INFORUM 2006 - 12. ročník konference o informačních zdrojích

Na čem stojí budoucnost?

Autor: Boris Škandera,  Informetal, zájmové sdružení, Dobrá

Spoluautoři: Miluše Fukalová / Mittal Steel Ostrava a.s., Blanka Polochová / VÚHŽ a.s.

Plné texty

Abstrakt

Budoucnost je nezbytně ovlivněna svými historickými základy i současnou situací. Nutnost uchování kontinuity a potřeba snadnějšího vyhledávání dostupných informačních zdrojů vyžaduje digitalizaci pramenů z "předpočítačové éry".

Současný uživatel dává přednost vyhledávání informací v elektronické podobě a mnoho „klasických“ papírových nedigitalizovaných a do databází nezpracovaných informačních zdrojů mu tak uniká. Informační technologie, zejména nástroje pro zpracovávání a vyhledávání informací, procházejí prudkým vývojem. Kvalita vědeckotechnických publikací periodických i neperiodických se však také mění. Řada odborných časopisů změnila svůj profil i charakter. Články bývají stručnější a s chudším faktografickým vybavením. Došlo k zániku či fúzi řady časopisů. V důsledku klesající institucionální finanční podpory publikační činnosti v mnoha odborných časopisech převažuje reklamní inzerce nad vlastním odborným obsahem. Vedle nových forem a možností publikování se objevují i nová omezení přenosu informací. Firmy mnohem přísněji než dříve utajují jakékoliv zmínky o svém know-how, proto nabývají na významu patentové databáze. V akademické sféře se publikační činnost zaměřuje především na publikování výsledků nejrůznějších grantů. Globalizace podnikání logicky vyžaduje i globalizaci databází. Dnešní databáze zpravidla neobsahují velice cenné informace z lokálních národních či regionálních konferencí, apod., jejichž získávání a zpracování nelze zajistit centrálně a neobejde se bez spolupráce s lokálními partnery. Fulltextové databáze musejí lépe pokrývat zdroje z neanglických pramenů. V praxi se stále více uplatňují systémy knowledge managementu. Ani budoucnost se neobejde bez základního článku – informačního střediska a informačního pracovníka.

O autorovi

V r. 1971 absolvoval VŠE Praha, obor zahraniční obchod. Po kratším působení v PZO Ligna Praha nastoupil v r. 1972 do odvětvového informačního střediska pro hutní průmysl při Výzkumném ústavu hutnictví železa v Dobré. V r. 1980 se stal vedoucím tohoto odvětvového pracoviště a v této funkci působil až do privatizace VÚHŽ v r. 1994, kdy bylo uvedené pracoviště ve VÚHŽ zrušeno. Během svého působení se osobně podílel na řadě projektů zaměřených na automatizaci informačních agend a zavádění moderní výpočetní a telekomunikační techniky. Odvětvové pracoviště bylo jako jedno z prvních v republice napojeno od počátku 80. let online na čs. databázové centrum v tehdejším ÚVTEI-ÚTZ Praha a jeho prostřednictvím i na zahraniční databázová centra. Informační databáze odvětvového pracoviště byla od r. 1983 zpřístupněna široké odborné veřejnosti v tomto databázovém centru a patřila po celou dobu mezi nejvíce využívané. V roce 1994 stál u zrodu zájmového sdružení Informetal, které bylo založeno hutními podniky a organizacemi, a stal se ředitelem tohoto sdružení. V této funkci působí dodnes. V letech 2002-2004 byl řešitelem projektu MŠMT "Multifunkční informační a knihovnické centrum pro hutní průmysl". V současnosti je řešitelem projektu MŠMT "Integrovaný informační a knihovnický systém pro rozvoj hutního průmyslu".