Budou vědecké informace volně dostupné?

Autor: Jaroslav Šilhánek,  Vysoká škola chemicko-technologická, Praha

Plné texty

Abstrakt

Situace v oblasti publikování výsledků vědeckých výzkumů dospěla do takového stavu, že je předmětem jednání vlád a parlamentů největších světových mocností a je možno konstatovat, že přes zatím jen několikaleté jednání na těchto úrovních již dnes můžeme zaregistrovat překvapující výsledky. Abychom se ale v celé záležitosti orientovali, je nutné analyzovat strukturu publikování vědeckých informací jako de facto průmyslové odvětví, uvědomit si faktory, které v něm hrají roli a možnosti jejich ovlivnění. Je ovšem skutečností, že v této oblasti neplatí řada standardních ekonomických vztahů, což značně ztěžuje predikce chování subjektů hrajících klíčové role. Z hlediska produkce je to převáženě doména neziskového sektoru, přičemž obdobně neziskový zákazník, typicky knihovna, je dnes velmi silně finanční limitován. Na druhé straně je to oblast nabízející mimořádné zhodnocení kapitálu, což přitahuje investory. Neziskový charakter produkce vědeckých poznatků uvádí do hry dotující instituce, především státní a i soukromé. Alespoň částečné pochopení těchto vazeb a vztahů je podmínkou proto, abychom se orientovali v diskusích probíhajících mediálně. V každém případě je ale dnes již zřejmé, že po dlouhá desetiletí rigidní systém dozná podstatným proměn a k cíli uvedenému v názvu se budeme alespoň v některých situacích postupně blížit.

O autorovi

Absolvoval VŠCHT v Praze obor organické technologie a obhájil kandidátskou práci z téhož oboru v r.1968. Postupně se začal zabývat problematikou chemických informací a informatikou obecně. Je autorem několika skript z oblasti Chemické literatury a Chemické informatiky, kterou v současné době přednáší jako povinný předmět v základním kursu pro všechny fakulty VŠCHT. Je autorem cca 70 publikací, patentů i přehledných článků v domácích i zahraničních časopisech. V posledních letech přednesl plenární přednášky na mezinárodních konferencích Online Meeting v Londýně (1997 a 1999) a na jednom z největších chemických kongresů ACHEMA ve Frankfurtu na témata z oblasti síťového přenosu a managementu chemických informací. Byl a je řešitelem řady projektů na zpřístupňování hlavních chemických databázových systémů pro většinu chemických fakult v České republice.