Veřejné zdravotnictví a informační superdálnice
	Jarmila Potomková, Ivan Gladkij, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, Eva Lesenková, IPVZ, Praha
	Nové technologie zlepšují možnosti získávání a rozšiřování informací v oblasti veřejného zdravotnictví. Internet nabízí samotné zdroje i prostředky k jejich vyhledávání. Vývoj směřuje k účelnému propojování institucionálních databází, globálnímu monitorování chorob, distančnímu vzdělávání a využívání elektronických časopisů online.

Od konce 2. světové války se průměrná délka života ve většině rozvinutých i rozvojových zemí zvýšila téměř o 25 let. Bylo zjištěno, že rozhodující vliv na tento pozitivní vývoj má veřejné zdravotnictví, kam spadá prevence nemocí, zlepšování hygienických opatření, imunizace obyvatelstva, péče o matky a děti, zdravá výživa a životní styl aj. Jak zachovat a posílit tento trend pro 21.století? Jednoznačná odpověď zní- "informační superdálnice". Moderní telekomunikační systémy a technologie mohou výrazně zlepšit získávání, zpracování a přístup k informacím potřebným pro veřejné zdravotnictví. Dostupnost Internetu, který se velmi rychle rozšiřuje i v zemích třetího světa, vytváří předpoklady pro efektivní přenos informací při poměrně nízkých nákladech. Lékařské a zdravotnické informace jsou stále častěji uchovávány v elektronické podobě a přenášeny v prostředí počítačových sítí, což umožňuje rychlejší a snadnější přístup k odborné literatuře.

Již v 80. letech vznikla mezinárodní iniciativa v rámci WHO pod názvem "Global Health Network" (GHNet - Globální zdravotnická síť) jako spojení expertů ze zdravotnictví a telekomunikačních technologií, jejichž cílem bylo vytvořit infrastrukturu počítačových sítí k propojení všech institucí a pracovišť v oblasti veřejného zdravotnictví a prevence nemocí. V této souvislosti vznikl nový pojem "telepreventivní medicína", která využívá málo nákladné technologie k přenosu informací na podporu veřejného zdraví a zlepšení prevence. Tento pojem se stal základním kamenem při vzniku GHNet. Od r. 1992, kdy americký viceprezident Al Gore vyzval k vybudování informační superdálnice, se práce na projektu zintenzívnily a přistoupily k němu další významné instituce (např. NASA, PAHO, Světová banka), průmyslníci, nadace i akademická pracoviště se soustředěným úsilím vytvořit síť ke globálnímu zlepšování veřejného zdraví.

• Mezinárodní systém evidence nemocí.
• Mezinárodní univerzita veřejného zdravotnictví pro rozvoj distančního vzdělávání pracovníků pom ocí Internetu a multimediálních aplikací.
• Budování a provoz informačních serverů pro vědu a výzkum včetně přístupu k elektronickým lékařským časopisům.

Význam prevence nemocí je třeba vidět ve dvou oblastech: jednak v uplatnění humánních hledisek, ale

také je často akcentován ekonomický dopad. Pro účinnou prevenci nemocí v moderním slova smyslu jsou nezbytné komunikační kanály, jejichž prostřednictvím jsou cíleně předávány informace na úrovni jedince, komunity, státu a v celosvětovém měřítku. Odborníci předpokládají, že dobře fungující systém přenosu informací bude mít nevídaný vliv na zlepšení veřejného zdraví obyvatelstva při zachování zásady ekonomické efektivnosti. Právem můžeme očekávat, že v blízké budoucnosti bude monitorování výskytu nemocí fungovat asi tak, jako jsme v dnešní době svědky u meteorologických služeb. Významnou perspektivou projektu je koordinace činností mezi pracovišti veřejného zdravotnictví a poskytování informací využitelných pro rozhodovací procesy v politické sféře.

Ukazuje se však, že dokonalému sdílení informací brání jazyková bariéra uživatelů z neanglicky mluvících zemí. Proto počítá projekt GHNet s postupným zaváděním jazykových mutací své domovské stránky (www.pitt.edu/HOME/GHNet/GHNet.html), zařazováním odkazů na zdroje v různých jazycích s krátkou anotací v angličtině, případně implementaci překladačů.

V rámci Evropské unie dochází k zásadnímu posunu v chápání veřejného zdraví, kterého může být dosaženo nejen prostřednictvím zdravotní péče, ale rovněž za přispění sociálních, ekonomických, politických a správních změn. Vytváří se nová stupnice hodnot vyjadřující vztah mezi veřejným zdravotnictvím a trvale udržitelným rozvojem s orientací na ekologické myšlení. Rozhodující úlohu při demokratizaci systému veřejného zdravotnictví sehrává lepší přístupu ke zdravotnickým informacím. Problematika veřejného zdravotnictví bude přesunuta ze státní úrovně do kompetence místních samospráv, které budou zodpovídat za trvale udržitelný rozvoj svých regionů. Zdraví se musí stát ústředním motivem místní politiky včetně motivace a využití zdrojů na komunální úrovni. Zdůrazňuje se však zachování ústřední koordinace národních výzkumných programů a rozvoj integrace ekologických a zdravotnických aktivit v celoevropském měřítku.