 |
Informační zdroje pro evidence based medicine v IKEM |
| Adéla Baková, Institut
klinické a expreimentální medicíny, Praha |
| Evidence based medicine, tedy medicína
založená na důkazech, je trend, který se jako takový objevil zhruba před
deseti lety, přestože jeho kořeny sahají až do 19. století. EBM, kladoucí
důraz především na využívání výsledků klinických studií v praxi, vyvolává
v řadách lékařů nadšení i skepsi. Přináší nejen nutnost změny uvažování,
pracovních postupů a návyků, ale, a to je pro nás knihovníky a informační
pracovníky velmi důležité, i změnu v práci s informacemi a vznik nových
informačních zdrojů. Cílem této přednášky je shrnout dopad EBM na lékařské
knihovny a seznámit posluchače s informačními zdroji, které jsou dostupné
v ČR prostřednictvím IKEM. |
|
Jedná se kromě tradičních bibliografických
databází o dvě stěžejní databáze EBM, a sice Best Evidence a Cochrane Database
of Systematic Reviews v systému Ovid, k němuž knihovna IKEM dodává českou
dokumentaci. Kromě toho usiluje knihovna prostřednictvím své webovské stránky
o zprostředkování informací a návodů, které by měly uživatelům usnadnit
práci se zdroji, a snaží se tak přizpůsobit své funkce měnícím se podmínkám. |
1. Vznik a vývoj evidence based medicine
Evidence based medicine, volně přeloženo medicína založená na důkazech,
je trend, který se objevil v posledním desetiletí a neustále sílí. Jeho
kořeny sahají do 19. století, kdy se francouzský lékař Pierre Louis jako
první pokoušel využít numerické metody v klinické praxi (2). Snažil se
vyvinout vědeckou metodu hodnocení výsledků léčby pomocí tabelarizace údajů
o jednotlivých pacientech a jednoduché aritmetické analýzy. Jeho tehdejší
snahy se setkaly se značným odporem a využívání statistických dat v medicíně
upadlo na dlouhou dobu v zapomnění. Ožilo až v druhé polovině 20. století
se stále vzrůstajícím počtem i důležitostí klinických studií a nutností
efektivně integrovat jejich výsledky do praxe.
Pojem a idea Evidence based medicine (dále jen EBM) vznikla na McMaster
University v Kanadě, odkud se přes řadu kontroverzí, které ji provázejí,
poměrně rychle rozšířila. Jak vyplývá z předchozích řádků, jde EBM především
o využívání výsledků klinických studií, které staví proti klasickému důrazu
na „nesystematická pozorování, zkušenost a autoritu“(3). Mezi „evidence“,
tedy důkazy, stojí na prvním místě metaanalýzy - souhrny výsledků několika
studií k určitému problému a doporučené postupy, které z nich vyplývají,
dále pak výsledky jednotlivých studií, a to zejména randomizovaných, prospektivních
a retrospektivních. Jako méně významné jsou hodnoceny kazuistiky, pokusy
na zvířatech aj.
EBM vyžaduje na lékařích nové schopnosti a dovednosti, a sice přesné
definování problému a okruhu potřebných informací k němu, efektivní vyhledávání
v databázích medicínské literatury, výběr nejrelevantnějších zdrojů, práci
s primárními dokumenty a aplikaci získaných informací. Kromě toho samozřejmě
předpokládá tradiční znalosti - znalost patofyziologie, problematiku psychiky
pacienta…
2. Informační zdroje pro EBM
V souvislosti s rozvojem EBM vznikají i nové druhy zdrojů/dokumentů,
právě již zmíněné doporučené postupy, metaanalýzy (v terminologii Cochrane
Collaboration topic review) a také nové informační produkty - databáze
Cochrane Collaboration, Best Evidence, časopisy ACP Journal Club, Evidence
Based Medicine aj. Rovněž se velice rozvíjí oblast návodů pro vyhledávání
v Medline a jiných databázích , hodnocení a využívání jednotlivých studií
pro terapii, diagnózu, prognózu.
Informační zdroje/dokumenty pro EBM bychom tedy mohli zhruba rozdělit
do čtyř kategorií:
1. „tradiční databáze“ - především Medline a Embase
3. nové zdroje - Best Evidence, Cochrane Database of Systematic Review
4. Internetové zdroje
5. návody pro vyhledávání
Všechny tyto informační produkty jsou vytvářeny s cílem zajistit co
nejlepší přístup k „evidence“, tj. zajistit co nejrychlejší přístup k maximálnímu
počtu vysoce relevantních dokumentů, ať už si je lékař vyhledá a lokalizuje
sám či s pomocí informačního pracovníka.
4. Informační zdroje pro EBM v IKEM
Jedním z producentů databází, kteří věnují EBM velkou pozornost je
firma Ovid Technologies. Její produkty jsou zaměřeny spíše na koncového
uživatele a pokrývají celou škálu „tradičních“ i „nových“ zdrojů pro EBM.
Distributorem databází Ovid v ČR je firma Albertina Icome Praha a vybrané
databáze jsou přístupné pro členy konsorcia Medicon, jehož sídlo je právě
v IKEM.
Které z databází to jsou? Kromě Medline a Embase: Drugs&Pharmacology
jsou to právě dvě stěžejní databáze EBM, Best Evidence a Cochrane Database
of Systematic Reviews. Výhodou databází Ovid je jejich vzájemná propojenost,
včetně propojení s plnými texty odborných časopisů, jejichž počet neustále
vzrůstá.
Ačkoliv se jedná o relativně nové zdroje, stačily už databáze Best
Evidence a Cochrane vstoupit do povědomí odborné veřejnosti, a proto k
jejich charakteristice pouze stručně. Best Evidence zahrnuje články z časopisů
ACP Journal Club a Evidence Based Medicine, což jsou komentáře k vybraným
kvalitním článkům z jiné odborné literatury. Cochrane Database of Systematic
Review je naproti tomu výsledkem práce skupin zastřešených The Cochrane
Collaboration a zabývajících se vytvářením metaanalýz (topic reviews).
Jaký je význam těchto databází pro uživatele v IKEM? Odpověď na tuto
otázku je nejednoznačná a souvisí s některými „stinnými“ stránkami EBM.
I největší zastánci EBM nemohou popřít, že existují tzv. šedé zóny (4),
tzn. takové oblasti medicíny, k nimž je k dispozici pouze málo „důkazů“.
Jsou to zejména ty obory, kde se neprovádějí velké studie typu RCT, ať
už z důvodů etických či jiných. Proto jsou v databázi Cochrane pokryty
méně. Pro srovnání uvádíme tabulku.
Cochrane Group Počet dokumentů
Obory IKEM Diabetes
10
Hepato-Biliary
22
Hypertension
7
Renal
15
Upper Gastrointestinal
and Pancreatic Diseases 4
Heart
9
Pregnancy and Childbirth 188
Neonatal
105
Airways
93
Schizophrenia
63
Z tabulky je zřejmé, že obory, které tvoří jádro výzkumné činnosti IKEM,
nejsou v centru pozornosti Cochrane Database, a tudíž je tato databáze
zatím jen doplňkovým, nikoliv hlavním informačním zdrojem pro naše uživatele.
6. Úloha VLK IKEM v zpřístupňování zdrojů pro EBM
EBM společně s rozvojem informačních technologií zasahuje významně nejen
do praxe lékařů, ale i do praxe informačních pracovníků ve zdravotnictví.
Ti se musejí přizpůsobovat zejména trendu orientace na koncového uživatele,
který zesílil s příchodem grafických rozhraní pro přístup k tradičním informačním
zdrojům, uživatelsky přívětivějším než původní dotazovací jazyky vyžadující
profesionálního uživatele, a také trendu zpřístupňování veškerých zdrojů
v elektronické podobě v prostředí WWW. Tyto trendy totiž ohrožují samu
dosavadní podstatu práce knihoven a informačních středisek, totiž zprostředkovávání
primárních a sekundárních informací. Nové zdroje pro EBM jsou koncipovány
přímo pro lékaře tak, aby časové ztráty při shánění byly co nejmenší,
čehož lze dosáhnout mimo jiné i tím, že je vynechán prostřední článek řetězu
- informační pracovník. Schematické instrukce pro vyhledávání pak mají
sloužit k tomu, aby omezily nedostatky vyplývající z malé zkušenosti v
práci s databázemi.
Východiskem pro informační pracovníky je chopit se nabízených příležitostí
a stát se průvodcem lékaře světem elektronických zdrojů. Na tomto základě
je postavena myšlenka zřídit na stránkách VLK webovskou Poradnu, jejímž
cílem by mělo být nejen poskytnout základní orientaci v dostupných zdrojích,
ale i napomoci v jejich efektivním využívání. Koncepce této poradny vychází
právě z výše uvedených požadavků, které na lékaře klade EBM, a podle nich
by se měla zhruba členit do tematických okruhů:
1. Základní pojmy vztahující se k vyhledávání v databázích a na www.
Je nutno vzít v úvahu, že ne všichni uživatelé jsou plně seznámeni s knihovnicko-informač
ní terminologií, a tudíž pro ně může být orientace v sebelepších příručkách
obtížná. Proto bude Poradna zahrnovat i vysvětlení některých základních
pojmů, které s vyhledáváním souvisí.
4. Výběr zdroje. Cílem této části je poskytnout vodítko pro výběr zdroje
odpovídajícího informač6. ní potřebě, tedy pro rozhodování mezi zdroji
klasickými a novými zdroji, např. webovskými stránkami. K tomu by měl sloužit
setříděný a anotovaný seznam významných zdrojů spolu s kritérii pro jejich
hodnocení a výběr.
7. Sestavení dotazu. Sestavení dotazu spočívá především v identifikaci
jeho základních stavebních kamenů a v jejich kombinaci pomocí operátorů,
v dalším postupu při vyhledání příliš velkého či naopak malého počtu dokumentů
a v používání různých omezujících kritérií.
11. Práce s konkrétními systémy a zdroji. Tento oddíl zahrnuje především
práci s databázemi Ovid a jinými databázemi přístupnými v IKEM (např. EBSCO),
dále pak samozřejmě i používání alternativních - webovských systémů (PubMed,
IGM, HONSelect aj.). Měl by obsahovat kromě tradičních návodů také „živé“
ukázky vyhledávacích rozhraní.
13. Práce s výsledky. Pod tímto pojmem si lze představit širokou škálu
činností, od uložení bibliografických záznamů do osobní databáze po zpracování
přednášky či prezentace.
Nespornými výhodami poskytování poradenské činnosti touto formou je
možnost integrovat materiály různého charakteru a jejich vzájemná provázanost,
dále příjemné uživatelské rozhraní, nezávislost na otevíracích hodinách
a prostoru knihovny. Nevýhodou naopak může být absence přímého kontaktu
a „odlidštěnost“ výpočetní techniky.
7. Závěr
Evidence based medicine by se dala též označit za „information based
medicine“, medicína založená na informacích, a to informacích kvalitních
a rychle dostupných, s trochou nadsázky také jako „information technology
based medicine“. Proto se IKEM snaží využít všech možností ke zprostředkování
široké škály informačních zdrojů, a to nejen těch explicitně označených
„pro EBM“.
8. Použitá literatura
1. SACKETT, David L. et al. Evidence-based medicine : what it is and
what it isn’t. BMJ. 1996, vol. 312, s. 71-72.
2. SWALES, John D. Evidence-based medicine and hypertension. Journal
of Hypertension. 1999, vol. 17, no. 11, s. 1511-1516.
3. Evidence-based medicine : a new approach to teaching the practice
of medicine [online]. Evidence Based Medicine Informatics Project, 1997.
Dostupný z WWW http://hiru.hirunet.mcmastea.ca/ebm/overview.htm
4. FEINSTEIN, Alvan R.; HORWITZ, Ralph I. Problems in the „evidence“
of „evidence-based medicine“. American Journal of Medicine. 1999, vol.
103, no. 6, s. 529-535