Název sekce
|
Knihovní informační systémy a automatizace knihoven
|
Přehled souborných online katalogů českých knihoven na internetu
Aleš Brožek, Státní vědecká knihovna; Ivo Brožek, Univerzita J.E. Purkyně, Ústí nad Labem
Na internetu je k dispozici stále větší počet souborných katalogů. Ty usnadňují zjistit, v které knihovně je k dispozici
požadovaný
titul, aniž by uživatel musel pracně vstupovat do katalogů jednotlivých knihoven. Autoři příspěvku analyzují, jaké online
katalogy
jsou v ČR provozovány, jaké jsou jejich přednosti a nevýhody a snaží se přinést náměty na jejich zlepšení z pohledu
uživatele
knihovny.
V přednášce, kterou jsme proslovili na loňském Inforu, jsme se zabývali porovnáním dvaceti systémů,
které české a moravské knihovny využívají, aby mohly vystavovat své online katalogy na internetu. V tabulkách, grafech
i na reálných příkladech jsme ukázali jejich odlišnosti, přednosti i nedostatky. U všech jsme ocenili možnost vyhledávat
podle většího počtu hledisek, než jak tomu bylo u klasických lístkových katalogů, a nezávislost na době i místě, kdy jsme do
online katalogů vstupovali.
Přehled online katalogů českých veřejných i odborných knihoven na internetu byl podán z pohledu
jejich častých uživatelů. Nezastírali jsme však přitom skutečnost, že uživatel často ztratí mnoho času při hledání v online
katalozích jednotlivých knihoven, než dospěje ke katalogu knihovny, která požadovanou publikaci vlastní. Proto jsme slíbili
věnovat se v další přednášce problematice souborných katalogů. Ty by měly teoreticky hledání urychlit. Souborné
katalogy totiž neobsahují záznamy z fondu jediné knihovny, ale několika, takže pravděpodobnost najít požadovaný titul
je větší.
Z pohledu uživatele jsme přitom nerozlišovali rozdíly mezi jednotlivými typy souborných katalogů.
Nepřihlíželi jsme k tomu, zda záznamy jsou předávány do centrální databáze z katalogů jednotlivých knihoven (např.
CASLIN) nebo zda záznamy vznikají katalogizací v centru a následným odesíláním publikací do jednotlivých samostatných
knihoven (zčásti katalog knihoven Vsetínska) či dokonce katalogizací v jednotlivých knihovnách propojených do sítě s využitím
záznamů v centru (katalog Univerzity Palackého). Rozhodující pro nás bylo, že se uživatel dozvěděl, zda požadovaná
monografie je ve fondu některé organizačně samostatné, přispívající knihovny, všech či žádné.
V tabulce 1 uvádíme
charakteristiku 10 souborných katalogů. Nutno upozornit, že jsme se zatím zabývali pouze soubornými katalogy monografií,
nikoliv periodik či jiných druhů dokumentů, jinak by byl jejich počet vyšší. První řádek tabulky uvádí zjednodušený či
zkrácený název souborného katalogu:
Pod zkratkou CASLIN se skrývá souborný katalog nazvaný podle projektu CASLIN a nesoucí nyní název CASLIN –
Souborný katalog ČR. Jeho správcem je Národní knihovna ČR, která ho od r. 1995 provozovala v systému Aleph. V r.
1998 však začala vyvíjet vlastní aplikace s využitím databázového systému ORACLE pro správu i provoz souborného katalogu.
Ten zpočátku obsahoval pouze údaje o zahraničních monografiích z osmi knihoven, od r. 1997 přijímá i záznamy o českých
monografiích a v současné době do něho přispívá 42 knihoven (obr 1 a graf 1). Povinný
rozsah záznamů je určen instrukcemi Záznam pro souborný katalog, které stanovil správce CASLIN - Souborného katalogu ČR.
Ze zajímavostí, charakteristických pro tento katalog, je např. skutečnost, že jednotlivým záznamům je přiřazována váha
(váha 20 je pro nejkvalitnější záznamy). Najdete ho na adrese http://psi.nkp.cz:2200/d/SKK/p210/p10
Zkratkou ČAV jsme označili souborný katalog knihoven ústavů Akademie věd ČR
budovaný v rámci projektu LINCA. Obsahuje veškeré tituly získané základní knihovnou od r. 1993 a postupně je doplňován
staršími fondy základní knihovny i knihoven ústavů. Souborný katalog je uložen pod vyhledávacím systémem Excalibur na
adrese http://www.lib.cas.cz/www/cz/frame_souborny_katalog.HTML
Zkratku ČVUT snad není nutné vysvětlovat. Značí souborný katalog fakult Českého
vysokého učení technického a je nejstarším souborným katalogem v naší republice (buduje se od r. 1993). Zpočátku
pracoval pod vlastním softwarem nazvaným Automatizovaná knihovna, od r. 1998 je při jeho budování využíván též software
KP-sys. Podíl zastoupení jednotlivých fakult znázorňuje graf 2. Jeho adresa je http://platan.vc.cvut.cz/knihovna/katalog.phtml.cz?charset=iso-8859-2
Souborný katalog KAKS (Katalogizace v automatizovaném knihovnickém
systému) začala v r. 1993 iniciativně budovat Moravská zemská knihovna v Brně za spolupráce SVK v Plzni a SVK
v Olomouci. Postupně se přidaly další státní vědecké knihovny s výjimkou SVK v Českých Budějovicích (viz
graf 3) a práce na něm byly ukončeny k 31.
prosinci 1998 vzhledem k tomu, že CASLIN – Souborný katalog ČR se v té době stal již plně funkčním. Katalog KAKS
dokázal, že je možné budovat souborný katalog ze záznamů pořízených pod různým softwarem (Aleph, KIMS, ISIS, Tinlib). Dosud
je vystavován na webu MZK (http://opac.mzk.cz:4000/ALEPH/CZE/ULM/ULM/ULM/START)
SKAT je souborný katalog knihoven pracujících v systému LANius (většina městských a okresních knihoven).
Od r. 1999 však přebírá i záznamy ze dvou státních vědeckých knihoven (v Liberci a Ústí nad Labem), které pracují pod
systémem Rapid Library a T-series. Obsahuje pouze záznamy naučné a regionální literatury a je budován od r. 1995. Podíl
jednotlivých knihoven na jeho budování viz graf 4.
Katalog je vystavován na dvou serverech, na táborském (http://www.vkta.cz/LANius/skona.htm) a s určitým zpožděním i na prostějovském (http://www.knihovna.cz/LANius/skona.htm).
Souborný katalog Univerzity Karlovy (UK) http://sd.ruk.cuni.cz/tin-bin/k6
je podobně jako souborný katalog Univerzity J.E. Purkyně (UJEP) http://tinlib.ujep.cz/cgi-bin/k6 a Univerzity
Palackého (UP) http://lib.upol.cz/cgi-bin/k6
budován v prostředí systému T-series (dříve Tinlib) a Tinweb. V rutinním provozu je od r. 1996. Přispívá do něho 19
knihoven – graf 5.
Broumovsko a Vsetínsko jsou souborné katalogy knihoven okresu Bruntál (http://knihovna.inext.cz/bruntal/Knihy.htm) a veřejných knihoven okresu Vsetín (http://www.mvk.cz/Knihy.htm). Využívají systém KP-sys.
Podobně jako v loňském roce charakterizujeme jednotlivé katalogy počtem vyhledávacích hledisek (nejlepší
je SKAT), zda lze katalogem listovat (nejčastěji podle názvu titulu), zda lze nalezené záznamy třídit, rezervovat,
objednávat aj. (písmeno A znamená ano, N ne). Poslední údaj uvádí, zda se souborným katalogem bude moci pracovat i uživatel,
který neovládá češtinu (číslice uvádí počet jazykových verzí, ohodnocení 1,5 znamená, že kromě češtiny jsou webové stránky
částečně přeloženy i do dalšího jazyka). Za vzorný příklad zde poslouží TinWeb se 7 jazykovými verzemi (osmá – dánština – je
žel nefunkční).
Na rozdíl od online katalogů jednotlivých knihoven by se měli správci souborných katalogů zabývat problémy
připojování lokačních údajů z jiných knihoven ke kmenovému záznamu, rozhodovat o úrovni jednotlivých záznamů a
vylučovat duplicitní záznamy. Tyto činnosti jsou velmi pracné, protože katalogizátoři vycházejí z rozdílných
katalogizačních pravidel, předmětových hesel, klasifikačních znaků aj. Na ukázkách budeme v průběhu přednášky
demonstrovat, jak si jednotlivé souborné katalogy s těmito problémy poradily.
U některých souborných katalogů jejich správci duplicitní záznamy z různých knihoven z důvodů velké
pracnosti neslučují. Pokud se nejedná o titul, který má většina přispívajících knihoven, uživatel si všechny duplicitní
záznamy prohlédne a správci toto zjednodušení promine. U titulů, jako je literatura příručkového charakteru a které jen
výjimečně ve fondech knihoven chybí, se však může stát situace pro uživatele nepřehlednou. Dokládáme to tabulkou 2, která si všímala, kolik záznamů, lokačních
značek a jednotlivých exemplářů Pravidel českého pravopisu s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
ČR vydaných nakladatelstvím Academia v r. 1998 se v jednotlivých souborných katalozích najde. V pečlivě
budovaném souborném katalogu by se tato publikace měla pochopitelně objevit pouze pod jedním záznamem. (Na omluvu
správců katalogu, kteří při slučování záznamů vycházejí z ISBN, je nutno uvést, že tento titul má stejné ISBN, ať
se jedná o vročení 1993, 1998 i 2000!)
Závěrem je třeba připomenout nešvar některých knihoven přispívajících do souborných katalogů. Pokud poskytují
údaje jen o části fondu a navíc s velkým zpožděním, uživatel je nakonec nucen po neúspěšném hledání v souborném
katalogu si udělat čas na prohlédnutí katalogů jednotlivých knihoven. Do jaké míry mu pomohou paralelní prohledávače, si
řekneme za rok.
|