Název sekce
|
Evropská unie a my
|
Rozvoj evropských kompetencí v oblasti informací a dokumentace - projekt DECIDoc
Jarmila Burgetová, Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR
Kompetence, které informační a dokumentační pracovníci nabyli formálním vzděláním, jsou z hlediska sociálních partnerů,
zejména
zaměstnavatelů, obtížně identifikovatelné - to platí hlavně při změně zaměstnání či získání zaměstnání v jiné zemi. Evropský
projekt
DECIDoc reagoval na potřebu zvýšení transparentnosti znalostí a dovedností pracovníků v oboru informačních a dokumentačních
služeb (IDS) včetně dalšího vzdělávání v této oblasti. Konkrétní cíle zahrnuly vytvoření rejstříku evropských kompetencí
pracovníků
IDS, úpravu a zavedení jednotných evropských certifikátů pro pracovníky v této oblasti.
Koncem roku 1997 se na mne ve funkci předsedkyně Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) obrátil
tehdejší předseda ADBS (Association des Professionnels de l´Information et de la Documentation) tedy Spolku či asociace
francouzských dokumentalistů prof. Jean Michel s nabídkou účasti SKIP na evropském projektu DECIDoc (“Dévelloper les
Eurocompétences pour l´Inf ormation et Domentation”). Návrh jsem projednali s ředitelem Ústavu
informačních studií a knihovnictví FF UK doc. Rudolfem Vlasákem, do jehož “sféry zájmu” řešená problematika spadá. Po
příslibu aktivní spolupráce ÚISK jsme nabídku ADBS přijali.
Z počátku nebylo dost jasné, co bude naším úkolem, a tak teprve po
podepsání oficiální smlouvy na podzim 1998 začala získávat naše účast v projektu konkrétnější obrysy.
Projekt byl odstartován na počátku roku 1998 a měl trvat do konce roku 2000. Naší nevýhodou byla neznalost
zvyklostí při řešení obdobných projektů, financovaných Evropskou komisí, ale hlavně také to, že jsme neparticipovali na
projektu od samého počátku. Připojili jsme se prakticky až v roce 1999, tedy v druhém roce jeho řešení.
Projekt DECIDoc koncem roku 2000, resp. na jaře letošního roku, skončil. Účelem mého
dnešního vystoupení je podat výčet výsledků naší účasti v něm a přispět k popularizaci dosažených výsledků, o nichž
odborná veřejnost poměrně málo ví.
Projekt DECIDoc v evropských souvislostech
DECIDoc je akronymem francouzského názvu “Dévelloper les Eurocompétences pour
l´Information et Documentation”, převedeno do angličtiny “Development of Eurocompetencies for
Information and Documentation” neboli česky “Rozvoj evropských kompetencí v oblasti informací a dokumentace”,
jak také zní název mého vystoupení.
Projekt DECIDoc patří do evropského programu LEONARDO DA VINCI, který
představuje hlavní nástroj pro implementaci evropské politiky odborného vzdělávání. Byl schválen Radou ministrů Evropské unie v prosinci
1994, zahájen v roce 1995 a jeho první pětiletá etapa měla skončit v roce 1999.
Program LEONARDO DA VINCI
Významným rysem a výhodou programu byl od počátku jeho nadnárodní charakter
. Každého projektu se měli účastnit partneři z nejméně dvou členských zemí. Po dobu svého trvání sdružil ke
spolupráci na společných projektech více než 77 000 partnerů. Partnerství tohoto
druhu vytvořila potenciál pro stabilní sítě nadnárodní spolupráce a výměnu pozitivních zkušeností.
Program se stal “laboratoří inovací a experimentování”. Hlavní nástroj - pilotní
projekty pomáhaly partnerům navzájem spolupracovat na společných záměrech a prakticky je ověřovat bez ohledu na hranice.
Prostřednictvím více než 2500 inovačních nadnárodních pilotních projektů byl vypracován bohatý soubor různých produktů v
podobě nových vzdělávacích modulů, kurikul, informačních materiálů, příruček, učebních a pracovních pomůcek.
Budoucí rozšíření Evropské unie se stalo dalším integrálním aspektem
programu. V návaznosti na příslušné rozhodnutí Rady přidružení se od roku 1997 mohly programu účastnit kandidátské země.
Program Leonardo da Vinci významně pomohl k celkovému rozvoji politiky odborného vzdělávání a k vymezení
priorit tohoto vzdělávání, zejména pokud jde o mobilitu, transparentnost kvalifikací, studia a období vzdělávání, dále o
podporu “zaměstnatelnosti” a o využívání informačních a komunikačních technologií.
Přispěl k internacionalizaci institucí a postupů odborného vzdělávání a k rozvoji
nadnárodní spolupráce a partnerství na tomto poli. Měl také vliv na modernizaci výuky, na učení se cizím jazykům a na
využívání nových technologií v odborném vzdělávání.
Souhrnně řečeno:
- Program Leonardo da Vinci byl neocenitelný v podpoře nadnárodních iniciativ a internacionalizace nejlepších postupů
v oblasti odborného vzdělávání, a to z hlediska kvality a obsahu učení, inovací a přidávání evropské dimenze.
- Program Leonardo da Vinci se stal v EU klíčovým nástrojem v úsilí široce implementovat strategii celoživotního
vzdělávání, která nabízí synergii mezi evropskou vzdělávací politikou, politikou odborného vzdělávání a také
politikou zaměstnanosti.
http://europa.eu.int/comm/education/leonardo.html
Obecné charakteristiky programu LEONARDO DA VINCI je možno v plné míře rozpoznat také v našem
projektu DECIDoc.
K zapojení ČR do programu LEONARDO DA VINCI:
Příliš neodbočím od tématu, jestliže uvedu několik základních údajů a informací, týkajících se zapojení
České republiky do program LEONARDO. Je to program, o němž se daleko méně ví a hovoří nežli např. o programu PHARE, nicméně ČR
na něm úspěšně participuje. V roce 1996 byl vytvořen tzv. Národní vzdělávací fond jakožto národní agentura programu
LEONARDO DA V INCI v České republice. Pomáhá program popularizovat, vydává a šíří informační materiály
o programu, pořádá informační a vzdělávací akce a prezentace k programu, poskytuje poradenské služby a zprostředkovává
styk s Evropskou komisí.
Vloni vyšlo Kompendium projektů z let 1995 – 1999, jichž se zúčastnily české
školy a další instituce a organizace. Je to samostatná publikace Národního vzdělávacího fondu, vydaná v Praze v roce 2000.
[Formát A4, 285 stran.]
Projekt DECIDoc je v něm zařazen mezi 96 pilotních projektů, na nichž participovaly české
subjekty.
http://www.nvf.cz/index.htm
Cíle projektu DECIDoc
Hlavním cílem projektu bylo vytvořit rejstřík evropských ”kompetencí” (odborných
znalostí a dovedností) pracovníků v oblasti knihovnických a informačních služeb. Na základě tohoto Rejstříku má být posuzována a
hodnocena kvalifikace pracovníků a jejich osobní předpoklady zastávat funkce v informačních službách.
Dalším úkolem projektu bylo analyzovat národní potřeby, definovat kritéria a vytvořit
kvalifikované podmínky pro rozvoj celoživotního odborného vzdělávání, docílit kompatibility mezi národními systémy a umožnit
vytvoření evropského systému certifikátů.
Naším úkolem v prvopočátku bylo připomínkování a doplňování textu připravovaného Rejstříku, resp.
náplní jednotlivých “kompetencí” odborných knihovnických a informačních
pracovníků.
Kompetence aneb odborné znalosti a dovednosti
Kompetence” je termín používaný dnes jak ve francouzštině, tak v angličtině pro
vyjádření potřebné “kvalifikace” (ovšem v tom nejširším slova smyslu), jakou by měl mít pracovník (v našem případě
knihovnický a informační pracovník) pro určitou oblast či obor činnosti. Nelze však položit rovnítko mezi pojem ”kompetence” a
“kvalifikace”.
Kompetencemi se totiž rozumějí nejen odborné znalosti získané studiem na příslušném typu a
stupni škol, ale zároveň i vhodné dovednosti a psychické schopnosti, které si člověk většinou přináší do života ve své
“výbavě” zděděné po předcích. V tom se pojem kompetence liší od pojmu kvalifikace, kterou u nás obvykle vyžadujeme pro
plnění určitých činností a opíráme se přitom o předepsaný stupeň vzdělání. Kompetence berou v úvahu “záležitosti”
daleko subtilnější nežli jsou u nás požadované kvalifikační požadav ky.
Např. připravovaný Katalog prací pro naše obory není totožný s Rejstříkem kompetencí,
které bude obsahovat “Eurosměrnice pro knihovnické a informační služby”. Na druhé straně se oba texty mimořádně dobře
doplňují a zobrazují danou problematiku v neobvyklé komplexitě.
Kompetence, které informační a dokumentační pracovníci nabyli formálním vzděláním, jsou podle názoru EU z
hlediska sociálních partnerů, zejména zaměstnavatelů, obtížně identifikovatelné - to platí hlavně při změně zaměstnání
či získání zaměstnání v jiné zemi.
Proto evropský projekt DECIDoc reagoval na potřebu zvýšení transparentnosti znalostí a dovedností
pracovníků v oboru informačních a dokumentačních služeb včetně dalšího vzdělávání v této oblasti. Vytvořený “Rejstřík
evropských kompetencí” pracovníků dokumentační a informační sféry by se tak měl stát základem pro budoucí zavedení
jednotných evropských certifikátů pro pracovníky v této oblasti.
Rejstřík evropských kompetencí– Euroreferentiel
Vytvoření a publikování “Rejstříku – Eurorefer entielu” bylo prvním hmatatelným výsledkem
mnohostranné spolupráce devíti evropských zemí v rámci projektu DECIDoc. Publikace je kolektivním
dílem, v němž se konsorcium DECIDoc pod vedením francouzské asociace ADBS pokusilo definovat základní kompetence, které by
měly mít příslušné kategorie informačních pracovníků.
Účastníci projektu DECIDoc
Koordinátor projektu:
Francie
ADBS –Francie http://www.adbs.fr/
Akronym dle původního názvu ADBS - Association des Document alistes et des
Bibliothécaires Spécialisés, dnes Association des professionels de l´Information et de la Documentation.
Partneři:
Belgie
ADB – Association Belge de Documentation
Česká republika
Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR
http://www.nkp.cz/
Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK
http://www.cuni.cz/ffuisk
Německo
DGI - Deutsche Gesellschaft für Informationswissenschaft und Informationspraxis
http://www.dgd.de
Portugalsko
INCITE – Associacao Portuguesa para o Desenvolvimiento da Informacao Cientifica e Tecnica
Rumunsko
INFODOCROM
Španělsko
Sociedad Espanola de Documentacion e Informacion Cientifica - SEDIC
http://www.sedic.es/
Švýcarsko
GRD – Groupe Romand de Documentation
Velká Británie
Aslib – The Association for Information Management
Původní název: The Association of Special Libraries and Informat ion Bureaux.
http://www.aslib.com/index.html
V průběhu řešení projektu se připojila ještě Itálie.
Překlady “Euroreferentielu” do národních jazyků
Český překlad publikace “Průvodce odbornými znalostmi a dovednostmi v oblasti
knihovnických a informačních služeb” byl pořízen z anglické verze “ Euroguide LIS - The Guide to
Competencies for European Professionals in Library and Infomation Services”, vydané Aslib v květnu
1999. Francouzská verze “Euroréférentiel I&D - Référentiel des compétences des professionels européens de
l´information et documentation” na rozdíl od anglické v názvu zmínku o knihovnických službách nemá.
Tato skutečnost odráží bariéry, které ve Francii mezi knihovníky a informačními pracovníky dosud existují. Přesto však v evropském, zejména anglosaském prostředí zůstávají v běžně
používané zkratce LIS – Library and Information Services – knihovny přítomny jakožto instituce, shromažďující, zpracovávající a
šířící informační prameny a informační zdroje. Zkratka LIS je překládána do češtiny jako KIS – Knihovnické a Informační
služby.
Francouzské vydání:
Euroréférentiel I&D : référentiel des compétences des professionnels européens de l’information et
documentation
http://www.adbs.fr/adbs/prodserv/editions/html/index.htm
Anglické vydání:
Euroguide LIS – The Guide to Competencies for European Professionals in Library and Information
Services
http://www.aslib.com/pubs/2001/18/02.html
Španělské vydání:
EUROCOMPETENCIAS
Versión espańola del Informe sobre Eurocompetencias elaborado
en el marco del Proyecto DECIDoc
Publicación editada por SEDIC, con el patrocinio de la Dirección
General del Libro, Archivos y Bibliotecas del Ministerio
de Educación, Cultura y Deporte
http://www.sedic.es/frameda.html |
České vydání:
Eurosměrnice KIS – Průvodce znalostmi a dovednostmi evropských odborných pracovníků v
oboru knihovnických a informačních služeb. - Praha: SKIP, 1999.
S výjimkou Portugalska ve všech ostatních případech byl pořízen a publikován překlad
“Euroreferentielu” do národního jazyka. Ve Švýcarsku využili verzi francouzskou, obdobně v Belgii, kde však koncem roku
1999 vydali svou vlastní verzi a navíc připravili k vydání i překlad do vlámštiny.
“Euroreferentiel” tedy vyšel anglicky, francouzsky, česky, německy, rumunsky, vlámsky a italsky.
Jaké jsou podle konsorcia DECIDoc
odborné kompetence informačních pracovníků?
- Okruhy odborných kompetencí
Bylo vytvořeno 30 kompetencí, rozdělených do čtyř skupin. U každé kompetence se
rozlišují čtyři úrovně od základní (nejjednodušší) k nejvyšší (nejnáročnější).
Skupina A obsahuje kompetence specifické pro KIS
E01 JEDNÁNÍ S UŽIVATELI A KLIENTY
E02 ZNALOST PROSTŘEDÍ KNIHOVNICKÝCH A INFORMAČNÍCH SLUŽEB (KIS)
E03 ZNALOST EVROPSKÉHO ADMINISTRATIVNÍHO A PRÁVNÍHO SYSTÉMU ŘÍZENÍ A SPRÁVY INFORMAČNÍ OBLASTI
E04 URČOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ INFORMAČNÍCH ZDROJŮ
E05 BUDOVÁNÍ A SPRÁVA FONDů
E06 FYZICKÉ ZACHÁZENÍ S DOKUMENTY
E07 ANALÝZA A PREZENTACE INFORMACÍ
E08 pořádání a uložení informacÍ
E09 VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ
E010 FORMA A PREZENTACE INFORMACÍ
Skupina B zahrnuje Komunikační a příbuzné znalosti
E11 ÚSTNÍ KOMUNIKACE
E12 PÍSEMNÝ STYK
E13 POUŽÍVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA
E14 KOMUNIKACE ZVUKEM A OBRAZEM
E15 MEZILIDSKÁ KOMUNIKACE
E16 KOMUNIKACE NA FIREMNÍ ÚROVNI
E17 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE: POČÍTAČE
E18 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE: TELEKOMUNIKACE
E19 PRODUCENTSKÉ A PUBLIKAČNÍ SYSTÉMY
Skupina C podchycuje Řídící a organizační znalosti
E20 ADMINISTRATIVNÍ POSTUPY
E21 marketingové techniky
E22 KOMERČNÍ PRACOVNÍ POSTUPY
E23 NÁKUPNÍ A DODAVATELSKÉ POSTUPY
E24 TECHNIKY MIKROEKONOMICKÉHO ŘÍZENÍ
E25 TECHNIKY INSTALACE ZAŘIZOVÁNÍ A VYBAVENÍ INFORMAČNÍHO PRACOVIŠTĚ
E26 techniky plánování a řízení projektů
E27 DIAGNOSTICKÉ A HODNOTÍCÍ METODY
E28 TECHNIKY ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ
E29 ŘÍZENÍ VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT
Skupina D je pro další oblasti znalostí užitečných pro rozvoj KIS
E30 DALŠÍ OBLASTI ZNALOSTÍ UŽITEČNÝCH PRO ROZVOJ KIS
Ukázky odborných kompetencí
Abych vám mohla prakticky předvést, jak vypadá Rejstřík kompetencí a způsob vyjádření
jednotlivých kompetencí, připravila jsem několik ukázek z publikace, kterou je bohužel již rozebrána. V současné době
jednáme o možnosti “vystavit” text na webu Svazu knihovníků a informačních pracovníků.
Jaké mají být hlavní schopnosti pracovníků KIS?
Kromě odborných kompetencí vytyčuje “Euroreferentiel” v druhém oddíle také
patnáct hlavních schopností (vlastností), které by měl mít knihovnický a informační pracovník. Jsou to:
Adaptabilita
Analytické schopnosti
Předvídavost
Komunikační schopnosti
Schopnost kritického hodnocení
Zvídavá mysl
Rozhodnost
Schopnost naslouchání
Týmový duch
Iniciativa
Organizační schopnosti
Didaktická vnímavost
Vytrvalost
Preciznost
Schopnost vyvozovat závěry
Jak budou práce na formulování “kompetencí” pokračovat?
O tom jednalo konsorcium DECIDoc na svém zasedání v Madridu. Šlo o závěrečnou schůzku
tohoto řídícího a koordinačního orgánu, konalo se ve dnech 24. a 25. listopadu 2000.
Všichni členové konsorcia – účastníci projektu DECIDoc si přejí, aby společná práce na zpracování
“Euroreferentielu” neskončila. Na jeho základě byla totiž vytvořena “živá” databáze, nadále se shromažďují se připomínky,
návrhy na úpravy a doplňky.
V debatě o dalších úpravách a zdokonalování “Euroreferentielu” bylo dosaženo konsensu v tom, že za
jeho stav zodpovídá dosavadní konsorcium, které k jeho budoucímu udržování (tj. navrhování a projednávání změn a
doplňků) vytvoří menší stálou skupinu (Standing Group - SG), ale navrhované změny budou kolektivně posuzovány celým
konsorciem. Návrhy změn a doplňků již dodaly společnosti SEDIC a německá DGI. Do budoucí SG byli
navrženi zástupci ADBS, DGI, Aslib a ABD (Belgie). Podle názorů konsorcia by tato činnost měla pokračovat i v případě,
že nebude Evropskou komisí přijat návrh na pokračování projektu v programu Leonardo II.
Jako zajímavý “vedlejší produkt” byl vytvořen “zárodek” multijazyčného rejstříku
eurokompetencí. Vytvořil jej Jean Meyriat, reprezentant ADBS, pověřený řízením projektu DECIDoc. Vypsal vybrané výrazy ve
francouzštině, angličtině, španělštině a italštině z Euroreferentielu podle kompetencí E1 – E10. Německá představitelka
DGI dr. Sabine Graumann přislíbila doplnit rejstřík německými výrazy a po další debatě se dokonce zavázala zpracovat
elektronicky celou databázi ve všech 9 jazycích. Při její přípravě vyjde z angličtiny, rozpošle
podklady jednotlivým účastníkům k doplnění národních ekvivalentů.
Další cíle projektu DECIDoc
Jak už bylo řečeno, úkolem projektu bylo také analyzovat národní potřeby, definovat
kritéria a vytvořit kvalifikované podmínky pro rozvoj celoživotního odborného vzdělávání tak, aby se docílilo maximální
kompatibility mezi národními systémy, což je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro vytvoření budoucího evropského
systému certifikátů.
Z diskuse k problematice evaluace kompetencí, která byla jedním z hlavních úkolů
druhého období trvání projektu DECIDoc, vyplynulo, že ani západní země, kde se již provádějí certifikace informačních
pracovníků (Francie, Španělsko, Německo, v počátcích ve Švýcarsku) nesplnily v plném rozsahu tyto
úkoly. Získané zkušenosti totiž ukázaly, že do evaluace je nutno zapojit zejména odborné profesní
školy, organizátory kursů a jiných forem školení a instituce, organizující certifikace.
Značný časový prostor byl ponechán výměně zkušeností z provádění certifikací. Hlavní slovo tu měli
reprezentanti ADBS, SEDIC, DGI. Složitá situace je ve Švýcarsku, kde probíhá změna systému vzdělávání, ale také ve Velké
Británii, kde se nemohou dohodnout Library Association s Aslib na společném postupu.
Závažným problémem, který nás na štěstí dosud “nepálí”, je otázka zavedení evropské certifikace. Účastníci
projektu měli za úkol vyjádřit svůj názor na možnost zavedení takovéto jednotné certifikace pro oblast informačních
pracovníků. Podklad k diskusi zpracoval pan Jean Michel, bývalý předseda ADBS, dnes předseda
francouzské certifikační komise. Jednotné stanovisko nebylo přijato. Konsensuálně však bylo dohodnuto ustavit kromě
stálé komise pro “údržbu Euroreferentielu” ještě druhou komisi pro studium budoucí “uskutečnitelnosti” evropské certifikace. V této druhé skupině se hodlají angažovat zástupci ADBS, SEDIC, Aslib a Rumunska.
Po komplikovaném vyjednávání byl přijat dokument, charakterizující “Minimální společná kritéria” pro
kompatibilitu systémů certifikace v Evropě. Jde o čtyři úrovně kvalifikace, které má dávat pracovníkům v oboru
jistotu jasné profesní kariéry. Pojmenování jednotlivých úrovní (asistent, technik, inženýr, expert), uváděná v tomto
schváleném dokumentu, nejsou povinná.
Budoucnost distančního vzdělávání
Samostatnou součástí projektu DECIDoc bylo řešení problematiky distančního
vzdělávání. Účastníci projektu měli možnost přihlásit se k participaci v distančním kursu připraveném ADBS na téma “Droit
des bases de données”. Snad nejvýstižnější překlad do češtiny by zněl “Právní aspekty v souvislosti s tvorbou
bází dat”. Byl kritizován výběr tématu, které bylo příliš “národní”. K účasti se přihlásili se partneři z Rumunska,
Belgie, Švýcarska a Portugalska.
V Portugalsku si materiál přepracovali a zkrátili, ve Švýcarsku zatím nevědí, jak použít. V Rumunsku
zpracovávali “Informační kodex”, ale nemají zákon, který by umožňoval organizovat takovéto kurzy. V Belgii zapojili
místní právníky, ale mají problém, jak je zaplatit.
Využití mimo Francii bylo poměrně malé, výsledky rozpačité. V České republice je forma distančního
vzdělávání bohužel zatím v plenkách.
Pokračování projektu v rámci programu Leonardo II
Všichni účastníci se shodli na tom, že výsledek společné práce je výrazně pozitivní. Všeobecný
byl konsensus, že projekt by měl v rámci programu Leonardo II pokračovat.
Vysoce hodnoceno je vypracování “Euroreferentielu”, který je možno v budoucnu vylepšovat a
aktualizovat. Proto se navrhuje, aby byl společně vypracován ve formě publikací “Způsob aktualizace Euroreferentielu” a
“Příručka pro využití Euroreferentielu”.
Vytvořily se společné základy pro budoucí evropskou certifikaci v oblasti KIS či LIS, vznikl tedy
podle mínění zúčastněných nový kapitál.
Podle posledních zpráv z Francie se zdá, že bude nový projekt přijat pod názvem CERTIDoc.
Literatura:
Eurosměrnice KIS – Průvodce znalostmi a dovednostmi evropských odborných pracovníků v oboru
knihovnických a informačních služeb. - Praha: SKIP, 1999. – 51 s.
Burgetová, Jarmila: Kompetence informačních pracovníků v Evropě. Čtenář, 51, 12 (1999), 348-349.
Vlasák, Rudolf: K evropské standardizaci kvalifikačních nároků na knihovnicko-informační profese. Čtenář, 52,
9 (2000), 243-247.
Program Leonardo da Vinci. Kompendium projektů 1995-1999. Česká republika. Praha, Národní vzdělávací fond
2000.
|