INFORUM 2011

Informační chování a kvantitativní analýza jako základní postupy k dosažení důvěryhodných vědeckých informací prezentujících výsledky výzkumu v primárních pramenech

Autor

Milan Špála, Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta

Materiály ke stažení

• Prezentace

Abstrakt

Longitudinální studie prokázala, že u tzv. „Google“ generace, považované za produkt internetového věku (narození po roce 1993), lze sice zjistit velký zájem a zkušenosti získané při práci s počítači, ale hůře už zvládají na webu vyhledávání, takže lze říci, že spíše se dívají než čtou a neosvojili si dostatečně kritické a analytické dovednosti ke zhodnocení informací nalezených na internetu [Centre for Information Behaviour and the Evaluation ot Research, University College, London 2008]. Tato situace by měla být podnětem nejen pro knihovny, ale zvláště pro univerzitní a vědecká pracoviště, aby se uzpůsobila tomuto „digitálnímu“ nastavení mentality svých uživatelů (zvl. postgraduálních studentů) osvojujících si metodologii výzkumné práce [British Library and Joint Information System Committee, 2008]. Knihovny i univerzity se musí již v současnosti zaměřit svými výchovnými programy a tréningem na budoucnost této generace a zdokonalit jejich dovednosti v metodologii výzkumné práce, kritického myšlení jakož i vizuální, verbální a informační gramotnosti [School of Library, Archive and Information Studies, University College London]. Je to nutné, aby nejen doktorandi, ale i mladí vědečtí pracovníci, získali co nejdříve příslušné dovednosti, jež by jim pomohly lépe „navigovat“ ve stále více rozšiřujícím a diverzifikovaném informační prostředí (např. stoupající počet pramenů publikovaných na webu již od počátku jen v digitální podobě, postupující digitalizace knihovnických fondů a digitalizovaná archivace výzkumných výsledků na institucionálních úložištích). Neustálý rozvoj informačních a komunikačních technologií (ICT) však v oblastí publikování výsledků z výzkumných projektů (data, vědecké informace, znalosti) principiálně nijak nemění jejich „historicky“ ustálenou dosavadní formu, strukturu a techniku, počínaje „originálním článkem“ nebo „review“ a konče mezinárodně ustáleným charakterem vědeckých časopisů např. [Uniform Requirements for Manuscripts Submitted to Biomedical Journals: Writing and Editing for Biomedical Publications – 1. vydání 1978, resp. International Committee of Medical Journal Editors, tzv. Vacouver Group, kterou založil dlouholetý redaktor British Medical Journal Stephen Lock, 1960]. Takovéto mezinárodní dohody resp. instituce zásadním způsobem přispívají k mezinárodní důvěryhodnosti publikovaných výsledků. Stejně jako rozvoj ICT i standardizace publikování vědeckých výsledků, resp. vědeckých informací, má v současnosti jednoznačně mezinárodní, globální charakter a musí být na národních úrovních v co největší míře lokálními autoritami příslušně implementována. Stephen Lock navíc formuloval také principy moderního publikování článků resp. vědeckých časopisů po stránce formální, obsahové a hlavně etické jako samostatný obor „žurnalologii” (1960). A nakonec, ale ne na posledním místě, se jeví jako zásadní klasické a osvědčené pilíře kvality vědeckých článků zásady „informačního chování”, které má svou specifickou podobu ve formě „citačního chování” [E. Garfield: Citation indexing, 1978] a princip “kvantitativní analýzy”, kterou poprvé, jako nezbytný rys vědecké práce formuloval Lord Kelvin [1891] a posléze jako “scientometrii” propracoval Derek de Solla Price [1963]. Z uvedeného je závěrem zřejmé, že právě poslední dva jmenované již od 19. století ve výzkumu zavedené tradiční postupy, tj. informační resp. citační chování a kvantitativní analýza či scientometrie, jsou spolu s principy moderního publikování výzkumných výsledků podle formálních i etických principů žurnalologie základními pilíři zabezpečujícími důvěryhodnou kvalitu časopisů a tím i kvalitní evaluaci vědecké práce.

Profesní informace o autorovi

Účastník prvního INFOMEDIUM v roce 1995 a po té pravidelný účastník a 7krát přednášející na předchozích konferencích INFORUM. Dlouholetý člen přípravných výborů pro předchozí konference INFORUM.

• 1995–2001: zástupce vedoucího Ústavu vědeckých informací (ÚVI) na 1. lékařské fakultě UK, 1992–2000: zakladatel a vedoucí bibliograficko-informačního oddělení ÚVI 1. LF UK, 2001–2007: odborný pracovník tamtéž,
• 1991-dosud: přednášející na Ústřední knihovně UK kurzy „Metodologie vědecké práce v biomedicíně“ a „Principy efektivního odborného publikování“.
• 1990-dosud: přednášející na VOŠ informačních studií v Praze na Pankráci pro předmět „Zdravotnické informační systémy“.
• 1965–2003: člen Redakční rady University Karlovy, 1991–2003: vedoucí redaktor oficiálního vědeckého časopisu 1. lékařské fakulty UK „Sborník lékařský“.