INFORUM 2006 - 12. ročník konference o informačních zdrojích

Volný přístup k vědeckým informacím – co přinese knihovnám a kdo ho zaplatí? [příspěvek]

Autor: Martin Vítů,  Univerzita Karlova - Ústav informačních studií a knihovnictví, Praha

Plné texty

Abstrakt

Finanční prostředky knihoven přestávají stačit na nákup rostoucího množství odborných časopisů za stále se zvyšující ceny. Za řešení této situace je považováno zavedení volného přístupu k informacím, který však může pro knihovny znamenat velkou výzvu.

Pokud budou informace volně dostupné, nebudou si již knihovny moci nárokovat prostředky na nákup svých fondů. Peníze již nebudou k vydavatelům proudit přes knihovny. Zatímco nyní knihovny rozhodují, za co utratí svěřené prostředky, ztratí nad finančními toky směrem k vydavatelům kontrolu. Dokumenty se sice budou k uživalům dostávat zdarma, ale náklady na publikování bude hradit někdo jiný.

Odstraněním bariéry přístupu k informacím, kterou představuje předplatné, může dojít k poklesu využívání knihovních služeb, protože díky volné dostupnosti kvalitních informací na internetu již nemusí být pro uživatele tak atraktivní.

Knihovny budou dále ztrácet své tradiční funkce – akvizici a ukládání fondů. Nebudou si vybírat časopisy, které zakoupí nebo ke kterým zakoupí přístup – budou prostě přístup mít jako kterýkoliv uživatel internetu na světě. Na druhé straně knihovny institucí budou pravděpodobně muset asistovat autorům v procesu publikování – platit poplatky za přijetí rukopisu k publikování, pomáhat s nalezením vhodného volně přístupného časopisu nebo repozitáře, případně vytvořit a provozovat repozitář vlastní.

O autorovi

Po absolvování Vyšší školy informačních služeb pokračoval autor ve studiu na Ústavu informačních studií a knihovnictví (ÚISK) Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Od dokončení studia v roce 2001 pracuje jako informační specialista v oblasti ekonomie a financí. V roce 2003 byl přijat ke kombinovanému doktorskému studiu informační vědy na ÚISK. Jeho hlavním odborným zájmem je aplikace klasických bibliometrických metod na hodnocení vědeckého rozvoje a studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace v elektronickém prostředí.