Knihovna Filozoficko-přírodovědecké fakulty působí v Opavě od roku 1990. Její vznik je spojen se založením Slezské univerzity.

Česká část Slezska a přilehlé Ostravsko tak dlouho patřily k oblastem s nedostatečnou strukturou školství. Vzniku univerzity v Opavě předcházely neúspěšné pokusy v roce 1870 (kdy opavská městská rada poprvé usiluje o zřízení univerzity německé), 1945 i 1968. Na Ostravsku byl preferován zejména rozvoj hutí a dolů, se kterým vznik široce koncipované Slezské univerzity v Opavě neladil. Až 17. listopad 1989 uvolnil cestu pro její vybudování. Záštitu převzala brněnská Masarykova univerzita a vzáří 1990 zřídila v regionu dvě nové fakulty. Přijetím zákona České národní rady ze dne 9. července pak vznikla Slezská univerzita se sídlem v Opavě.

I v současnosti má Slezská univerzita dvě fakulty: Filozoficko-přírodovědeckou fakultu v Opavě a Obchodně-podnikatelskou fakultu v Karviné. Jako samostatná součást univerzity od letošního roku působí Matematický ústav. Dnes se v Opavě studuje řada oborů v bakalářském a magisterském stupni, je zde i doktorandské studium v oboru matematická analýza a globální analýza. Z humanitních oborů je možno studovat češtinu, angličtinu, němčinu a italštinu, historii, muzeologii, knihovnictví, archeologii, veřejnou správu a regionální politiku. Distančně se studuje obor tvůrčí fotografie. Přírodovědné obory zahrnují matematiku, fyziku a informatiku. Studium je učitelské v kombinacích i odborné. Právo habilitací i profesorského řízení bylo přiznáno v oboru matematická analýza. Slezská univerzita má intenzivní kontakty a smlouvy o spolupráci s řadou zahraničních univerzit, mj. s nejbližšími vysokými školami v polském Slezsku. Na fakultách v Opavě i v Karviné se dobře rozvíjí i vědecko-výzkumná práce, o čemž svědčí publikační činnost a vědecké konference, jež Slezská univerzita pořádá i na mezinárodní úrovni. Je to vysoká škola s příznivým trendem rozvoje a chce dosáhnout kvalitního ocenění i v kontextu univerzit Evropské unie.

Knihovna na Slezské univerzitě začala působit od roku 1990 jako knihovní středisko. Nemohla navázat na činnost předcházející knihovny, a tak svou činnost zahajuje se čtyřmi pracovníky v budově FPF na Bezručově náměstí. Katalogizuje knihy, které se posílají do knihoven ústavních, poskytuje meziknihovní výpůjční službu, zprostředkovává rešerše, poskytuje bibliograficko-informační službu, půjčuje ve své knihovně a zároveň působí metodicky i ve všech knihovnách ústavů. Od roku 1991 začíná působit Ústřední knihovna FPF SU.

Počátek budování knihovního fondu je závislý zejména na knižních darech od různých knihoven a institucí: VŠB Ostrava, Ústav pro českou a světovou literaturu, Národní knihovna Praha, Univerzita Karlova, soukromé osoby. Rozsáhlé dary přijala knihovna ze zahraničí (University of Waterloo). V roce 1991 bylo v zásilce zhruba 1000 matematických knih, které jsou zaevidovány v knihovně. Další velké zásilky následovaly v letech 1993 a 1994 z různých oborů.

Po celou svoji krátkou historii knihovna bojuje s nedostatkem prostoru. Do roku 1997 neexistovala ani samostatná studovna a půjčovny byly umístěny ve velmi stísněných podmínkách. K prvnímu zlepšení došlo až v roce 1997, kdy se knihovna přestěhovala spolu s Ústavem cizích jazyků, Ústavu bohemistiky a knihovnictví a Ústavu historie a muzeologie do rekonstruované budovy někdejšího sídla slezské zemské vlády na Masarykově ulici. V knihovně je pěkná studovna se 40 místy, ale není zde dostatek prostoru na umístění celého fondu do volného výběru. K ochraně fondu byl instalován zabezpečovací systém 3M z prostředků FRVŠ.

K ÚK FPF SU je organizačně přičleněna Rakouská knihovna a Německá knihovna.Rakouská knihovna byla otevřena v říjnu 1993. Do konce roku 1998 získala darem přibližně 4000 knih, od roku 1996 odebírá knihovna 25 titulů periodik. Německá knihovna byla slavnostně otevřena v roce 1997. Slezské univerzitě ji darovala Obecně prospěšná nadace Hermanna Niermanna v Düsseldorfu spolu s nábytkem a technickým vybavením. V současné době eviduje kolem 6000 knih. Obě knihovny jsou velkým přínosem pro magisterské studium germanistiky a jsou zpřístupněny i pro veřejnost.

Knihovna se snažila od samých začátků zpracovávat knižní fond elektronicky. Od r. 1991 katalogizuje humanitní část fondu v počítačové databázi MAKS a přírodovědnou část v databázi FILE MAKER. V roce 1995 byl instalován systém TINLIB a začíná se budovat souborný katalog knihovny. Dochází ke sloučení přírodovědného a humanitního fondu, v roce 1996 je dokončena konverze starších záznamů do TINLIBU. Velkým kladem je skutečnost, že souborný katalog pokrývá fond všech dílčích a ústavních knihoven, včetně rakouské a německé.

O zapojení do souborného katalogu CASLIN knihovna usilovala mj. pro možnost kooperativní katalogizace. Ekonomický přínos při přebírání záznamů spočívá v úspoře práce, a tedy i finančních prostředků. Také z hlediska vyhledávání je katalog CASLIN rychlejší než TinWeb. Z prostředků FRVŠ byl zakoupen konverzní modul TINLIB s profilem UNIMARC.Ústřední knihovna pak musela provést některé úpravy ve vlastním katalogu, aby bylo vyhověno všem standardům projektu CASLIN. Poté jsme přistoupili k odeslání vzorků záznamů a odstraňování zbývajících nedostatků. Od prosince 1998 posíláme záznamy do souborného katalogu jednou měsíčně.

ÚK FPF také shromažďuje knihy, které se týkají přímo Slezska. Literaturu o Slezsku a literaturu spisovatelů, kteří se ve Slezsku narodili, soustřeďuje ve svém fondu silesiak. Knihovna spolupracuje s Památníkem Petra Bezruče v Opavě a Matici Slezskou, získává dary z těchto i jiných institucí, shromažďuje materiály z konferencí o Slezsku. Silesiaka jsou i mezi záznamy odesílanými do CASLINu.

Slezsko je území vymezené geograficky jako česká část povodí Odry, jižním směrem však oddělené od Moravy horským pásmem Jeseníků. Tato slezská oblast úzce souvisí s částí severovýchodní Moravy, obecně známé pod pojmem Ostravsko. V takto vymezeném regionu Slezska a Ostravska byly v minulosti celkové poměry značně odlišné od jiných částí České republiky, především proto, že šlo o smíšené území s obyvateli české, polské a německé národnosti, navíc narušené překotnou industrializací.

Knihovna také usiluje o prezentaci katalogu prostřednictvím standardu Z39.50 verze 3. Z39.50 je jednotné rozhraní pro prohledávání různých informačních zdrojů. Podmínkou je, že poskytovaná data jsou podobně strukturována, a to je v oblasti knihovních katalogů snadno splnitelné (UNIMARC, AACR2). Z39.50 komunikuje s vzdálenými databázemi, vysílá dotazy a přijímá rešerše. Rešerše dále zpracovává - prezentuje uživateli, nebo importuje do vlastního katalogu knihovny. Tím představuje mocný nástroj pro sdílenou katalogizaci.

Hlavními překážkami v ČR se zdají být jednak absence celonárodně koordinované aktivity v oblasti Z39.50, tak vysoká cena produktů. Překážkou je i dominance TINLIBu ve vysokoškolských knihovnách. Chtěli bychom proto mezitím alespoň získávat zkušenosti - například prezentací svých fondů ineditní literatury nebo periodik a pokusy s public domain servery a klienty Z39.50. Jsme přesvědčeni, že standard Z39.50 bude jednou běžný i v České republice.

14. 4. 1999

Mgr. Eva Marvanová