Hodnocení důvěryhodnosti informací - úloha informačních pracovníků?

Autor: Martin Vítů,  Univerzita Karlova - Ústav informačních studií a knihovnictví, Praha

Plné texty

   

Abstrakt

S exponenciálním růstem počtu dokumentů vyžaduje výběr těch důvěryhodných značné úsilí. Problém nepřesných informací je nejvíce naléhavý na internetu. Kdokoliv s přístupem k počítači může být zároveň autorem, editorem a vydavatelem. Pokud se k tomu rozhodne, může každou z těchto rolí provádět anonymně. Nástup internetu tak dává pojmu důvěryhodnosti ještě větší význam. Kontrola kvality, kterou vědci používali pro tištěná média, se na web aplikuje obtížněji. Rozhodovat o důvěryhodnosti informací je potom náročnou úlohou.

Rozlišení důvěryhodné informace od informace zavádějící není novým problémem. Otázka znaků důvěryhodné informace byla studována různými disciplínami, včetně psychologie, filosofie, sociologie a marketingu. Široká pozornost byla věnována otázce důvěryhodnosti lékařských a finančních informací. Pokud jsou lidé uvedeni v omyl nesprávnými informacemi, může jim to způsobit značné škody.

Důvěryhodnost je velmi složitý pojem. Úzce souvisí se spolehlivostí, přesností, autoritou a kvalitou a je od nich téměř neoddělitelná. Důvěryhodnost zprávy pochází ze vzájemného vztahu charakteristik zdroje, sdělení a příjemce. Na hodnocení důvěryhodnosti má vliv i médium, kterým byla zpráva doručena. Důvěryhodnost může být hodnocena přímo pomocí dotazování respondentů, nebo nepřímo měřením změn postojů a chování.

Jako reakce na problém nesprávných informací na internetu byla publikovány pravidla pro hodnocení webových prezentací. Navržené nepřímé indikátory správnosti, i když užitečné a s určitými omezeními přijatelné, mohou být pro posuzování online informací extrémně nespolehlivé. Navíc mohou být lehce zfalšovány.

Informační profesionálové se mohou pokusit uživatelům usnadnit ověřitelnost správnosti informací. Namísto pouhého učení lidí, jak hodnotit informace, se mohou také pokusit zvýšit ověřitelnost informací, které uživatelům dodávají nebo které uživatelé hledají.

O autorovi

Po absolvování Vyšší školy informačních služeb pokračoval autor ve studiu na Ústavu informačních studií a knihovnictví (ÚISK) Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Od dokončení studia v roce 2001 pracuje jako informační specialista v oblasti ekonomie a financí. V roce 2003 byl přijat ke kombinovanému doktorskému studiu informační vědy na ÚISK. Jeho hlavním odborným zájmem je aplikace klasických bibliometrických metod na hodnocení vědeckého rozvoje a studium kvantitativních aspektů vědecké komunikace v elektronickém prostředí.