Příspěvek konference
Citační kultura – Cesta od citačního rejstříku ke scientometrii
Autor
Milan Špála, Univerzita Karlova v Praze
Materiály ke stažení
Abstrakt
Nutnost větší zodpovědnosti pracovníků ve výzkumu vytvořila řadu
nových povolání. Scientometrici jsou jedněmi z nich. Hodnotí vědu, často
v zastoupení oficiálních osob. Domnívají se, že rozvoj scientometrie
může být nejlépe pochopen, pokud se vedle indikátorů k tomu používjí
postupy vznikajících v současné době, jež vytvářejí ve vědě jakousi
subkulturu, označovanou jako citační kultura. V této součinnosti se
bezdečně mění základní koncepty moderní vědy jako je její kvalita a
účinnost. A tím se také sleduje možnost citační kultury na systematické
vytváření nových poznatků.
Dnes je možno snadno poznat vědecké publikace podle toho, že obsahují
reference na jiné vědecké články a knihy. Je zjistěno, že způsob
vzájemného odkazování na publikace v jistých vědních oborech používá
stejné způsoby. A historicky se vyvinul ve vědeckém publikování od
19. století stabilní soubor citační kultury.
Postupný vývoj obvyklého citačního chování vytvořil ve výzkumu nový
zdroj údajú pro další výzkum: citační data. Pokud jsou badateli nějaké
práce citovány velmi často, považují za zřejmé, že tyto články jsou
užitečnější, než ty, které nemají žádnou citační odezvu. Proto
citační frekvence se zdá být dobrým způsobem objektivního měření
jejich užitečnosti, kvality, či dopadu.
Citační analýza – způsob měření počtu citací – poskytuje pohled
na komunikační procesy mezi vědci, resp. vzniká obor statistické sociologie
vědy. A tak z původních citačních rejstříků (Science Citation Index,
Institute for Scientific Information) a jejich indexační technologie, vznikl
by-product, jenž se stal základem nové oblasti scientometrie, jakož
i strukturou vědy o vědě.
Profesní informace o autorovi
Promován na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (UK) v Praze (MUDr., 1956), CSc.1963), docent patologické fyziologie (1988); pracovník Ústavu patologické fyziologie 1. lékařské fakulty UK (1956 – 1996); hostující profesor a vedoucí Départment de Physiopathologie, Université d´Oran (Alžírsko) (1970–1974). Účastník prvního INFOMEDIUM v roce 1995 a po té pravidelný účastník a 8krát přednášející na předchozích konferencích INFORUM. Dlouholetý člen přípravných výborů pro předchozí konference INFORUM. 1995–2001: zástupce vedoucího Ústavu vědeckých informací (ÚVI) na 1. lékařské fakultě UK, 1992–2000: zakladatel a vedoucí bibliograficko-informačního oddělení ÚVI 1. LF UK, 2001–2007: odborný pracovník tamtéž. Dosud: přednáší pro Ústřední knihovnu UK kurzy „Metodologie vědecké práce v biomedicíně“ a „Principy efektivního odborného publikování“. .
