Název sekce
|
Informace pro podnikovou sféru a Competitive Intelligence
|
Informační zdroje pro investory a průřez informačními službami
Dagmar Vránová, Česká kapitálová informační agentura, a.s.
Každý, kdo uvažuje o vydání finančních prostředků za účelem jejich budoucího zhodnocení, usiluje o co nejnižší riziko a co
nejvyšší
výnos. Investoři, kteří umísťují volné finanční prostředky na finančním trhu do vhodných investičních instrumentů, vyžadují
pro
správné investiční rozhodnutí mnoho informací. Kde lze tyto informace získat? Jak jsou spolehlivé a aktuální? Kolik se za ně
platí?
Jsou někde dostupné zdarma? Na tyto i mnoho dalších otázek odpoví ČEKIA - informační agentura specializovaná na informace z
kapitálových trhů a světa investic.
V příspěvku budou shrnuty nejčastější informační potřeby jednotlivých typů investorů. V krátkém průřezu budou přestaveny
produkty ARIADNA a SOFIA, které slouží investorům nejen jako zdroj informací, ale umožňují jim s daty i analyticky pracovat.
ČEKIA
provede návštěvníky konference finančními servery na českém internetu a seznámí je i s dalšími užitečnými informačními
službami,
jako je průběžné investiční zpravodajství, Investor Relations, adresná distribuce finančních reportů a oborových analýz a
další.
Úvod
Když se řekne – informace pro podporu investičního rozhodování – vybaví
se většině lidí burzovní analytik nebo makléř, který s očima přilepenýma k několika souběžně blikajícím monitorům
se ve zlomku vteřin rozhoduje o nákupu či prodeji té či oné akcie, čímž vydělá resp. prodělá stamilionové částky. Ano,
investování je mnohdy spojováno s kapitálovými trhy a informační systémy pro tuto činnost se jeví
natolikspecializované, že běžný odborník z podnikové sféry je považuje na hony vzdálené svým každodenním potřebám.
Ukážeme si, že tomu tak nemusí být vždy. Informační služby určené převážně investorům mohou být cenným zdrojem informací i
pro ostatní profese v podniku, zejména pro strategický marketing, finanční nebo obchodní úseky.
Není investor jako investor
Investor je slovo s mnoha významy: strategický, portfoliový či
finanční,velký či drobný, institucionální nebo individuální a řada dalších.
Obecně se jedná o subjekty zabývající se vynakládáním volných finančních prostředků za účelem jejich
zhodnocení.
Do této nejobecnější a široce pojaté kategorie lze při troše abstrakce zahrnout i podniky, které
realizují a tudíž i financují běžné obchody nutné pro podnikatelskou činnost. Nejedná se tedy o klasický proces
investování, ale o průběžné financování, což může být v některých případech pro podnik stejně zničující jako
rizikové investice na burze. Pokud totiž například odběratel neplatí za dodané výrobky resp. platí mnoho dnů po lhůtě
splatnosti, stává se dodavatel jeho věřitelem a financuje tak nedobrovolně jeho činnost. Finanční prostředky má
neefektivně zablokovány v pohledávce a v podstatě mu unikají ostatní efektivnější příležitosti k jejich
zhodnocení. Navíc je vystaven riziku rozvrácení své finanční stability, může být ohrožen druhotnou platební neschopností
apod.
Dá se tedy říci, že každý, kdo realizuje jakékoliv finanční operace, vyžaduje pro své rozhodnutí kvalitní
informace, zejména proto, aby rozpoznal a minimalizoval možné riziko finanční ztráty.
V této přednášce se zaměříme podrobněji na to, v jakých “investičních rolích” se mohou
podnikatelské subjekty nacházet a jaké informace pro své rozhodování nejčastěji potřebují. V další části si
řekneme, kde takovéto informace hledat. Nakonec si ukážeme, jak může tyto informační potřeby pokrýt ČEKIA. Přednáška je
zaměřena pouze na tuzemský trh – ČR.
“Investiční role” podniku aneb podnik může vystupovat jako:
Profesionální portfoliový investor (nejčastěji fond
či nadace, spravuje prostředky jiných osob a zodpovídá za ně, hlavní cíl - dlouhodobá ochrana prostředků před znehodnocením,
hlavní umění – minimalizovat riziko, alokovat prostředky tak, aby se přiměřeně zhodnotily a pokud možno nikdy
neznehodnotily)
Správce aktiv (podnik, který má dostatek volných
vlastních finančních prostředků, cílem je ochránit dočasně volné finanční prostředky před znehodnocením, hlavní umění –
minimalizovat riziko, správně určit investiční horizont, správně alokovat prostředky)
Strategický investor (nejčastěji podnik, který podniká v tomtéž
nebo příbuzném či komplementárním oboru, hlavním cílem je ovládnout další podnik, přičlenit do portfolia, rozšířit kapacitu,
zvýšit zisk nebo utlumit konkurenci, hlavní umění – najít si vhodný cílový subjekt pro investici, odhadnout správně jeho
potenciál)
Finanční investor (banka nebo jiná finanční instituce,
hlavní cíl – dostat zpět vložené prostředky s přiměřeným výnosem, hlavní umění – odhadnout budoucí platební schopnost
klienta a reálnou návratnost vložených prostředků)
Účastník běžných finančních transakcí (podnik vstupující
do finančních vztahů v rámci běžného obchodního styku s jinými podniky, vynakládá disponibilní finanční prostředky,
hlavním cílem je dostat zaplaceno, resp. dostat zboží za realizované platby, protože finanční nedisciplinovanost v platebním
styku má pro podnik závažné důsledky, hlavní umění – rozpoznat platební schopnost klienta a jeho bonitu)
Které informace investoři hledají?
Společným rysem všech typů investorů je minimalizovat riziko ztráty.
Proto informace, které nám toto riziko pomohou odhadnout, jsou nejdůležitější a také nejčastěji vyhledávané. S rizikem úzce
souvisí výnos, proto se investoři zajímají i o možnou efektivnost (výkonnost, výnosnost) jednotlivých investičních instrumentů.
Informace lze tedy rozdělit do 2 hlavních kategorií, a sice na
- informace o (podnikatelských) subjektech (včetně jejich širšího okolí)
- informace o investičních instrumentech
Kromě informačních zdrojů jsou nezbytnou pomůckou investora i analytické postupy a nástroje, které umožní
získané údaje transformovat na podstatné informace a znalosti využitelné pro konkrétní investiční rozhodování.
O subjektech stojí za pozornost sledovat tyto informace:
Kancelářské informace (
identifikace, právní forma, stav, adresa, kontaktní údaje, aktivity, velikost apod.)
Vlastníci, management, tj. informace o tom, kdo podnik ovládá a řídí
Majetkově propojené společnosti, asociace, aliance, skupiny apod.
Finanční situace podniku (účetní výkazy, poměrové ukazatele..)
Okolí a background (obor, další firmy na trhu, konkurence, produkční síla...)
Hodnotící informace (rating, porovnání, umístění v žebříčcích)
Valné hromady (významná rozhodnutí, personální změny, změny stra
tegie, výplata dividend...)
Události ovlivňující situaci subjektu (významné zakázky, změny vlastnictví, pohromy, soudní spory...)
Dokumenty (výroční zprávy, rozhodnutí, certifikáty, prospekty...)
Komentáře, analýzy (novináři, analytici, nezávis
lé instituce...)
Tyto informace jsou samozřejmě dobře využitelné i v běžném
podniku, zejména pro strategický marketing, řízení nákupu a prodeje a s tím souvisejícího platebního styku a cílené
alokování nabídky obchodu a služeb.
U finančních instrumentů je třeba si všímat:
- Základních parametrů jednotlivých instrumentů v širších makroekonomických souvislostech (termínované vklady, fondy,
akcie, dluhopisy, inflace, vývoj měny, vývoj ekonomiky jako celku...)
- Základních informací o cenných papírech (přičemž se liší podstatné informace o akciích, dluhopisech, podílových
listech...)
Informací z trhu – kurz, výkonnost, kolísání ...
Hodnotící informace (analytiků, nezávislých institucí...)
Tyto informace využijí v běžném podniku většinou finanční
manažeři zodpovědní za asset management.
Kde lze získat relevantní informace?
- Státní informační systém
- Specializované instituce zřízené státem
- Informační agentury, média, producenti databází
- Profesní sdružení, asociace
- Trh, distribuční síť
- Samotné subjekty oslovující investory
1. Státní informační systém je vyhledáván zejména kvůli
registrům a centrálním evidencím, jejichž vedení a udržování vyplývá ze zákona. Investoři se obracejí zejména na Obchodní
rejstřík, kde získají základní identifikační údaje, informace o právní formě, základním jmění, složení orgánů společnosti aj.
Velmi významné jsou informace týkající se likvidace resp. konkursu společnosti (evidence úpadců). Informace o aktivitách
(předmětu podnikání) lze nalézt v Registru ekonomických subjektů ČSÚ, resp. přes systém ARES. Mnoho užitečných dokumentů
zpracovávají a publikují různá ministerstva, např. MPO, MZVŽ, MŽP aj. Portál veřejné správy je dostupný na adrese www.centralniadresa.cz.
Zvláštní postavení z hlediska investorských informačních potřeb má
Komise pro cenné papíry. Ta ze zákona dozoruje a reguluje kapitálový trh a slouží také investorům pro jejich ochranu. KCP
vede registry subjektů na kapitálovém trhu, zejména licencované obchodníky s cennými papíry, organizátory trhu,
investiční společnosti a fondy, obhospodařovatele a depozitáře fondů, makléře a další.
Výhodou státního informačního systému je jeho všeobecná dostupnost (zakotvená v zákoně 106/1999 Sb.)
a u některých typů i bezplatný přístup.
Nevýhodou je zejména u Obchodního rejstříku velká časová prodleva mezi uskutečněním události, rozhodnutím
Obchodního soudu a zápisem do registru. Informace v registrech tak nemusejí vždy odrážet skutečný aktuální
stav.
2. Stát zřizuje pro různé účely řadu specializovaných institucí, které jsou pověřeny
administrací či realizací určitých agend. Ve vztahu k investorským informačním potřebám stojí za zmínku zejména:
- Česká národní banka – makroekonomický vývoj, kurzy měn, analýzy
- Středisko cenných papírů – vede databáze a poskytuje informace o všech zaknihovaných cenných papírech emitovaných v
ČR
- CzechInvest – státní agentura pro přímé zahraniční investice. Poskytuje informace o realizovaných investicích,
investičních pobídkách státu, průmyslových zónách a investičně zajímavých oborech podnikání v ČR
- CzechIndustry – státní agentura pro zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Poskytuje informace o
realizovaných programech podpory podnikání, perspektivních oborech, regionech apod.
3. Informační agentury, média a producenti databází
jsou komerční subjekty, jejichž hlavním předmětem podnikání je poskytování informací. Pouze některé jsou speciálně zaměřené na
poskytování informací investorům, většina má širší záběr – ekonomické informace, databáze o firmách apod. Uveďme nejvýznamnější
z nich:
Události, zpravodajství o nich: ČTK (rozsáhlé ekonomické zpravodajství), ČIA (pouze vybrané obory)
Specializované databáze:
ČEKIA – databáze o firmách a cenných papírech
Aspekt – databáze o firmách a oborech
Albertina Data – firemní informace
Tisk: ekonomické rubriky deníků, ekonomické časopisy, odborné časopisy
Monitoring médií: Newton IT, Anopress
Publikace: Financial Directories, Průvodce českým kapitálovým trhem
Mezinárodní působnost – globální kapitálové trhy:
Reuters – informace z kapitálových a finančních trhů, informace z byznysu a ekonomiky
Bloomberg – dtto
Internet Securities – specializace na Emerging Markets
Firemní databáze – součást mezinárodních systémů:
Dun & Bradstreet, Kompass, HBI (Hoppenstedt Bonnier), Inform Net Partners a řada dalších.
Internet – volně přístupné zdroje:
Na Internetu se vyskytuje velká záplava nejrůznějších databází, seznamů a dalších údajů. Při získávání
informací pro investiční rozhodování je však třeba být ještě obezřetnější než při jiných činnostech – vždyť jde o peníze.
Nelze vyjmenovat všechny volně přístupné www stránky, které by mohly investorům posloužit, raději se pokusím zobecnit
některé zásady, kterých je třeba se držet:
- dbejte vždy celkového renomé společnosti, která stránky provozuje
- seznamte se s “akvizičním modelem” poskytovatele služby. Pokud se jedná o tzv. inzertní médium, tj. do databáze se
dostane ten, kdo zaplatí nebo kdo se sám zaregistruje, buďte si jisti, že získáte jen malou nereprezentativní výseč
informací
- podívejte se, z jakých zdrojů jsou informace čerpány, pokud to provozovatel stránek neuvádí, buďte podezíravější –
zdroj může být nelegální a může tedy časem i vyschnout
- všímejte si, zda u informací je uváděno datum platnosti nebo datum poslední aktualizace. Je trapné, když v rubrice
“aktuální kurz” objevíte po delším pátrání údaj 3 měsíce starý
- vašemu rozhodování pomůže nejen údaj v absolutní hodnotě, ale i nějaká srovnávací kritéria. To platí zejména u
investičních instrumentů a posuzování bonity
Na závěr této kapitoly bych si dovolila malé shrnutí: Investor by měl rozlišovat mezi 2 základními
kategoriemi informačních služeb, kterými jsou:
Profesionální databáze
Volně přístupné zdroje na Internetu
Nedá se jednoznačně říci, že volně přístupné zdroje na Internetu
jsou méně kvalitní či spolehlivé. Producent profesionální databáze však nabízí a prodává svůj informační produkt jako kterékoliv
jiné zboží – snaží se dodržovat standardy kvality, musí plnit podmínky zakotvené ve smlouvě, má snahu udržet si platící
abonenty. U volně přístupných databází na Internetu tyto závazky neexistují. Proto by pro podporu rozhodování při finančních
operacích měly vždy zvítězit profesionální služby.
4. Profesní sdružení, asociace, unie, svazy apod. plní úlohu samoregulačních institucí. Často
disponují velmi rozsáhlými a jinde nedostupnými informačními fondy získanými od svých členů, poskytují je buď bezplatně nebo za
úplatu. Ve vztahu k prezentované problematice uvádím pouze některé vybrané organizace:
- UNIS – Unie investičních společností (informační systém o tuzemských fondech
AKAT – Asociace pro kapitálový trh
AOCP – Asociace obchodníků s cennými papíry
Ostatní profesní sdružení, zejména hospodářské komory, jsou
pravděpodobně účastníkům konference dobře známy, proto je nebudu zmiňovat. Jejich informační zdroje jsou užitečné pro získání
přehledu zejména o okolí a zázemí podniku, oboru či byznysu.
5. Trh, distribuční síť – zde má největší význam organizovaný kapitálový trh. V ČR je to Burza
cenných papírů Praha a mimoburzovní RM-Systém, kde se na základě nabídky a poptávky investorů vytváří tržní cena podniku.
Organizátoři trhu jsou povinni zveřejňovat informace o obchodování (kurzovní lístky), o jednotlivých cenných papírech i jejich
emitentech, což vypývá z informační povinnosti emitenů zakotvené v zákonech a burzovních předpisech. Při poskytování
informací by měla být dodržována zásada rovného přístupu investorů k informacím. Organizovaný trh tak plní roli významného
informačního zdroje. Neposkytuje-li trh standardní informace, dochází-li k tzv. insider informacím, stává se pro investory
netransparentní, což má negativní vliv na jeho fungování. Organizátoři trhu poskytují informační služby převážně na komerčním
základě – za úplatu.
Obchodníci s cennými papíry, banky, pojišťovny a další subjekty na trhu poskytují finanční služby,
nabízejí finanční a investiční produkty. I tyto subjekty jsou významným informačním zdrojem, který však v detailu a
poměrně přesně uvádí informace pouze o konkrétním subjektu či instrumentu. Pro komplexní pohled je třeba sáhnou k výše
popsaným souhrnným informačním službám.
6. Subjekt, který hledá investora, by měl sám šířit do světa takové informace, které investory
zaujmou, přesvědčí a získají. V zahraničí se tomuto aktivními oslovování investorů říká Investor Relations. Tímto způsobem
komunikují zejména:
- emitenti cenných papírů, zejména akcií. IR komunikace má klíčový význam zejména při uvádění nových emisí na trh – IPO (v
ČR prakticky neexistuje).
subjekty hledající strategické partnery (potenciální cíle fúzí a akvizic)
start–up – mladé společnosti, hledající prostředky na svůj rozvoj
města, která se snaží přilákat investory do svých průmyslových zón
investiční společnosti – marketing fondů
Aktivní komunikace s investory je u nás zatím velmi málo
rozvinutá (snad kromě masivních marketingových kampaní fondů), spíše jsme svědky informační uzavřenosti podniků a neochoty
poskytovat informace komukoliv.
Co nabízí pro podnikovou sféru a Competitive Intelligence ČEKIA
Česká kapitálová informační agentura, a.s. je poskytovatel obsahu a
producent informačních systémů se zaměřením na firemní a finanční informace. ČEKIA systematicky shromažďuje a zpracovává
informace zveřejněné v jiných informačních kolekcích a databázích, je tudíž poskytovatelem sekundárních informačních
zdrojů. Primární informační zdroje jsou na smluvním základě čerpány od :
Komise pro cenné papíry
Střediska cenných papírů
organizátorů kapitálového trhu (burza cenných papírů a RM-S)
z Obchodního rejstříku a dalších zdrojů státního informačního systému
z agenturních zpráv, odborného tisku a Internetu
od ratingových a hodnotících agentur
z výročních zpráv společností a z dalších podkladů poskytnutých firmami
Kromě toho, že agentura shromažďuje informace z mnoha rozptýlených informačních zdrojů, z nichž
mnohé jsou placené, poskytuje i programové vybavení pro jejich analýzu a hodnocení. Tím přináší uživatelům významnou
přidanou hodnotu. Produkty agentury jsou na trhu dosti rozšířené a poměrně oblíbené. Důkazem jsou reference na četné
uživatele v bankách, investičních společnostech, leasingových firmách, poradenských společnostech a finančních
institucích. Stále častěji jsou informační produkty využívány i v podnikové sféře jako zdroj informací o konkurenci
a oboru jako takovém.
ČEKIA nabízí své informační služby prostřednictvím několika profesionálních systémů:
ARIADNAje komplexní informační systém sledující dění v českých podnicích a na kapitálovém
trhu. Obsahuje informace o více než 10 000 firmách a všech veřejně dostupných cenných papírech emitovaných v ČR, podchycuje
historii od roku 1993, data jsou denně aktualizována. Kromě dat nabízí i nástroje pro jejich analýzu. Obsah databáze:
- kontaktní údaje, obory činnosti
- finanční výkazy, ratingy
valné hromady, monitoring událostí
majetkové a personální vztahy
emise cenných papírů, základní emisní dokumenty
odkupy cenných papírů, dividendy a jiné výnosy
kurzovní lístky od roku 1993
faktografie o akciích, dluhopisech a podílových listech
SOFIA – strukturovaná oborová finanční analýza.
Databáze obsahuje více než 40 000 finančních výkazů od 10 500 firem, historie od roku 1993, týdenní aktualizace, softwarové
nástroje pro podporu finanční analýzy. Nabízí
- možnost analyzovat finanční situaci podniku jak jednotlivě, tak v kontextu skupin podniků
- prostředky pro vytváření trendových analýz
- snadno použitelné nejobvyklejší poměrové ukazatele
- nástroje pro vytváření vlastních ukazatelů a jejich skupi
n
tvorba grafů a reportů, pohodlný export dat
PRODATA – společný produkt ČTK, ČEKIA a NEWTON IT, kombinace firemních údajů z databází
agentury ČEKIA, on-line ekonomického zpravodajství ČTK a denního monitoringu tisku od Newton IT. Ojedinělý informační
produkt na našem trhu.
I-POINT – internetový volně přístupný systém s informacemi pro investování v ČR.
Nabízí
- průběžné zpravodajství ze světa investic včetně analýz a komentářů
informace o cenných papírech a jejich vývoji na trhu
profily spole
čností a jejich oborové členění, zajímavé žebříčky firem
profily fondů, výkonnosti, poplatky, ratingy, scoringy
servis akcionáře s podrobným přehledem výplat dividend, valných hromad, odkupů, vyřazování akcií z trhů, k dispozici
též slovník pojmů
a legislativa
Investor Relations – komunikační prostor pro emitenty a všechny, kteří usilují o přízeň investorů
Křižovatka – odkazy na stránky nejvýznamnějších hráčů kapitálového trhu – organizátorů, obchodníků, poradců
Kalendář – odborná školení, semináře, veletrhy a výstavy týkající se oboru investování
Pohyby majetku – likvidace, fúze, akvizice a další transakce
Závěr
Investor je velmi náročný konzument informací, který dbá zejména
na jejich věrohodnost, aktuálnost a spolehlivost. Téměř vždy se investor obrací na více informačních zdrojů, které porovnává
a kombinuje. Investor by měl méně spoléhat jen na volně přístupné zdroje na Internetu, i když jejich nabídka je pestrá a
lákavá, a čerpat informace zejména z profesionálních systémů. N estačí mu údaje jako takové, využívá i nástroje pro jejich analýzu.
ČEKIA poskytuje specializovaný informační servis o firmách a cenných papírech na českém trhu, čímž plní
informační potřeby mnoha investorů. Ceněn je zejména pohotový přístup k denně aktualizovanému datovému a faktografickému
archivu, systematické shromažďování dat z mnoha rozptýlených zdrojů, přidaná hodnota ve formě softwarových nástrojů
pro práci s daty, možnosti exportu dat a jejich dalšího volného zpracování, rovněž technická podpora, konzultace a školení. ČEKIA usiluje o to stát se informačním
partnerem nejen investorů, ale obecně jakýchkoliv subjektů vstupujících do obchodních vztahů a finančních transakcí.
Ing. Dagmar Vránová vystudovala Vysokou školu
ekonomickou v Praze, obor ekonomicko matematické výpočty. Působila ve výzkumu, státní správě, v soukromé
softwarové firmě, kde se specializovala se na Document Management Systems, informační technologie pro práci s dokumenty,
fulltextové vyhledávání a tvorbu informačních systémů. V roce 1996 nastoupila na Burzu cenných papírů Praha, a.s., kde
se zabývala marketingem a vztahy s veřejností. Od r. 1997 zastává funkci ředitelky České kapitálové informační
agentury, a.s., která je poskytovatelem specializovaných informačních služeb pro oblast podpory investičního
rozhodování.
|