Právní úprava ochrany databází v návrhu autorského zákona
Dagmar Hartmanová, Ochranný svaz autorský, Praha
Právní úprava databází v návrhu autorského vychází ze Směrnice Rady a Parlamentu Evropských společenství č. 96/9/ES o právní ochraně databází, která sjednocuje pro země Evropských společenství pojem databáze, upravuje podmínky autorskoprávní ochrany tzv. tvůrčích databází a zavádí nové právo pořizovatele databáze pro osobu, která investuje prostředky nutné pro vytvoření některých databází. Do návrhu autorského zákona se tato směrnice promítla jednak v úpravě zvláštního režimu pro díla souborná podle ustanovení § 2 odst. 5 a jednak v zavedení nového práva v hlavě třetí části první návrhu v ustanovení §§ 88 - 94.

Česká republika se v čl. 69 Evropské dohody  zavázala ke sbližování právní předpisů ČR s předpisy Evropských společenství. Nový autorský zákon zcela v souladu s tímto závazkem harmonizuje české autorské právo s evropským právem, přičemž právní úprava ochrany databází vychází z ustanovení Směrnice 96/9/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (dále jen „Směrnice“). Nový autorský zákon tak vedle tradiční autorskoprávní ochrany některých databází jakožto děl souborných obsahuje naprosto nové  právo - právo pořizovatele databáze.
Pojem databáze je pro účely nového autorského zákona definován jako soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření (§ 88 odst. 1). Databází je tedy například i osobní telefonní seznam, neboť je souborem údajů (jmen a telefonních čísel) abecedně (tedy systematicky) uspořádaných a přístupných pouhým listováním (tedy mechanickými prostředky).
Nový autorský zákon pak stanoví, které databáze jsou díly soubornými (popř. se za díla souborná považují) a tedy předmětem ochrany podle práva autorského, a které databáze jsou předmětem zvláštního práva pořizovatele databáze. V množině databází podle § 88 odst. 1 věta prvá tak vymezuje jednak podmnožinu souborných děl a jednak podmnožinu databází, které jsou předmětem zvláštního práva pořizovatele databáze.
V konkrétním případě pak jednotlivá databáze buď:
a) není předmětem ani práva autorského ani zvláštního práva pořizovatele databáze (tedy nepodléhá ochraně podle autorského zákona vůbec), nebo
b) je (pouze) předmětem práva autorského, tedy souborným dílem, nebo
c) je (pouze) předmětem zvláštního práva pořizovatele databáze, nebo
d) je předmětem jak práva autorského (tedy dílem souborným), tak zvláštního práva pořizovatele databáze.
 

Autorskoprávní ochrana databáze

Nový autorský zákon ve svém ustanovení § 2 odst. 5 (a 2) stanoví, že souborným dílem (a tedy předmětem práva autorského) je taková databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Ustanovení § 2 odst. 2 pak stanoví fikci, že za dílo souborné se považuje i taková databáze, která je (pouze) autorovým vlastním duševním výtvorem. Výše citované ustanovení obsahuje i příkladmý výčet databází, které jsou soubornými díly, konkrétně tedy časopis, encyklopedie, antologie, pásmo a výstava. Podmínky tvůrčího způsobu výběru a uspořádání obsahu, které určují stavbu souborného díla, jsou dány alternativně. To znamená, že stačí splnění alespoň jedné podmínky, aby databáze byla dílem souborným. To, co je chráněno autorským právem, je právě buď způsob výběru nebo uspořádání obsahu, tedy vlastně stavba neboli struktura databáze. Autorem díla souborného jako celku je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala (§ 5 odst. 2). Tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených. Tedy, pokud jsou obsahem databáze díla, je k jejich zařazení do databáze nutný souhlas jejich autora. U databáze – souborného díla, které je souborem děl, je nutné odlišovat autorské právo uspořadatele a autorské právo jednotlivých autorů děl do databáze zařazených. Tato práva existují vedle sebe. Neoprávněným nakládáním s dílem souborným pak mohou být dotčena nejen práva uspořadatele databáze, ale zároveň práva jednotlivých autorů děl zařazených do databáze.
Nový autorský zákon upravuje pro databáze - souborná díla (zcela v souladu s ustanoveními Směrnice) v některých případech zvláštní režim:
1. Ustanovení § 30 odst. 1 nového autorského zákona stanoví, že se za užití díla nepovažuje užití pro osobní potřebu s tím, že toto ustanovení neplatí (mimo jiné) pro zhotovení rozmnoženiny elektronické databáze neboli souborného díla v elektronické podobě. Jinými slovy zhotovení rozmnoženiny souborného díla v elektronické podobě (i pro osobní potřebu) podléhá vždy souhlasu nositele práva, tedy není tzv. volným užitím. Stejný režim upravuje nový autorský zákon pro počítačové programy.
2. Ustanovení § 36 nového autorského zákona nazvané omezení práva autorského k dílu soubornému stanoví, že do práva autorského k dílu soubornému nezasahuje oprávněný uživatel souborného díla, užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu a pro běžné využívání jeho obsahu. Oprávněným uživatelem se v tomto případě však rozumí ten, komu je souborné dílo zpřístupněno a nikoli ten, kdo jej zpřístupňuje (jak je obecně pojem uživatel chápán). Citované ustanovení tedy je tedy nutné vykládat tak, že pokud nositel práva zpřístupní souborné dílo, ať už pomocí on-line služby nebo rozšiřováním jeho rozmnoženin, musí mít ten, komu bylo souborné dílo takto zpřístupněno, možnost souborné dílo využívat k účelům a způsobem sjednaným ve smlouvě, i když takové využívání nezbytně vyžaduje výkon jinak vyhrazených jednání, tedy jednání, která vyžadují souhlas nositele práva (viz recitál 34 Směrnice).
3. Ustanovení § 57 odst. 7 nového autorského zákona upravuje fikci, že souborné dílo se považuje za zaměstnanecké dílo (§ 57 odst. 1) i tehdy, bylo-li vytvořeno na objednávku. To mimo jiné znamená, že není-li sjednáno jinak, vykonává objednatel majetková práva k takovému soubornému dílu.
Jak bylo řečeno již výše – autorskoprávní ochrana se vztahuje pouze k uspořádání, struktuře neboli stavbě databáze. Porušením autorského práva k databázi samozřejmě bude užití databáze bez souhlasu jejího autora. Dnešní digitální záznamové technologie však umožňují kopírování obsahu databáze a jeho elektronické znovu utřídění, a tedy vytvoření nové databáze s naprosto identickým obsahem. Takové jednání není neporušením autorského práva původního uspořadatele, neboť nedochází k užití struktury původní databáze. Pokud jsou navíc obsahem databáze pouze taková data, která nejsou předmětem ochrany podle autorského zákona, nový uspořadatel se nedopouští z pohledu autorského práva ničeho nedovoleného. Přitom pořizuje novou databázi za zlomek nákladů, které musely být vynaloženy na pořízení databáze původní. Autorské právo uspořadatele databáze však investice do jejího pořízení nechrání. Ochranou investice do databáze je zvláštní právo pořizovatele databáze k jím pořízené databázi, které upravuje nový autorský zákon v části první hlavě třetí.

Zvláštní právo pořizovatele databáze

Předmětem zvláštního práva pořizovatele databáze je databáze, která představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad k pořízení, ověření nebo předvedení jejího obsahu, bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem  autorskoprávní nebo jiné ochrany [§ 88 odst. 1 (věta druhá)]. Na rozdíl od autorského práva uspořadatele je smyslem zvláštního práva pořizovatele databáze ochrana obsahu databáze. Pořizovatelem databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba (§ 89).
Obsahem zvláštního práva pořizovatele databáze je právo na vytěžování a zužitkování, a to celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části, a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva (§ 90 odst. 1). Vytěžování je pak definováno jako trvalý nebo dočasný přepis celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem (§ 90 odst. 2), tedy tak, že v podstatě odpovídá autorskoprávnímu pojmu rozmnožování (§ 13). Zužitkování je definováno jako jakýkoli způsob zpřístupnění celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části, a to  rozšiřováním  rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu (§ 90 odst. 3), tedy v podstatě jako zpřístupňování obsahu databáze v hmotné i nehmotné podobě s tím, že půjčování (§ 16) originálu nebo rozmnoženiny databáze zužitkováním není.
Jinými slovy přepis obsahu databáze na jiný podklad, nejspíše na jiný nosič, jakož i jakékoliv zpřístupňování obsahu databáze podléhá souhlasu pořizovatele databáze. Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze. Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění (§ 93). Doba trvání se podle obecného pravidla v ustanovení § 27 odst. 7 počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání (§ 94). Účelem zvláštního práva pořizovatele databáze je čistě ochrana investice zdrojů lidských, technických i finančních. Proto také každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do takové databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách znamená další investici hodnou ochrany, a proto nový autorský zákon přiznává databázi, do níž bylo dále investováno samostatnou ochrannou dobu (§ 88 odst. 2). Novou investicí tak vzniká nový předmět ochrany zvláštního práva pořizovatele databáze.
Obdobně jako u práva autorského k soubornému dílu je pro právo pořizovatele databáze stanoveno speciální ustanovení o omezení tohoto práva ve prospěch oprávněného uživatele s tím, že pro pojem oprávněný uživatel platí obdobně, co bylo řečeno výše k ustanovení § 36. Podle ustanovení § 91 tak do práva pořizovatele databáze, která byla  zpřístupněna veřejnosti, nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatné části obsahu databáze nebo její části, a to k jakémukoli účelu, za podmínky, že tento uživatel databázi užívá běžně a přiměřeně, nikoli systematicky či opakovaně, a bez újmy oprávněných zájmů pořizovatele databáze, a že nezpůsobuje újmu autorovi ani nositeli práv souvisejících s právem autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi.
Do práva pořizovatele jím zpřístupněné databáze též nezasahuje oprávněný uživatel, který vytěžuje nebo zužitkovává podstatnou část obsahu databáze pro svou osobní potřebu (s  výjimkou vytěžování elektronické databáze), pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem nebo pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení (§ 92).
 Ochrana podle první části hlavy třetí vládního návrhu se nevztahuje na tzv. úřední databázi, kterou je zejména veřejně přístupný rejstřík, jakož i sbírky jeho listin [§ 94, § 3 písm. a) vládního návrhu].
 Vzhledem k tomu, že zvláštní právo pořizovatele databáze je v našem právním řádu novinkou, stanoví přechodné ustanovení § 106 odst. 6, že předmětem tohoto práva jsou i databáze (§ 88), které byly pořízeny „před účinností tohoto zákona“ (navrhován je 1. prosinec 2000) avšak nejdříve 15 let před tímto datem. K databázím podle ustanovení § 88 odst. 1 věta druhá, které byly pořízeny po 1. prosinci 1985, tak vznikne na zbývající dobu zvláštní právo pořizovatele databáze.

Ochrana zvláštního práva pořizovatele databáze

Podle ustanovení § 94, které odkazuje na přiměřené použití hlavy první, se pořizovatel databáze, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo, nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může domáhat zejména

1. stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny databáze nebo pomůcky podle § 43 z obchodování nebo jiného užití,
2. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny databáze nebo pomůcky podle § 43,
Pořizovatel databáze může uplatnit i právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle obecných právních předpisů, přičemž podle ustanovení § 40 odst. 3 činí výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s databází, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s databází.
V současné době jsou databáze velmi často zpřístupňovány způsobem on-line. Pokud se jedná o takové zpřístupňování proti placení, je databáze zpřístupňována zpravidla v kódované podobě nebo s jiným prostředkem k ochraně práv. Nový autorský zákon označuje za zásah do práva pořizovatele databáze i jednání toho, kdo vyvíjí, vyrábí, nabízí k prodeji, pronájmu nebo půjčení, dováží, rozšiřuje nebo využívá pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem pomůcky zamýšlené k odstranění, vyřazení z provozu nebo omezení funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků k ochraně práv (§ 43 odst. 1). Pro uplatnění práva pořizovatele databáze je velmi důležitá i ochrana elektronických informací o identifikaci práv k databázi. Zásahem do práva pořizovatele databáze je podle ustanovení § 44 i odstranění nebo změna jakékoli elektronické informace o identifikaci práv k databázi nebo rozšiřování rozmnoženiny databáze, včetně jejich dovozu, jakož i sdělování databáze veřejnosti, u nichž byly elektronické informace o identifikaci práv  odstraněny nebo pozměněny bez svolení pořizovatele databáze.