Příspěvek konference
Postavení, aktivity a spolupráce knihoven zařazených do lékařských fakult nebo do badatelských institucí působících v oblasti biomedicínských věd
Autor
Milan Špála, Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta
Materiály ke stažení
Foto přednášejícího / Picture Prezentace
Abstrakt
Pokud jde o rozložení tématu je zřejmé, že se zde setkáváme s universitní či fakultní komunitou na lékařských fakultách a s badatelskou komunitou ve vědeckých biomedicínských ústavech. Vedle nich je zde komunita knihovnická, která však svou odborností a dovednostmi, včetně těch komunikačních, se liší. Je třeba, aby od počátku spolupráce tyto týmy na poli edukačním, badatelském, ale i klinickém nacházely maximum porozumění a dařilo se jim plnit cíle, které mají dosáhnout. Kromě dosavadního rozboru různých skupin, které se tu jsou a navzájem modelují, je třeba upozornit na element doktorandů, kteří se svými školiteli – tutory si mají osvojit vedle odborných znalostí i metodologii vědecké práce. A to za podpory všech pracovníků, kteří toto „know how“ si při své práci sami zdokonalují a jsou připraveni předávat dále. V českých zemích od druhé poloviny 20. století pokračuje pre- i postgraduální výuka medicíny v duchu předválečných odborných zvyklostí, včetně postgraduální atestační klinické specializace. V oblasti vědy se zavedlo doktorandské studium zaměřené na osvojení metodologie vědecké experimentální práce, včetně získání speciálního titulu (CSc., DrSc., resp. později PhD). V tom hrají výsadní roli vysokoškolští fakultní pracovníci (Doc., Prof. resp. postdoc.) z lékařských pracovišť. Odborníci knihovnické komunity nacházejí cenné uplatnění v pre- nebo postgraduálním vzdělávání biomedicinských odborníků, ale i ostatních knihovnicko-informačních pracovníků, k osvojení nových počítačových technologií, práci s digitalizovanými zdroji a práci s internetem. Vzhledem k více než padesátileté tradici klinického doškolování lékařů nacházejí současní odborníci z lékařských univerzitních i badatelských pracovišť, stejně jako zde působící knihovníci a informatici, uspokojivé využití svých moderních odborných znalostí a dovedností při doškolování dalších generací. Celkem 256 slov.
Profesní informace o autorovi
109 Promován na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (UK) v Praze (MUDr., 1956), CSc.1963), docent patologické fyziologie (1988); pracovník Ústavu patologické fyziologie 1. lékařské fakulty UK (1956 – 1996); hostující profesor a vedoucí Départment de Physiopathologie, Université d´Oran (Alžírsko) (1970–1974). Účastník prvního INFOMEDIUM v roce 1995 a po té pravidelný účastník a 9krát přednášející na předchozích konferencích INFORUM. Dlouholetý člen přípravných výborů pro předchozí konference INFORUM. 1995–2001: zástupce vedoucího Ústavu vědeckých informací (ÚVI) na 1. lékařské fakultě UK, 1992–2000: zakladatel a vedoucí bibliograficko-informačního oddělení ÚVI 1. LF UK, 2001–2007: odborný pracovník tamtéž. Dosud: přednáší pro Ústřední knihovnu UK kurzy „Metodologie vědecké práce v biomedicíně“ a „Principy efektivního odborného publikování“. .
