MODEL PŘEVODU PRÁVA Z LICENCE

Plic (A) ====č N1 (P-tel)postupitel ———ŕ N2 (P-ník)postupník

Nabyvatel licence své relativní právo i závazky z licence převede na nového nabyvatele, opět však nikoli v širším rozsahu, než sám získal od poskytovatele licence. Nabyvatel nezůstává ve vztahu s poskytovatelem, místo něho do vztahu vstoupí nový nabyvatel licence, k převodu práv musí mít původní nabyvatel svolení poskytovatele licence.

Na převod práva z licence se vztahují ustanovení o postoupení pohledávky z ObčZ.

Smluvní strany: postupitel (= původní nabyvatel licence)

Systém právní úpravy licenční smlouvy v českém právu

Podle předmětu licence – nehmotného statku

Licence k:

• autorskému dílu (včetně počítačových programů)
• nehmotným statkům souvisejícím (uměleckému výkonu výkonného umělce, zvukovému záznamu, zvukově-obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání)
• obsahu databáze
• patentu, užitnému či průmyslovému vzoru, topografii polovodičových výrobků, nové odrůdě rostlin a plemenu zvířat
• obchodnímu tajemství
• ochranné známce
• znakům měst a krajům, olympijským symbolům, technickým normám
• obchodní firmě, názvu právnické osoby nezapsané do obchodního rejstříku, jménu a příjmení fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku
• jinému označení, pokud se stalo pro svého nositele příznačné aj.

Podle postavení subjektů

• licenční smlouva mezi podnikateli: obchodní zákoník
• §§ 508 – 515 ObchZ (jen pro průmyslové vlastnictví) + zákon o ochranných známkách popř. jiný zákon o průmyslovém vlastnictví aj.)
• autorský zákon + obecná ustanovení ObchZ (pro autorská díla, nehmotné statky související, databáze), §§ 508 – 515 ObchZ nelze použít
• licenční smlouva, kde jedna nebo obě strany nejsou podnikateli (např. knihovna): občanský zákoník + autorský zákon; v tomto případě nelze sjednat ObchZ “volbou zákona” podle § 262 ObchZ
• “spotřebitelské smlouvy” dle § 52-57 ObčZ, ale jen kupní, o dílo a jiné dle části VIII. ObčZ

Mezinárodní prvek - rozhodné právo pro licenční smlouvu

Rozhodné právo určitého státu lze zvolit pro samotný smluvní vztah; není-li zvoleno, určuje se podle zákona č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním.

Tímto právním řádem se řídí i změna smlouvy, její zajištění a porušení.

Nelze však zvolit autorské právo určitého státu – to je dáno podle principu teritoriality, tedy např. pro užití autorského díla na území ČR vždy jen české autorské právo = i když se licenční smlouva řídí cizím právem, musí být v souladu s českým AZ; totéž platí i pro licenci k jiným nehmotným statkům.

Řešení sporů

Sudiště může být též sjednáno ve smlouvě:

- soud určitého státu

• rozhodce (rozhodčí soud), popř. mediátor
• lze využít rozhodců a mediátorů WIPO

Co je “silnější” – smlouva nebo zákon?

U dispozitivních ustanovení zákona lze sjednat něco jiného ve smlouvě – lze je poznat podle formulace v zákoně “není-li sjednáno jinak” aj.

U kogentních (ostatních) ustanovení zákona je odlišně sjednaná část smlouvy neplatná; významné zejména u smluv, které se řídí cizím smluvním právem, ale českým AZ

AZ je “silnější” např. tam, kde stanoví výjimky z výlučných práv autora ve prospěch uživatelů (např. kopie pro osobní potřebu) nebo speciálně knihoven, archivů a jiných nevýdělečných školských, vzdělávacích a kulturních zařízení (právo půjčovat, pořizovat kopie pro potřebu konzervační či archivní účely) aj.

Odlišné pojetí smlouvy v anglo-americkém právu

Podrobná ustanovení jsou potřebná proto, aby vyloučila možnost jiného výkladu soudu a “doplnění” o ustanovení, která by dle názoru soudu ve smlouvě měla být, kdyby byly smluvní strany “řádnými hospodáři” – tzv. terms implied by court

Všeobecné podmínky, rámcová smlouva, přílohy

Všeobecné podmínky (formulářové podmínky) bývají často na rubu nebo jako zvláštní část smlouvy. Je třeba zjistit, zda nejsou v rozporu s ujednáním smluvních stran “na líci”, neboť jinak je rozporná část smlouvy, popř. celá smlouva neplatná.

Problém všeobecných podmínek je někdy řešen v samostatné rámcové smlouvě, která se pak vždy použije jako součást jednotlivých dílčích smluv. Problém s rozporem je obdobný.

Pokud je ve smlouvě příloha, popř. více příloh a tvoří její neoddělitelnou část, rozpor mezi ní a vlastním textem smlouvy, popř. mezi přílohami navzájem způsobuje neplatnost příslušných rozporných částí, popř. celé smlouvy.

Typy licencí

• výhradní (výlučná, exkluzivní), sólová, nevýhradní (nevýlučná, jednoduchá)
• sdružená (package licence)
• smíšená
• shrink-wrap; otázka:
• písemné formy (je nutná u výhradní a sólové licence § 46 odst. 4, u licencí v oblasti průmyslového vlastnictví aj.)
• sdělení, že byla přijata uživatelem, druhé straně – poskytovateli licence (řešeno rozdílně v § 275 odst. 4 ObchZ – postačí konkludentně a v § 43c odst. 1,2 a § 44 odst. 1 ObčZ – přijetí musí dojít navrhovateli
• click-on (click-through);
• uzavření podle § 43c, ale v praxi se vyžaduje ještě jedno potvrzení uživatele, aby nedošlo k náhodnému souhlasu
• problém tzv. elektronického obchodu
• nová úprava u spotřebitelských smluv uzavíraných prostřednictvím komunikace na dálku bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran
• křížová (cross-licence)

Obsah licenční smlouvy

• preambule
• cíl
• definice pojmů
• předmět smlouvy
• způsob splnění závazku poskytovatele (dodání hmotných nosičů, internetových adres, manuálů, instalace, protokol o převzetí aj.
• práva poskytovatele
• práva nabyvatele
• licenční poplatky
• platební podmínky
• přístup uživatelů
• zajištění závazků (např. výhrada vlastnictví)
• odpovědnost a sankce (smluvní pokuta, úrok z prodlení)
• vyšší moc
• převod práv ze smlouvy na právní nástupce
• řešení situace konkursu některé ze smluvních stran
• ukončení smlouvy výpovědí nebo odstoupením
• řešení práva na přístup po ukončení platnosti licence (ke kterým zdrojům, v jakém rozsahu)
• rozhodné právo a řešení sporů
• trvání smlouvy a otázka jejího prodlužování
• řešení změn smlouvy
• příloha a jejich povaha (součást smlouvy nebo ne)
• odkaz na všeobecné podmínky nebo rámcovou smlouvu
• účinnost
• podpisy

Konsorcium – pojem

Pojem není používán právními předpisy ČR ani “právně definován” – neostrý, různé právní formy

V HZ 1990-1991 konsorcium byla právnická osoba (sdružení s právní subjektivitou) vznikalo neformálně

V právu anglo-americkém se jím míní sdružení právnických osob, které nemá právní subjektivitu

1.Právní formy

• soubor dvoustranných smluv
• sdružení bez právní subjektivity § 829 a n. ObčZ
• zájmové sdružení občanů
• zájmové sdružení právnických osob § 20f a n. ObčZ
• obecně prospěšná společnost
• obchodní společnost (s.r.o., v.o.s, k.s.)
<

2.Jednání jménem konsorcia