Příspěvek konference
Bude možné zvládnout proces zpracovávání vědeckých informací při jejich současném enormním nárůstu?
Autor
Jaroslav Šilhánek, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Spoluautoři
Ludmila Zetková / Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Materiály ke stažení
Foto přednášejícího / Picture Plný text Prezentace
Abstrakt
Uvědomování si role vědy pro rozvoj lidské společnosti a její promítání jako součást státní politiky logicky vede ke stoupající produkci vědeckých informací a ke stále problematičtější otázce udržitelnosti zavedených mechanismů jejich zpracování do využitelné podoby. Instituce zabývající vytvářením referátových zdrojů jako klíčových instrumentů zveřejňování, zpřístupňování a uchovávání vědeckých informací čelí problému narůstajícího objemu primárních informací, což logicky vede k růstu nákladů na tuto činnost, zákonitě se projevující narůstajícími cenami pro konečné uživatele především v případě bibliografických bází dat.
Není proto překvapující, že se setkáváme s řadou aktivit snažících se o regulaci tou či onou formou. Často se ale opomíjí skutečnost, že proces šíření, zpřístupňování a uchovávání poznatků vědy sice začíná jejich produkcí, ale cesta výsledků zpět k jejich potenciálnímu využití v dalším rozvoji vědy je vícestupňový proces, jehož jednotlivé kroky mají svůj vlastní mechanismus a problematiku.
Moderní informační technologie sice naprosto zásadním způsobem zefektivnily tento proces, ale řada s ním spojených aspektů zůstává stále stejná bez ohledu na použitou technologii. Na počátku je nepochybně žádoucí jistá kontrola „kvality“, ale pokud takový krok umožní vstup informace jako trvalou součást lidského poznání, nastupuje požadavek, aby bylo možné se s takovými poznatky, seznámit se nejenom bezprostředně, ale i např. za 100 let.
Referát se soustřeďuje na problematiku jednotlivých kroků procesu registrace vědeckých poznatků, a to především z hlediska jejich enormního nárůstu.
Profesní informace o autorovi
Absolvoval VŠCHT v Praze obor organické technologie a obhájil kandidátskou práci z téhož oboru v r.1968. Postupně se začal zabývat problematikou chemických informací a informatikou obecně. Je autorem několika skript z oblasti Chemické literatury a Chemické informatiky, kterou v současné době přednáší jako povinný předmět v základním kursu pro všechny fakulty VŠCHT.
Je autorem cca 70 publikací, patentů i přehledných článků v domácích i zahraničních časopisech. V posledních letech přednesl plenární přednášky na mezinárodních konferencích Online Meeting v Londýně (1997 a 1999) a na jednom z největších chemických kongresů ACHEMA ve Frankfurtu na témata z oblasti síťového přenosu a managementu chemických informací. Byl a je řešitelem řady projektů na zpřístupňování hlavních chemických databázových systémů pro většinu chemických fakult v České republice.
