METAKNIHOVNA - virtuální multimediální knihovna bez hranic
	Václava Smitková, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Plzeň
	Metaknihovna je virtuální knihovna (čítárna) založená na kombinaci technologií UltraNet, Citrix MetaFrame a WWW umožňující přístup uživatelů k informačním zdrojům širké škály, počínaje multimediálními učebnicemi pro studenty, přes sborníky z konferencí až po webovské zdroje. Na této technologii je v současné době již postavena knihovna Univerzity Karlovy (Plzeň-Praha), na rok 2000 připravujeme propojení této knihovny s obdobnými knihovnami Masarykovy univerzity v Brně a Západočeské univerzity v Plzni.

Metaknihovna je název pro distribuovaný systém virtuálních knihoven, který uživatelům nabízí - jako jeden celek - přímý přístup k široké škále informačních zdrojů, počínaje odbornými databázemi (bibliografickými i fulltextovými), přes multimediální CD tituly či vzdělávací a výukové programy, až po odkazy na webovské stránky. Metaknihovnu lze tedy chápat jako čítárnu s ne přetržitým provozem.

Metaknihovna, virtuální knihovna, CDROM, multimédia, Ultra*Net, Internet

Snad největší přínos této technologie spočívá v tom, že bourá téměř veškerá technická omezení pro vystavování CD titulů v sítích. Dovoluje totiž přistupovat k vystaveným zdrojům jak ze sítí typu LAN (např. všechny prostory knihovny, budovy jednoho areálu), tak ze sítí typu WAN (typicky vzdálené areály vysoké školy či detašovaná pracoviště knihovny), tak i z Internetu. V případě poslední varianty, tj. přístupu prostřednictvím Internetu, se tak otevírá z hlediska knihovnického široké pole použití, zejména pro služby typu prezenčního studia, a to poskytované pro širokou čtenářskou klientelu. Pojem ”prezenční studium” však v tomto případě ztrácí naprosto svůj původní význam, neboť k jeho realizaci zcela postačuje jedna fyzická návštěva knihovny - nutná ke zřízení uživatelského přístupu pro danou službu (jakýsi elektronický ekvivalent vystavení čtenářského průkazu).

Další obrovskou výhodou zmiňované technologie je možnost propojování jednotlivých takto fungujících virtuálních knihoven-čítáren. Toto propojování do jakéhosi - z hlediska uživatele - jednotného informačního zdroje má sice několik variant technické realizace, podstatné však je, že pro uživatele-čtenáře se vždy jeví jako jediný systém, s jednotným menu a ovládáním, které je zcela nezávislé na jeho momentální poloze (ve smyslu geografickém) i typu přístupu (ve smyslu jednotlivých typů počítačových sítí). Z hlediska technického se tedy systém jeví jako distribuovaný informační systém s jednotným uživatelským rozhraním, z hlediska knihovnického můžeme hovořit o metaknihovně či metačítárně s neomezeným přístupem ve smyslu prostorovém i časovém.

Následovala etapa budování virtuální multimediální knihovny Univerzity Karlovy, realizovaná v roce 1998 v rámci grantového projektu ”Sdílení multimediálních informačních zdrojů na Univerzitě Karlově” (č.1393, Fond rozvoje VŠ, 1998). V této etapě trvající cca jeden rok byl na Univerzitě Karlově vybudován a zprovozněn systém dvou CDROM serverů umožňující přímý přístup uživatelů (prostřednictvím univerzitní počítačové sítě) ke dvěma odlišným skupinám elektronických informačních zdrojů:

1. Ultra*Net
   – umožňuje sdílení CD aplikací v síti,
2. Citrix MetaFrame
   - umožňuje práci v režimu ”terminal session” nad operačním systémem Windows NT,
3. Ultra*Net Application Server
   – umožňuje přenesení běhu aplikací z klienta na server, přičemž komunikace server-klient probíhá přes ICA protokol na úrovni událostí systému NT, čímž dochází ke značnému snížení zátěže sítě.

Schéma zahrnuje i CDROM server Fakultní nemocnice v Plzni (se systémem Ultra*Net), který je do systému připojen kvůli zajištění přístupu zaměstnanců a studentů Lékařské fakulty v Plzni z areálů nemocnice.

Obr.2 znázorňuje schéma propojení virtuálních knihoven jednotlivých univerzit, tedy cílový stav pro třetí (a zatím poslední) etapu budování Metaknihovny.

Pro uživatele je však nejdůležitější fakt, že ve všech případech je po přihlášení do systému automaticky ”přesměrován” až do menu vystavovaných titulů (Ultra*Net menu), takže vlastní ovládání systému, tj. práce v Metaknihovně, je vždy stejné bez ohledu na použitého kli enta.

Z důvodů dodržení licenčních práv je možné podrobně nastavit a kontrolovat přístup jednotlivých uživatelů či uživatelských skupin. Přístup lze řídit na několika úrovních (od nejvyšší úrovně hierarchického menu virtuální knihovny až po konkrétní tituly), případně ho dále kombinovat s dalšími bezpečnostními opatřeními, např. použitím firewallu k omezení přístupu pro konkrétní počítače z Internetu (použito na Lékařské fakultě v Plzni, ve Fakultní nemocnici v Plzni a dalších fakultních nemocnicích), nebo omezením na doménu cuni.cz (použito na Rektorátu Univerzity Karlovy v Praze), nebo zamezením použití Ultra*Net klienta vně intranetu jedné fakulty či fakultní nemocnice, apod. Stanovení komplexní bezpečnostní strategie a její realizace pro projekt tak velkého rozsahu, jakým Metaknihovna bezesporu je, je značně náročné, takže vyladění celého systému není otázkou hodin či dnů, ale spíše týdnů až měsíců.

Jednoznačnou výhodou virtuální knihovny oproti klasické knihovně je přímý a časově neomezený přístup uživatelů k informačním zdrojům. Další výhodou je možnost využití virtuální knihovny pro zajištění jednotného přístupu k různým informačním zdrojům, tedy nejen těm, které jsou fyzicky umístěny na jednotlivých CDROM serverech v rámci dané organizace, ale i k těm, které nejsou umístěny na CDROM médiích nebo které jsou dokonce fyzicky umístěny mimo danou organizaci. Uživatelské menu systému UltraNet pak slouží jako brána pro přístup k těmto zdrojům. Jako příklad můžeme uvést již realizovaný přístup uživatelů Lékařské fakulty v Plzni k ERL serveru UK nebo přístup k plným textům časopisů vystavovaných na WWW. Další nespornou výhodou je časově neomezený přístup, doslova 7 dní v týdnu, 24 hodin denně.

Virtuální knihovna je významným přínosem také pro knihovníky. Jim umožňuje v prvé řadě rozšíření služeb bez omezení vyplývajících z kapacity čítáren či jejich počítačového vybavení. Dále dovoluje ”půjčování” multimediálních titulů bez rizika poškození CDROM médií. A co je nesmírně důležité, dává knihovnám šanci sdružovat prostředky na nákup jednotlivých titulů při zachování přístupu všech ”čtenářů” všech zúčastněných knihoven k daným informačním zdrojům. Příkladem může být již realizované zakoupení elektronických slovníků pro všechny fakulty UK či databází Medline, Embase a SerLine pro všechny lékařské fakulty UK.

Pro dokreslení pravdivého obrazu o realitě budování Metaknihovny je nutné poznamenat, že samotná realizace takového projektu je nesmírně náročná jak po stránce technické, tak po stránce organizační a zcela nepochybně i po stránce finanční. Samotná instalace (resp. příprava instalace) jednotlivých titulů je mnohdy velmi zdlouhavá a krkolomná vzhledem k široké škále aplikací a vydavatelů, kteří se pohybují na informačním trhu. Je třeba přiznat, že existuje určité procento titulů, které buď z principu věci, nebo nevhodně zvolenou programovací technikou není možné v systému Metaknihovny vůbec nainstalovat. Dalšími technickými komplikacemi jsou většinou již předem dané technické podmínky jednotlivých zúčastněných institucí (topologie sítě, bezpečnostní opatření, apod.), se kterými se při budování společného systému musí počítat. Tyto podmínky poskytují poměrně široké pole pro kladení nástrah týmu techniků, administrátorů serverů a správců sítí, kteří zajišťují chod systému po technické stránce. Organizační náročnost vyplývá z nutnosti sladění představ všech zúčastněných (ať už knihovníků či informatiků) o konkrétní tváři virtuální knihovny vzhledem k uživateli. O finanční náročnosti asi není třeba se příliš zmiňovať, neboť vyplývá již z povahy věci. Nutno však podotknout, že ani pořizovací, ani provozní náklady - pro mnohé možná překvapivě - nefigurují na prvním místě v seznamu překážek, které stojí v cestě realizačnímu týmu. Taková je alespoň zkušenost autorky článku a jejích spolupracovníků. V potaz je třeba též brát ten fakt, že cena samotných informačních zdrojů (zvláště v případě velkých či úzce specializovaných databází) je tak vysoká, že nemalé náklady na samotnou technickou realizaci nejsou v celkovém množství finančních prostředků nijak neúměrné. Navíc Metaknihovnu mohou používat i knihovny, které mají pouze systém Ultra*Net, nebo dokonce nemají vůbec žádný CDROM server a pouze se podílejí na nákupu titulů! Pro knihovny tohoto typu může mít přístup k Metaknihovně nesporný a obrovský přínos.

Představa čtenářů, kterým jako poskytovatel informačních zdrojů umožním z tepla jejich domovů či kanceláří přímý, časově nijak neomezený a technicky zcela vyhovující přístup k široké škále informací, mě jako knihovníka či informatika naplňuje uspokojením, které zcela jistě stojí za obrovskou námahu nutnou k vybudování i samotnému provozu takové služby.

Kontaktní adresa: RNDr. Václava Smitková

tel. 019/7595243, fax 019/533143