Sirosire jsou plane Internetu a potuluje se po nich nejeden prorok. Neni mezi nimi Kristus noveho veku, a pokud ano, jak ho pozname?

Pokusim se zamyslet nad touto otazkou, nebot se domnivam, ze i v naznaku odpovedi je zasifrovano lecos z budoucnosti Internetu jako informacniho media. Zivot Kristuv, jeho cinnost a uceni, mucednickou smrt a nanebevstoupeni muzeme posuzovat i z informatickeho hlediska.

Kristus downloadoval informaci prinejmensim od jedne z dvou bytosti trojjedine bozi podstaty, totiz od Boha Otce. Technicky princip teto komunikace, v Bibli popisovane jako zjeveni, nezname. O to lepe vime, jak Kristus predaval informaci dal. Bylo to ustni sdeleni prostrednictvim kazani. Pro Krista znamenalo kazani Slovo Bozi a Slovo Bozi znamenalo pritomnost Bozi, jak nas uci svaty Pavel v epistole k Rimanum. Muzeme tedy hovorit o pevne lince mezi Bohem a Kristem. Dial up konektivitu mohl poskytnout Kristus podle sve uvahy, rozhodne ji meli apostolove. Jakmile nekdo neopravneny hlasal slovo Bozi, napriklad uzdraveny malomocny "vypravoval mnoho a ohlasoval", delo se tak vuci Kristovu zakazu, viz evangelium svateho Marka, ktery konektivitu nepochybne mel.

Slovo Bozi bylo hlasano prevazne ustne, ovsem i pisemne. Samo Pismo je dva tisice let neselhavajici link s Bohem.

Takto bychom mohli Krista a jeho informacni sit se serverem na nebesich a terminaly v Gideonove bibli v supliku kazdeho slusneho hotelu charakterizovat, aniz bychom se pricili ortodoxii. Cely tento technicky problem vsak lze posuzovat i z hledisek nevereckeho ci dokonce agresivne protivereckeho.

V Kristovych dobach se po planich nikoli Internetu nybrz Galileje potulovaly take stovky proroku a kazatelu. I oni inzerovali primou linku k Bohu a snazili se pusobit jako poskytovatele konektivity ucednikum a dale jak primo, tak prostrednictvim ucnu siroke verejnosti uzivatelu Slova Boziho. Byla to tedy situace podobna, jako je dnes na Internetu. Vsak jsem take zacal tou otazkou, zda po webu chodi Kristus a jak ho pozname. Jak poznali uzivatele Slova Boziho toho nejlepsiho providera prave v Jezisi Kristu?

Vysvetleni jsou zase dve, ortodoxni a protiverecke.

Podle ortodoxie Kristus polozil svuj zivot na kriz, aby vykoupil hrichy bliznich podle navodu spravce site. Zemrel, aniz konektivitu prerusil, a vstal z mrtvych, takze jeho domena splynula s domenou otcovskou.

Bezverec nabizi jine vysvetleni.

Situaci na prelomu veku lze chapat jako siroky informaticky trh. Diky ideologicke benevolenci Rimskeho imperia panovala svoboda projevu, opet srovnatelna jen se situaci na Internetu. Stejne jako na web muze vstoupit takrka kdokoli za cenu vice mene bezvyznamne investice a prohlasovat tam cokoli, i tehdy bylo mozno hlasit kdekoli a cokoli volne a bez zabran. Ten, kdo hlasal, nabizel myslenku na trhu. Cim vice lidi oslovil, tim lepsi mel situaci na medialnim trhu staroveku. Z Pisma vime, ze dokud Kristus zil a pusobil jako bezprostredni provider, jeho marketingove uspechy nebyly valne. Podlehalo mu toliko dvanact provideru nizsi urovne a take jeho verejnych vystoupeni, kdy se obracel primo k uzivatelum, nebylo mnoho. Teprve jeho smrt odstartovala nejuspesnejsi marketingovou kampan v dejinach. V historicky kratke dobe se podarilo ovladnout medialni trh s vyjimkou tradicni site zidovske s neotresitelne pevnou linkou k Jahvemu, za cisare Konstantina doslo k monopolizaci, zase s vyjimkou uzavrene zidovske site, kterou bychom mohli prirovnat k jakemusi Intranetu, a teprve Mohamedovi se po sesti stech letech podarilo zalozit srovnatelnou firmu s primou linku k Alahovi! I bezverec musi uznat, ze hlavnim hitem kampane byla smrt na krizi. Je otazkou, jak se Kristus na kriz dostal. Okolnosti procesu jsou v Pismu popsany s prekvapujicimi podrobnostmi tykajicimi se aktu zatceni, avsak sam prubeh je mlhavy. Za nejpravdepodobnejsi pricinu zatceni a popravy pokladam prepadeni banky v Jeruzaleme a nasledny uprk, popsany v evangeliu svateho Marka v kapitole 11 jako ocisteni chramu, coz je pripad znamy jako vyhnani penezomencu z chramu. Od vyloupeni banky byl Jezis na pozoru pred policii, v kapitole 13 Markova evangelia vyzyva k bdelosti, skryval se v dome Simona Malomocneho v Betani a v tu dobu ho jiz udal Jidas Iskariotsky. Nacez byl lapen, souzen a s dvema dalsimi lotry popraven.

Smela bankovni loupez a senzacne bleskurychly policejni zasah tehdy zrejme takovou vzbudily pozornost, ze provideri mohli nastartovat reklamni kampan, kterou pak az po dva tisici letech predcila jen kampa Billa Gatese propagujici Windows 95. Odsunem Jezise Krista ze sceny a likvidaciJidase se jedenacti zbylym providerum podarilo zamlzit, kde je fyzicky umisteno jejich pripojeni na paterni sit komunikace s Bohem, a mohli s konektivitou nakladat podle libosti, coz jejich nastupci delaji dosud.

Toto se stalo v Palestine pred dvema tisici lety. My vsak jsme zde a te a musime uvazovat o nasich informatickych planich a nasich verozvestech.

Me podobenstvi kulha, nebot jsem smisil pojem provider, cili poskytovatel spojeni, a zrizovatel webove stranky. Jezis Kristus v sobe soustredoval obe funkce, prave tak ucednici a osoby jimi poverene. Bereme-li v uvahu krestanstvi ci islam ci jinou hierarchicky usporadanou firmu, pak vzdy jde o sit privideru, na niz je vyslovne zakazano jine stranky zrizovat. U nas se o to pokusil Jan Hus a skoncil na hranici.

Na Internetu musime jedno a druhe odlisovat. Hardware, jeho vyuzivani, poskytovani konektivity, to je jedna vec, zrizovani stranek cili titulu cili zdroju informace je vec druha. Internetovi provideri rozhodne nejsou oni proroci ci Jezisove. Spis to jsou tvurci webovych stranek, ti hlasaji slovo andelske ci abelske, ti oslovuji, ti lakaji ke sve kazatelne, ti rozhazuji vukol sve linky, abychom prisli a naslouchali jim. A zase zpet do Kristovych dob do Galileje: bylo receno, ze tehdy se tam toulala spousta proroku a bylo treba bombasticke marketingove kampane, aby uceni jednoho prevladlo nad druhymi.

Co musi udelat dnesni Jezis na Internetu, abychom ho poznali jako Jezise?
Polozme si nejdriv doplnujici otazku primarniho vyznamu.

Je vubec mozne, aby nekdo medialne ovladl web?

Jsme svedky koncentrace moci v medialni sfere. Noviny patri nadnarodnim spolecnostem, zname zde v Evrope imperium Springerovo, Murdochovo, Hersantovo, Rengierovo a mnozstvi mensich kralovstvi. Totez plati o televizi, totez o vyrobe filmu. Je to dano technickymi danostmi toho ktereho media. Devet milinu vytisku Bild Zeitungu se da vytisknout behem par hodin jen na ctvrtkilometrove rotacce. Toto na webu neexistuje. Je takrka jedno, zda zridite svoji webovou stranku na repasovane 386ce, nebo na Silicon Graphicu. Odtud plyne obecne sdilena fikce, ze s webem jsme se konecne dockali zcela demokratickeho sdelovaciho prostredu. Kazdy zde ma svuj prostor, kazdy se muze vyslovit, kazdy je sam sobe Springerem.

Opakuji, obdobna situace vskutku existovala jen ve staroveku a do jiste miry s cetnymi ideologickymi omezenimi ve stredoveku. Informace se sirila ustne, sice s velkou sugestivitou, avsak na kratke vzdalenosti k omezenemu poctu klientu, anebo pisemne, na dlouhe vzdalenosti, avsak ke zcela elitni uzavrene skupine klientu. Zasadni zmenu vyvolal vynalez knihtisku. Ten obrovsky rozsiril prenosovou kapacitu informacniho kanalu zvaneho psane slovo, napriste tistene slovo, ovsem za cenu technicke narocnosti a investic. Jedno i druhe narustalo umerne s rozsirovanim kapacity, az kapacita i investice dosahly soucasnych enormnich rozmeru.

Investice do site Internetu jsou rozredeny. Prestoze jsou v uhrnu take enormmni, podileji se na nich vsichni uzivatele, aniz by kdo mel sanci ziskat kontrolu nad informaci. Pravda, snazi se o to statni byrokracie. Nedavno prijaty - hezky prezdivany - neslusny zakon je skvrnou na tvari americke demokracie. Jakasi Evropska komise pri Evropskem spolecenstvi pracuje na Zelene knize, ktera se ma stat podkladem pro regulacni predpisy Internetu. Bume na pozoru, avsak neberme to prilis vazne. Dzina svobody zadny bruselsky parazit spatky do lahve nenacpe a zelenym spuntem neuzavre.

Internet je svobodny pro proroky a kazatele, opakuji potreti. Ovsem podivejme se na situaci ze zpetneho pohledu, tedy ze zorneho uhlu onoho proroka a kazatele. Stejne jako v dobe Jezisove je okruh oslovovanych omezeny. Zname statistiky nejnavstevovanejsich webovskych stranek. Jsou to predevsim ty, ktere se zabyvaji webem, jeho provozem, softwarem, vyhledavanim adres. To ovsem jsou podpurne subjekty. Kdyby na webu byl jenom Yahoo a Alta Vista, nemel by web smysl. Uspesnou strankou se stal kuprikladu Webpersonals, indivudalni inzerce. S 300 000 pristupy denne se tato stranka stala zbozim, ktere si jeji tvurce Jennifer Johnsonova ceni na 100 000 dolaru. Ve svete medii jde ovsem o zabarinu.

Vratme se k otazce, polozene pred chvili, totiz - jak poznat Jezise a zda je vubec mozne, aby nekdo web ovladl.

Je zrejme jasne, ze zadna moc bozi ani bruselska nezpusobi, aby nekdo web ovladl, aby se stal Jezisem Kristem, monopolistou na siti. Nicmene uz dnes jsme svedky procesu, ktere vedou nikoli k monopolizaci, ale k popularizaci, ci podle noveho slovniku ke zviditelovani stranek. Zminim se o nekolika z nich, ktere mi pripadaji nejnapadnejsi.

Predevsim se kazdy hledi umistit ve vyhledavacich sluzbach. Byt zde katalogizovan, to je totez, jako kdyz vydavatel knihy ziska cislo IBSN. Nicmene, vzhledem k tomu, ze je polozek v katalogu totez, je to podobne, jako kdyby kazde zrnko pisku na morskem dne se snazilo katalogizovat svoji polohu.

Dalsi dulezita metoda je sdruzovani podle pribuznosti. Existuji webove stranky, jez jsou fakticky katalogy stranek urciteho tematickeho okruhu. Ovsem i samotne konecne stranky, tedy ty s puvodnim faktickym obsahem - se pomoci linku sdruzuji s jinymi, podobnymi ci komplementarnimi strankami. Tak nejak se na usvitu organizovaneho zivota spojovaly jednobunecne organismy, aby venovaly sve specialni funkce s cilem zvysit celku sanci na preziti a replikaci. Takto kuprikladu vznika v ceskem webovem prostredi SFera, konglomerat stranek venovanych science fiction. Sdruzovanim zvysuji jednotlive dilci stranky nadeji, ze je nekdo navstivi. Jsou zde ovsem limity. Stranky katalogoveho typu jsou nekdy tak rozsahle, ze odpuzuji, a take konglomeraty se nemohou rozsirovat do nekonecna a proto bude pri sdruzovani dochazet k selekci a zavrhovani mene kvalitnich a mene navstevovanych stranek. Jsme svedky i medialni symbizy. Pri novinach a casopisech vznikaji webove derivaty, pricemz tistene medium poskytuje sve webove strance reklamu. V tomto smeru predvidam obrovsky rozvoj., Zatim jeste malo chapeme zanrova, tvurci specifika elektronickych novin a casopisu, takze zpravidla jde o mechanicky prenos drive otistenych textu do hypertextove podoby. Predpokladam, ze za par let budou mezi nami specialiste na elektronickou zurnalistiku. Microsoft buduje sve vlastni elektronicke noviny. Zaznamenal jsem poznamku jednoho komentatora, ze tam v newsroomu sedi deti s baseballovymi cepicemi ksiltem dozadu a zadny reporter. Mozna, ze prave to je hlavni vyhoda tohoto newsroomu. V kazdem pripade bude rozhodovat kvalita. Navstevovane budou ty stranky, ktere budou co nejcasteji obnovovany co nejzajimavejsim materialem. Zni to banalne, ovsem vsichni dobre vime, kolik jeste v dnesni dobe vznika stranek typu "jednou a dost". To, ceho jsme svedky, je fascinujici proces, zrejme pripominajici vznik mnohobunecneho zivota v praoceanu. Netroufnu si predpovidat, jake potvory z toho vzejdou. Budou vzajemne zapolit o preziti. Ale radeji se vratim k podobenstvi galilejskemu. Sama povaha media takrka vylucuje, aby vznikaly trvale a dlouhodobe prevladajici organismy. Novy prorok se smelejsi myslenkou a vetsi vyrecnosti bude mit vzdycky canci na uplatneni a zprava o nem se bude sirit rychlosti stepniho pozaru. A jakmile vyhori, uhasne.

Co tedy radit zaverem? Jak si pocinat, abyste se na galilejskem plani zviditelnili jako Jezis Kristus noveho Milenia? Posledni dobrou radu tohoto typu jsem slysel od Jana Mhlfeita Microsoftskeho: budte on line, myslete mimo mantinely a ucte se anglicky. A ja k tomu dodam: a nevylupujte banky. Tim dnes nikoho neoslnite.

Zpatky do INFOMEDIA 96.