Logo INFORUM 2001 - zp�t na home
O konferenci
Program
Sponzo�i
V�stava
Ceny Inforum
FotoForum
Anketa
V�bor konference
Arch�v - p�edchoz� ro�n�ky

N�zev sekce

Informace pro podnikovou sf�ru a Competitive Intelligence

M�n�c� se role informac� v "nov� ekonomice" - extern� zdroje informac�

Michal Hir�, Univerzita Pardubice

Sou�asn� tr�n� prost�ed�, kter� je utv��eno rozvojem a vyu��v�n�m nov�ch technologi� a to zejm�na informa�n�ch a komunika�n�ch, b�v� �asto charakterizov�no jako "informa�n� ekonomika", "digit�ln� ekonomika", nebo "s�ov� ekonomika". V t�chto nov�ch specifick�ch podm�nk�ch m� rozhodov�n� managementu v oblasti ICT z�sadn� v�znam pro konkurenceschopnost podniku a jeho dal�� v�voj. V tomto p��sp�vku se zab�v�m vybran�mi aspekty extern�ch zdroj� informac� a p�edev��m pak jejich vlivem na podnikov� rozhodovac� procesy. Samotn� informace a zdroje informac� jsou bohu�el v sou�asn� dob� zast�n�n� fenom�nem ICT. Toto stru�n� a nejl�pe vystihuje Peter Drucker ve sv� knize V�zvy managementu pro 21. Stolet�: "Od technologie k informac�m v informa�n�ch technologi�ch". Podrobn�ji se zam��uji na trendy ve vyu��v�n� extern�ch zdroj� informac�, v jejich� d�sledku ztr�cej� n�kter� mana�ersk� postupy a metody sv�j p�vodn� v�znam. Mana�e�i, kte�� si dob�e uv�domuj� v��e uveden� zm�ny v podnikatelsk�m prost�ed�, usiluj� o zv��en� pod�lu ve vyu��v�n� extern�ch zdroj� informac� vzhledem k intern�m. Popisovan� stav a nazna�en� trendy ve vyu��v�n� extern�ch zdroj� informac� dokumentuji �daji z proveden�ch v�zkum�.

Tento p��sp�vek je zam��en na vybran� aspekty souvisej�c� s vyu��v�n�m extern�ch zdroj� informac� a p�edev��m pak na jejich interakci s podnikov�mi procesy. Prvn� ��st je v�nov�na vztahu mezi firmou a jej�m vn�j��m prost�ed�m, jedn� se vlastn� o stru�n� exkurz do z�klad� podnikov� ekonomie a ��zen�. Uveden� modely a sch�mata p�edstavuj� z�kladn� v�chodiska, kter� by sice m�la b�t v�eobecn� zn�m�, ale jejich �ast� nerespektov�n� je p��m�m d�vodem pro jejich p�ipomenut�. D�le je p�edlo�eno n�kolik p��klad�, kter� by m�ly b�t dostate�n�m argumentem pro to, aby informac�m o vn�j��m okol� p��slu�ela jasn� priorita. Uvedeny jsou tak� konkr�tn� mana�ersk� postupy a metody, kter� jsou zalo�eny na vyu�it� extern�ch zdroj� informac�. Z�v�re�n� ��st se zab�v� faktory, kter� p�edstavuj� limituj�c� prvky pro efektivn� vyu�it� extern�ch zdroj� informac�

�vod

Ka�d� firma p�edstavuje otev�en� syst�m, kter� zahrnuje interakce se sv�m vn�j��m prost�ed�m. Tento princip je symbolicky zn�zorn�n modelem na obr�zku �.1. Lid�, kapit�l a p�da tvo�� podle tradi�n�ch sch�mat vstupy z vn�j��ho prost�ed�. V sou�asn� dob� jsou informace ji� b�n� ch�p�ny jako �tvrt� faktor. Ale teprve v posledn�ch letech, kdy se m�lov�mi kroky bl��me k met�, kter� je ozna�ov�na jako informa�n� spole�nost, se informace st�vaj� kl��ov�m faktorem.

Obr�zek �. 1 Interakce firmy se sv�m okol�m

 

 

Sou�asn� tr�n� prost�ed� je utv��eno p�edev��m rozvojem a vyu��v�n�m nov�ch informa�n�ch a komunika�n�ch technologi� (ICT) a �asto b�v� ozna�ov�no jako "informa�n� ekonomika" nebo "digit�ln� ekonomika".V t�chto podm�nk�ch, kdy je pro firmy charakteristick� vysok� m�ra vyu��v�n� ICT, se uveden� princip nem�n�, ale doch�z� ji� k mnohem intenzivn�j�� v�m�n� informac� mezi firmou a jej�m vn�j��m okol�m. T�i�t� v�m�ny informac� se velice rychle a dynamicky p�esunulo k digit�ln� form�. Studie [5] uv�d�j�, �e mno�stv� digit�ln�ch informac� p��stupn�ch p�es slu�bu WWW dos�hlo v roce 2000 21 TB(bez dat generovan�ch z datab�z�) a digit�ln� forma komunikace p�es�hla hodnotu 11 000 TB. V�t�� v�znam ne� samotn� hodnoty m� trend, a t�m je dal�� systematick� r�st uveden�ch hodnot (nap�. u WWW auto�i p�edpokl�daj� 100% r�st). V t�chto specifick�ch podm�nk�ch m� informa�n� management z�sadn� vliv na celkovou konkurenceschopnost firmy a tak� jej� dal�� v�voj. Ke shrnut� lze pou��t analogii s p��rodou a aplikovat klasickou Wienerovu pou�ku. Firma stejn� jako ka�d� �ivouc� organismus je a bude na takov� �rovni, na jak� se nach�zej� jej� informace o vn�j��m prost�ed�. Prvn� d�l�� poznatek zn� - Pro firmu jsou informace o vn�j��m okol� alfou a omegou jej�ho dal��ho v�voje.

Pod uveden�m pojmem je mo�no v dal��m textu ch�pat i jin� typy subjekt� nap�. podnik, organizace, instituce, ��ad, sdru�en� apod.

 

Informace o okol� jsou na prvn�m m�st�

V sou�asn� dob� je v�eobecn� uzn�v�na marketingov� koncepce ��zen� firmy, tedy koncepce orientovan� na z�kazn�ka a trh. Z�kladn�m principem t�to koncepce je poznatek, kter� ��k�, �e v�chodiskem pro ve�ker� podnikov� procesy je identifikace po�adavk� z�kazn�ka, v �ir��m pohledu tedy pozn�n� parametr� trhu. Na obr�zku �.2, kter� symbolicky zobrazuje jednotliv� procesy ve firm�, m� kl��ov� v�znam prvn� krok � ur�en� pot�eb a po�adavk� z�kazn�k�. Pou�ije-li mana�er v t�to f�zi ne�pln�ch, zkreslen�ch nebo dokonce chybn�ch informac�, dostav� se z�konit� katastrof�ln� n�sledky. Zb�vaj�c� procesy ve firm�, a� je pou�ito sebemodern�j��ch v�robn�ch technologi� a sebelep��ch forem prodeje, nelze z dlouhodob�ho hlediska dos�hnout celkov�ho �sp�chu.

Obr�zek �. 2 Hodnotov� �et�zec firmy

 

 

Pro dosa�en� �sp�chu je pot�eba splnit dal�� podm�nku a tou je b�t lep�� ne� konkurence. Firma vedle informac� o z�kazn�c�ch mus� z�skat informace o aktivit�ch jej�ch konkurent�, co� je vyj�d�eno na obr�zku �.3. Spln�n�m obou z�kladn�ch podm�nek umo��uje firm� realizovat zisk prost�ednictv�m uspokojen� pot�eb z�kazn�k� lep��m zp�sobem ne� to �in� konkurence. Ale v obou p��padech plat�, �e toho nelze dos�hnout bez vyu��v�n� informac� o vn�j��m prost�ed�.

Obr�zek �. 3 Sledov�n� aktivit konkurenta

 

 

Mana�ersk� ��zen� vyu��v� �adu metod, anal�z a postup�, kter� jsou zalo�eny na informac�ch o okol� firmy a bez vyu�it� extern�ch zdroj� informac� nelze profesion�ln� tyto metody pou��t. Ze �irok� �k�ly je d�le uvedeno alespo� n�kolik reprezentuj�c�ch konkr�tn�ch p��klad�.

  • Strategick� marketingov� anal�za
  • Anal�za vnit�n� konkurence v oboru
  • Anal�za ETOP (Environmental Threat and Opportunity Profile), kter� posuzuje vliv jednotliv�ch faktor�
  • Anal�za podnikatelsk�ho portfolia

V�echny uveden� metody maj� spole�n� jeden rys, t�m je strategick� r�mec v�ech zm�n�n�ch �innost�, komplexn� pohled na strategick� procesy ve firm� je obsahem obr�zku �.4. Zn�zorn�n je neust�le se opakuj�c�, cyklick� proces, kter� v�ak v�dy za��n� bodem �. 1, kter� je zalo�en na z�sk�n� informac� o vn�j��m prost�ed� a jejich n�sledn� anal�ze. Dal�� d�l�� poznatek lze formulovat n�sleduj�c�m zp�sobem - Mana�er nem��e �sp�n� ��dit firmu bez informac� o vn�j��m prost�ed�.

Co jsou extern� zdroje informac�

Nejd��ve by bylo vhodn� ujasnit pojem informa�n� zdroj. Formulovat p�esnou definici je obt�n� z�le�itost, co� uv�d�j� i zku�en� odborn�ci. Informa�n�m zdrojem je tedy syst�m, kter� je re�ln�m nebo potenci�ln�m nositelem, zprost�edkovatelem nebo �i�itelem informac�[3]. Extern� informa�n� zdroje poch�zej� z vn�j��ch zdroj�, kter� se nach�zej� v okol� firmy. Konkr�tn� to mohou b�t informa�n� st�ediska, datab�zov� centra, v�zkumn� zpr�vy, odborn� �asopisy, zpravodajsk� �l�nky atd. Naproti tomu intern� zdroje informac� p�edstavuj� firemn� syst�my nap�. ��etnictv�, pl�n v�roby apod.. Rozd�l mezi extern�mi a intern�mi zdroji se v�e k samotn�mu subjektu (k firm�). Informace o vn�j��m prost�ed� z�sk�vaj� firmy a� na v�jimky p�ev�n� z extern�ch zdroj� informac�. Pro ��ely tohoto p��sp�vku lze prov�st jist� zjednodu�en� a z�rove� stanovit dal�� d�l�� poznatek - Informace o vn�j��m okol� firmy jsou v�sledkem vyu�it� extern�ch zdroj� informac�.

 

Obr�zek �. 4 Procesn� pohled na strategick� ��zen�

 

 

Informa�n� syst�my versus extern� zdroje informac�

Mana�e�i firem si dob�e uv�domuj� v�znamu informac� a proto vynakl�daj� do sf�ry ICT zna�n� prost�edky s viz�, �e jejich prost�ednictv�m si zajist� po�adovan� informace pro ��zen�, ��m� v budoucnu dos�hnou konkuren�n� v�hody. Ale u� v prvn� polovin� 90-t�ch let mnoho firem po zaveden� progresivn�ch ICT zjistilo, �e samy o sob� nejsou z�rukou z�sk�n� konkuren�n� v�hody a dosa�en� mimo��dn�ch ekonomick�ch v�sledk�. Reakc� na tyto probl�my byla �ada v�zkum�, kter� vy�stily v �e�en� nazvan� efektivnost informa�n�ch syst�m�(IS). Efektivnost lze vysv�tlit n�sledovn�: Mana�eru firmy vznikne ur�it� pot�eba informac� (po�adavek na ur�it� IS) a z uspokojen� pot�eby o�ek�v� n�jak� u�itek. Vzniklou pot�ebu IS syst�mu uspokoj� ur�it� aplikace ICT, kter� ov�em stoj� pen�ze. Pokud je stupe� uspokojen� pot�eby informac� vysok�, pak se d� p�edpokl�dat, �e i efektivnost vynalo�en�ch prost�edk� je vysok�.[2] Jak� je tedy objem t�chto finan�n�ch prost�edk� u �esk�ch firem? Je vhodn� vyj�d�it v��i v�daj� pom�rov�m ukazatelem, proto�e absolutn� hodnoty maj� bez detailn�ch doprovodn�ch �daj� (velikost firmy, struktura, v�voj, specifika oboru atd.) minim�ln� vypov�dac� schopnost. Tradi�n�m ukazatelem b�v� objem ro�n�ch v�daj� na ICT jako procento z celkov�ch ro�n�ch tr�eb podniku. Hodnotou tohoto ukazatele se zab�v� �ada spole�nost� (Deloitte & Touche, IDC, Dataquest) a shoduj� se na hodnot� okolo 2%. Podstatn� je fakt, �e firmy v �R p�i srovn�n� s celosv�tov�m v�vojem prost�ednictv�m tohoto ukazatele nijak v�razn� nezaost�vaj�. Na druh� stran� nap�. Drucker[1] kritizuje skute�nost, �e nejv�ce disponibiln�ch zdroj� je v�nov�no ICT, �asto na �kor vlastn�ch informac�. Vyz�v� mana�ery firem, aby se odpoutali od technologi� a zam��ili se na informace v oblasti informa�n�ch technologi�. Pak lze informace podpo�en� efektivn�mi ICT p�em�nit ve velkou konkuren�n� v�hodou. Nov� d�l�� poznatek tedy m��e vypadat n�sledovn� - Firmy vynakl�daj� zna�n� disponibiln� zdroje do ICT, �asto bez dosa�en� o�ek�van�ho efektu.

Jak stanovit �rove�?

Zjistit aktu�ln� stav vyu��v�n� extern�ch zdroj� informac� ve firm�ch na �zem�  �R je velice problematick� a slo�it� �kol. Extern�ch zdroj� existuje cel� �ada, ale vzhledem k v��e uveden�m trend�m se text zam��uje p�edev��m na zdroje v digit�ln� form�. Zna�nou vypov�dac� schopnost m��e m�t stejn� jako u IS ukazatel, kter� vyjad�uje objem finan�n�ch prost�edk� vynakl�dan�ch na zaji�t�n� extern�ch zdroj� informac�. Stanoven� hodnoty tohoto ukazatele v praxi je v�ak zna�n� problematick�. Patrn� nejv�znamn�j�� p���inou je fakt, �e v�daje nejsou jednotn� evidovan� a jsou �asto sou��st� slu�eb nebo maj� formu datab�zov�ho software. Tuto situaci je�t� komplikuje fakt, �e extern� zdroje informac� vyu��vaj� prakticky v�echny organiza�n� slo�ky, a nav�c ne v�echny firmy provozuj� �tvar informatiky jako samostatn� st�edisko. Nep��m�m ukazatelem vyu��v�n� extern�ch zdroj� informac� m��e b�t struktura aplikac� v detailn�m �len�n�. V�znam nemaj� op�t samotn� hodnoty, ale p�edev��m nastupuj�c� trendy. Nejv�razn�j�� je rostouc� pod�l strategick�ch syst�m� (mana�ersk� informa�n� syst�my, syst�my pro podporu rozhodov�n�, data warehousing) na �kor provozn�ch a transak�n�ch syst�m�. Pr�v� implementace takov�chto syst�m� ve firm� znamen� vy��� vyu�it� extern�ch zdroj� informac�, co� vypl�v� ji� ze samotn� jejich podstaty. Na obr�zku �. 5 p�edstavuj� strategick� aplikace nejvy��� m�ru vyu��v�n� extern�ch zdroj�

Obr�zek �. 5 Portfolio aplikac�

 

Extern� zdroje informac� p�edstavuj� u t�chto syst�m� jeden ze vstupn�ch zdroj� dat. Samotn�m charakterem aplikace je v�t�inou do zna�n� m�ry d�na m�ra vyu��v�n� extern�ch zdroj�. V IS pro ��zen� v�roby, nebo v person�ln�ch IS nalezneme v�razn� men�� pod�l informac� poch�zej�c�ch z extern�ch zdroj� ne� nap��klad v marketingov�m informa�n�m syst�mu. Toto je generalizovan� pohled, v praxi v�ak nalezneme IS stejn� kategorie, kter� vyu��vaj� zna�n� rozd�lnou m�rou extern�ch zdroj�. P���inou je r�zn� p��stup dodavatele syst�mu (r�zn� architektura), ale i specifika vypl�vaj�c� z oboru podnik�n� �innosti. Do skupiny s vysokou m�rou vyu��v�n� extern�ch zdroj� informac� pat�� cel� �ada IS/IT produkt�:

  • Aplikace business inteligence
  • Aplikace pro ��zen� dodavatelsk�ch �et�zc�
  • Syst�my pro ��zen� vztah� se z�kazn�ky
  • Mana�ersk� informa�n� syst�my
  • Marketingov� informa�n� syst�my

Pro �sp�n� podnik je typick� r�st pod�lu a v�znamu t�chto strategick�ch aplikac� na �kor aplikac� podp�rn�ch(transak�n� syst�my), co� by v d�sledku m�lo v�st ke zvy�uj�c� se popt�vce po extern�ch zdroj�ch informac�. Posledn� d�l�� poznatek � Informa�n� syst�my s kritick�m v�znamem pro firmu jsou postaveny na extern�ch zdroj�ch informac�.

Poznatky z praxe

Bezesporu nejlep��m zp�sobem je ji� na po��tku definovat nov� syst�m tak, aby obsahoval n�stroje, kter� umo��uj� transport dat z definovan�ch rozhran� extern�ch zdroj�. Tento p��stup pou�ili nap��klad p�i implementaci mana�ersk�ho informa�n�ho syst�mu v akciov� spole�nosti �EZ. Pro c�lovou podobu syst�mu byly definov�ny n�sleduj�c� parametry[4]:

  • syst�m bude automatizovan� sb�rat pot�ebn� data z v�ce ne� 40 datov�ch zdroj�
  • bude provozov�n pro 300 u�ivatel� na Internetu
  • odezva syst�mu bude do 10 vte�in
  • u�ivatel� budou distribuov�ni po cel�m �zem� �R, tj. jeden syst�m pro HSP i organiza�n� jednotky
  • mo�nost p�ehledu i slo�it�ch anal�z
  • mo�nost pr�ce s velk�mi objemy dat
  • zajistit kontrolovan� p��stup k informac�m

Dal��m konkr�tn�m p��kladem implementace, p�i n� je syst�m od po��tku definov�n tak, aby podporoval pou�it� extern�ch informa�n�ch zdroj� na datov�m vstupu, je marketingov� informa�n� syst�m v akciov� spole�nosti KORAMO.

Obr�zek �. 6 P�ehled informa�n�ch zdroj�

 

Z�v�r

P�i uv�en� poznatk� z realizovan�ch v�zkum� a dal��ch v�eobecn� zn�m�ch skute�nost� lze konstatovat celkovou n�zkou a nedostate�nou �rove� vyu��v�n� extern�ch zdroj� informac� vzhledem k jejich potenci�lu a v�znamu. To dokl�daj� i z�v�ry z v�zkumu realizovan�ho na Univerzit� Pardubice, kter� byl zam��en na problematiku spojenou s vyu��v�n�m extern�ch zdroj� informac�. Extern� zdroje informac� b�vaj� �asto nedocen�n� a tak� je n�kdy opom�jen jejich kl��ov� v�znam. Jejich pou�it� v �esk�ch firm�ch bude pod siln�m vlivem glob�ln�ch trend�, kter� nelze z pozice jednotlivce �i firmy ovlivnit, ale nelze je nerespektovat.

Na konec by bylo vhodn� p�ipomenout jednotliv� d�l�� poznatky a porovnat je s uveden�m z�v�rem. Nenach�z� se zde n�jak� rozpor?

  • Pro firmu jsou informace o vn�j��m okol� alfou a omegou jej�ho dal��ho v�voje.
  • Mana�er nem��e �sp�n� ��dit firmu bez informac� o vn�j��m prost�ed�.
  • Informace o vn�j��m okol� firmy jsou v�sledkem vyu�it� extern�ch zdroj� informac�.
  • Firmy vynakl�daj� zna�n� disponibiln� zdroje do ICT, �asto bez dosa�en� o�ek�van�ho efektu.
  • Informa�n� syst�my s kritick�m v�znamem pro firmu jsou postaveny na extern�ch zdroj�ch informac�.

Literatura

[1] Drucker ,F. Peter V�zvy managementu pro 21. Stolet�. Praha: Management Press, 2000

[2] Moln�r, Z. Efektivnost informa�n�ch syst�m�. Praha: Grada Publishing, 2000

[3] Sklen�k, V. Data, informace, znalosti a internet. Praha: C.H.Beck, 2001

[4] Sl�ma, V. Mana�ersk� informa�n� syst�m v �EZ a.s.. Praha: Syst�mov� integrace, 2000

[5] http://www.sims.berkeley.edu/how-much-info/summary.html


Ing. Michal Hir� po absolvov�n� fakulty ekonomicko-spr�vn� pracoval na projektu marketingov�ho informa�n�ho syst�mu v a.s. KORAMO. V sou�asnosti je doktorandem na V�T v Brn�. Pedagogickou pr�ci vykon�v� na �stavu syst�mov�ho in�en�rstv� a informatiky na Univerzit� Pardubice. Jeho v�deckov�zkumn� aktivity jsou zam��eny na oblast mana�ersk�ch informa�n�ch syst�m�

 

Logo STUDIO aha! Grafick� design 
© 2001 Studio aha!
Digital Art Studio �vodn� animace 
© 2001 Digital Art Studio

© 2001 Albertina icome Praha s.r.o.
INFORUM® a IN® jsou registrovan� obchodn� zn�mky.
V�echna pr�va vyhrazena. Na va�e p�ipom�nky se t�� webmaster. Aktualizov�no 27.05.2001