky
- rozpočtové studie
- ekonomické dopady zákonů
podle účelu
pro potřeby poslanců a senátorů
- při přípravě legislativy
- při projednávání vládních návrhů zákonů (zejména pozměňovacích návrhů)
- pro projevy, vystoupení a jiné politické a odborné aktivity poslanců a senátorů
- za účelem vyřešení petice nebo podnětů občanů
- pro sněmovní a senátní výbory
- posuzování návrhů zákonů v průběhu legislativního procesu
pro Kancelář poslanecké sněmovny a senátu
- stanoviska týkající se praktického fungování parlamentů
- oponentní stanoviska pro legislativní odbory Poslanecké sněmovny a Senátu
pro politické kluby
vlastní iniciativa
- publikační činnost
- aktuální témata
Evropské právo
Parlamentní institut soustřeďuje informace týkající se práva Evropské unie a jednotlivých politik EU. Za dobu
činnosti PI vznikl obsáhlý informační fond týkající se integračního procesu.
Od roku 1993 realizoval Parlamentní institut projekt v rámci programu Phare, jehož cílem je posílit aktivní
účast Parlamentu České republiky v procesu transpozice legislativy ES do právního řádu ČR v němž uplatňuje zákonodárný sbor
svoji konečnou a rozhodující pravomoc. V rámci těchto projektů vzniklo Parlamentní centrum pro evropské právo, které
slouží jako expertní oddělení Parlamentního institutu pro oblast komunitárního práva. V rámci realizace uvedených projektů
Phare byli pracovníci Parlamentního institutu vyškoleni ve spolupráci se zahraničními experty z T.M.C.Asser institutu pro
soukromé a veřejné mezinárodní právo a evropské právo v Haagu a bylo vytvořeno technické a dokumentační zázemí pro
poskytování informací o EU a vypracovávání analýz v oblasti komunitárního práva.
Informační zázemí tvoří především elektronické právní databáze - databáze komunitárního práva
Justis-Celex, databáze francouzského práva Lexilaser, německého spolkového práva Bundesrecht a práva
italského Leggi d´Italia a systematické rešerše odborné literatury, zabývající se právem a institucemi EU.
Informace o komunitárním právu
Odborní pracovníci Parlamentního institutu poskytují v rámci své specializace informace o komunitární
primární a sekundární legislativě a informace o judikatuře Evropského soudního dvora. Dále na základě žádosti zpracovávají
analýzy komunitárního práva a komparativní studie jeho implementace členskými státy. Tyto studie jsou přístupné v
elektronické podobě jako
práce Parlamentního institutu v rámci extranetu
Poslanecké sněmovny. Vybrané práce jsou přístupné i přes internet.
Pro poslance a senátory se znalostí anglického jazyka poskytuje odborný pracovník školení zaměřené na
používání právní databáze komunitárního práva Justis-CELEX.
Stanoviska kompatibility
Centrum pro evropské právo zpracovává na základě usnesení Organizačního výboru
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 168 z roku 1997 obligatorně
informační podklad o kompatibilitě s komunitárním právem ke všem nevládním návrhům zákonů a u vládních návrhů zákonů,
navrhovaných pozměňovacích návrhů a přijatých pozměňovacích návrhů na požádání. Zpracovaná stanoviska jsou k dispozici v
seznamu prací na serveru Poslanecké sněmovny I:\info\parlinst\prace_pi, stanovisko začíná číslicí 7, poslední
trojčíslí názvu znamená číslo tisku, ke kterému je stanovisko zpracováno. Stanoviska jsou umístěna i na webové stránce PI
(extranet):
http://www.psp.cz/extra/pspinfo/parlinst/prace_pi/ipkkp.htm
Informační podklad (stanovisko) je zpracováván k uvedenému číslu
sněmovního tisku a nereflektuje eventuální pozdější pozměňovací návrhy!
Tyto informační podklady slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky.
Zveřejňování nebo rozmnožování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora. Z těchto důvodů je přístup k
pracím omezen pouze na uživatele
extranetu Poslanecké sněmovny!
Předběžné konzultace
Usnesení vlády č. 257 z roku 2000 stanoví způsob prokazování slučitelnosti navrhovaných zákonů s
právem Evropských společenství (ES) a postup při předběžných konzultacích o návrzích zákonů s výborem pro evropskou
integraci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
V textu každého návrhu zákona se vyznačí ta ustanovení, jimiž je zajišťována transpozice nebo adaptace a
bude uvedeno identifikační číslo (CELEX) příslušného předpisu ES. Předkladatel zašle materiál, v němž je návrh zákona
obsažen, upravený o výsledky připomínkového řízení, předsedovi výboru pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny
Parlamentu a dohodne s ním termín konzultace tohoto materiálu.
Předseda výboru určí k návrhu zákona zpravodaje , který ve spolupráci s pracovníkem Parlamentního institutu
svolá k uvedenému návrhu konzultaci.
O výsledku konzultace se pořídí záznam, který zpravidla obsahuje závěrečná doporučení výboru, podepsaný oběma nebo
alespoň jednou z jednajících stran. Vyjádří-li předseda výboru stanovisko, že výbor na konzultaci v daném konkrétním
případě netrvá, pořídí zástupce předkladatele o tom s předsedou výboru rovněž záznam. Uvedené záznamy jsou součástí
materiálu, v němž je předkládán návrh zákona vládě. Bez záznamu materiál s příslušným návrhem zákona nelze předložit k
příslušnému jednání schůze vlády, nestanoví-li předseda vlády jinak.
Konzultace zahraničních expertů
V rámci realizace projektu Phare spolupracují s Parlamentním institutem průběžně nebo ad hoc zahraniční
právní experti, jejichž konzultační činnost je financována z prostředků tohoto projektu.
Výběr dokumentů EU
Ve spolupráci se Sekretariátem Delegace pro EU francouzského Národního shromáždění připravuje Centrum
měsíční Výběr dokumentů EU.
Rešerše odborné literatury
Průběžné rešerše odborné právní literatury a tvorba informačního fondu pro jednotlivé
oblasti evropského práva.
Knihovní fond
Ve spolupráci s Parlamentní knihovnou je postupně vytvářena ucelená sbírka specializované právní
literatury a souvisejících dokumentů z oblasti práva ES, která je součástí knihovního fondu Parlamentní
knihovny.Vytváření tohoto specializovaného knihovního fondu bylo zahájeno již v roce 1993 z finančních prostředků
projektů Phare a pokračuje dalším rozšiřováním, aktualizací a specializací současné knihovní sbírky v individuálních
oblastech práva ES a politik EU.
Nabídka a struktura školení
Úvodní kurs evropského právaje koncipován jako cyklus přednášek rozdělených do šesti tematických
okruhů. Přednášky v rámci každého tématického okruhu poskytují základní přehled o evropském právu a politice Evropské unie v
dané oblasti. Cílem tohoto kursu je podat základní informace o evropských institucích a jejich pravomocích a také o
jednotlivých politikách EU.
Účastníci školení:
- výbory Poslanecké sněmovny a Senátu
- vyšší úředníci Kanceláří Poslanecké sněmovny a Senátu
- nižší úředníci Kanceláří Poslanecké sněmovny a Senátu
Tématické okruhy a seznam přednášek :
Vývoj evropské integrace
- Evropská integrace
- Evropské organizace
- Evropská společenství
- Evropská unie
- Maastrichtská smlouva
- Amsterodamská smlouva
- Niceská smlouva
- Evropská měnová unie
Instituce Evropské unie
- Struktura
- Pravomoci
- Rozhodovací procesy
- Rozpočet EU
První pilíř EU
- Celní unie, volný pohyb zboží
- Zemědělská politika a životní prostředí
- Právo obchodních společností
- Volný pohyb osob
- Služby, doprava, telekomunikace
- Soutěžní právo, Sociální politika
Druhý a třetí pilíř Evropské unie
- Společná zahraniční a bezpečnostní politika
- Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí
Vnější vztahy
- Vnější ekonomické vztahy
- Evropská dohoda
Harmonizace práva
Semináře obecné povahy zaměřené na institucionální, mezinárodněprávní a mezinárodněpolitické otázky
realizují vyškolení odborníci Parlamentního institutu ve spolupráci se zahraničními experty.
Informace související s procesem přistupování k EU
- analýzy zpráv a jiných dokumentů, které vzešly z vrcholných summitů Evropské unie
- rezoluce Evropského parlamentu
- usnesení výborů Evropského parlamentu (zejména zahraničního výboru a výboru pro životní prostředí) týkající se ČR v procesu
přistoupení a monitorování politického systému
- stanoviska Evropského parlamentu na pravidelnou zprávu Komise
- dokumenty vztahující se k Mezivládní konferenci (IGC)
Překlady
PI v rámci zpracovávání odborných dotazů může v omezené míře zadávat překlady zahraničních
publikací, výňatků z odborné literatury, studií poskytnutých jinými parlamentními výzkumnými a informačními centry,
překlady textů ze zahraničních sbírek zákonů a překlady dokumentů, které se týkají nejaktuálnějších témat.
Bílá kniha o modernizaci pravidel pro provádění článku 85
a 86 smlouvy o ES
Francouzský
zákon č. 95-101 o posílení ochrany životního prostředí
Francouzský zákon č. 92-3 o vodním hospodářství z 3. ledna
1992
Vzájemné vztahy mezi Směrnicemi IPPC, EIA, SEVESO a
Nařízením EMAS
Francouzský zákon č. 99-5 z 6. ledna 1999 o nebezpečných a
potulných zvířatech a o ochraně zvířat
Statistika vlastní práce
Statistika vlastní práce
Statistiky vlastní práce Parlamentního institutu se zpracovávají jednou ročně z údajů průběžně
zaznamenávaných do databáze zadání úkolů. V elektronické databázi evidujeme data zadání, jméno zadavatele, jeho
politickou příslušnost, stručné zadání úkolu a termín pro zpracování. V průběhu zpracovávání úkolu přibývají
další údaje – jméno pracovníka pověřeného zpracováním úkolu, datum odevzdání, forma vyřízení úkolu. Databáze
umožňuje rychlé vyhledávání zadání a momentální fáze zpracování úkolu, ovšem především usnadňuje práci při závěrečné
celoroční statistice. Roční statistika obsahuje přehled prací podle výsledné formy, podle účelu a podle politické
příslušnosti zadavatele. Statistiky PI jsou volně přístupné veřejnosti na internetových stránkách Parlamentního
institutu.
Práce Parlamentního institutu
/od 1.1. 2000 do 31.12. 2000/ |
Počet prací |
ks |
% |
Práce celkem
|
221 |
100 |
z toho: |
|
|
- uvedené v Seznamu vybraných
prací |
38 |
17 |
- neuvedené v Seznamu vybraných
prací |
70 |
32 |
- odpověď na dotazy
(dopis, fax, e-mail) |
91 |
41 |
- stanoviska k posl. návrhům zákonu - v Seznamu
prací |
22 |
10 |
|
|
|
|
|
|
Práce vypracované: |
221 |
100 |
- na požádání /celkem/ |
210 |
95 |
- pro Poslaneckou sněmovnu |
152 |
69 |
- pro Senát |
58 |
26 |
- ostatní |
11 |
5 |
|
|
|
Práce objednané: |
210 |
100 |
- sněmovním nebo senátním výborem či
komisí |
24 |
12 |
dle politické příslušnosti poslance či
senátora |
|
|
- ČSSD |
19 |
9 |
- ODS |
64 |
31 |
- 4K |
72 |
34 |
- KDU - ČSL |
31 |
15 |
- US |
30 |
14 |
- ODA |
11 |
5 |
- DEU |
0 |
0 |
- KSČM |
28 |
13 |
- bez politické příslu šnosti |
3 |
1 |
Web – struktura – vnitřní síť – dostupnost
Web – struktura – vnitřní síť –
dostupnost
Web – struktura – vnitřní síť – dostupnost
Webové stránky Parlamentního institutu lze rozdělit do čtyř základních oblastí, které jsou strukturálně propojeny
hyperlinkovými odkazy. První blok První blok můžeme charakterizovat jako popisnou,
nachází se zde informace o historii, současnosti a činnosti Parlamentního institutu včetně přehledu zaměstnanců. Ve
druhém bloku Ve druhém bloku je podrobně popsána struktura a činnost Centra pro evropské právo – podjednotky
Parlamentního institutu, včetně přehledu a stručného výtahu z přednášek kurzu Evropského práva. Třetí blok - Vybrané práce PI
obsahuje volně přístupnou statistiku a formulář na zadání dotazu PI. Veškeré ostatní informační podklady (Práce PI, Novinky, Stanoviska
kompatibility) jsou přístupné pouze z extranetu pouze z extranetu Poslanecké
sněmovny a Senátu Parlamentu ČR. Čtvrtým blokem jsou aktuální informace, zde se nacházejí některé užitečné dokumenty a překlady,
které Parlamentní institut prostřednictvím svého webu zpřístupňuje veřejnosti. Součástí tohoto bloku je Mezivládní konference o
institucionální reformě (IGC 2000) a dokumenty s ní související, dále Parlamentaria Evropského parlamentu a překlady dokumentů
pořízené v rámci projektu Phare.
Webové stránky Parlamentního institutu jsou veřejně přístupné z internetu na adrese http://www.psp.cz/kps/pi/ , pouze do částí obsahujících studie a
stanoviska kompatibility vypracované Parlamentním institutem pro potřeby poslanců a senátorů Parlamentu ČR, je přístup omezen na uživatele
počítačů Poslanecké sněmovny a Senátu. Web PI má umístěn odkaz na úvodní stránce intranetu Poslanecké sněmovny.
Proč mají informační a výzkumná střediska parlamentů značný význam jako poskytovatelé odborných informací?
- Střediska jsou jedinými nezávislými a nestranickými informátory. Poslanci bývají zahlceni informacemi, pocházejícími od různých
lobbystických skupin /společenské skupiny, průmyslové nátlakové skupiny, místní organizace/, od vlády jako hlavního navrhovatele
zákonů a z volebního obvodu. Středisko slouží jednak k doplnění těchto informací, ale zejména k jejich ověření a zjištění jejich
důležitosti a autentičnosti.
- Střediska udržují v tajnosti jak informace získané od poslanců a senátorů tak i jejich požadavky a zadání úkolů.
- Střediska jsou navíc poslancům a senátorům snadno dostupná. Pohotovost a dobré spojení s personálem poslanců, senátorů a
parlamentních orgánů /zejména výborů/ šetří poslancům čas i náklady. Zároveň mají střediska stabilní spojení s knihovnami, což
umožňuje využívat parlamentní informační systém.
Použitá literatura:
Parliamenty Libraries and Information Services, Dermot Englefield, Roma 1990
Parliamentary Research Organization, Przemyslav Grudzinski, Wieslaw Staskiewicz, Warsaw 1992
Parliamenty Libraries and Research Services in Central Europe, william H. Robinson and Raymond Gastelum, München 1998
Robert Vyklický, nar. 4. února 1975, Praha
Vzdělání Univerzita Karlova – Právnická fakulta, Praha, specializace Evropské právo, diplomová práce – “Záruky
soudcovské nezávislosti v ČR, vybraných evropských státech a v USA”. V průběhu studií obdržen certifikát
“Anglo-americký právní systém”
Kariéra
od listopadu 1998 Parlament ČR, Parlamentní Institut
červen 1999 Školení z evropského práva – španělský parlament, Madrid
únor 2000 Školení z evropského práva – Asser Institute, Haag
čevenec 2000 Studijní pobyt (evropské právo, mezinárodní právo), Asser Institute, Haag
září 2000 Vyjednávací a lobovací praktiky před vstupem do EU, Drew Associates Limited, Londýn
|