Zdroje �ed� literatury a jejich strategick� potenci�l pro v�du a obchod
	Richard Pap�k, �stav informa�n�ch studi� a knihovnictv�, Univerzita Karlova, Praha
	Informa�n� z�ny a tzv. �ed� z�na. Teoretick� a praktick� aspekty v�znamu �ed� literatury. Zdroje �ed� literatury skr�vaji strategickou hodnotu. Odraz �ed� literatury v elektronick�ch zdroj�ch na Internetu a v komer�n�ch syst�mech typu datab�zov�ch center. Struktury a druhy �ed� literatury, typy "�ed�ch" informac� relevantn�ch pro v�deckotechnick� rozvoj a obchodn� strategie. Psychologick�, organiza�n� a jin� bari�ry vyu��v�n�. Perspektiva v �R? P��kladov� �lohy.

E-mail:richard.papik@ff.cuni.cz

�ed� literatura na konci 20.stolet� m� velkou �anci se st�t jedn�m z nejd�le�it�j��ch a nejstrategi�t�j��ch zdroj� v�deck�ch a obchodn�ch informac�. Je to d�no n�kolika aspekty:

• �data, informace, znalosti� , tedy i ty poch�zej�c� ze �ed� z�ny, jsou l�pe a dokonaleji sd�leny d�ky nov�m technologi�m a s�ov�m prost�edk�m, rozv�j� se �ra s�ov�ho sd�len�, sd�len� inteligence
• m�n� se charakter informa�n�ch slu�eb, informa�n� slu�by nab�vaj� hybridn� charakter, v�znamn� je trend dod�n� prim�rn�ho dokumentu v rychl� a u�ivatelsky zvolen� a p�ijateln� form�, role informa�n�ho pracovn�ka se posouv� a bude vy�adovat kvalifika�n� z�sahy (sm��ov�n� k profesi knowledge worker)
• syst�my, producenti a zprost�edkovatel� informac� se orientuj� na koncov�ho u�ivatele, v�stupy jsou prezentov�ny na �lov�ka orientovan�mi rozhran�mi ( human-centered interface)
• elektronick� publikov�n� proch�z� mohutn�m a �asto nekontrolovan�m n�r�stem, anarchizace toku informac� nen� d�le �nosn� a p�ijateln�, d�raz za��n� b�t kladen na �obsahovou administraci� informa�n�ch prost�ed� a je nejen nutnost�, ale jedn�m z trend� (content management)
• vztah k informac�m a znalostem se m�n� d�ky tlak�m tzv. digit�ln� ekonomiky a m�t informace/znalosti se st�v� strategickou podm�nkou v z�sk�n� konkuren�n� v�hody

Pojem �ed� literatura, n�kdy tak� ozna�ov�n jako�polopublikovan� literatura�, je specifickou a d�le�itou slo�kou informa�n�ch tok� nejen ve v�deck�m, ale i v obchodn�m sv�t�. Kde je m�sto �ed� literatury mezi ostatn�mi informa�n�mi zdroji? K tomuto vysv�tlen� je mo�n� vz�t n�sleduj�c� sch�ma.

Vymezen� pojmu a vytvo�en� jeho obsahu nen� v�dy jednozna�n� a podl�h� �ast�m diskus�m, co je a co nen� �ed� literatura. Nejen osobn� zast�v�m n�zor, �e �ed� literatura je pojmem s v�ce v�klady a rozli�n�m ch�p�n�m. Nejb�n�j�� n�zor je, �e do oblasti ��ed� literatury� m��eme zahrnout informa�n� zdroje, kter� neproch�z� klasick�mi komer�n�mi nakladatelstv�mi.

I toto vymezen� v�ak nese jist� slabiny, proto�e pak je ��douc� zahrnout do �ed� literatury i takov� zdroje, jako jsou normy nebo patenty, kter� nejsou ���eny komer�n�mi nakladatelstv�mi, ale nap�. st�tem ��zen�mi institucemi. A to ji� m��e vyvolat velk� diskuse a nesouhlasn� stanoviska. Stejn� tak souhlasn� nebo neprotestuj�c�. Za jist�ch okolnost� normy a patenty jsou �edou literaturou. Pak by bylo vhodn� do kategorie �ed� z�ny zahrnovat i tyto zdroje ���en� ofici�ln�mi institucemi typu standardiza�n�ch ��ad� a organizac� nebo patentov�ch ��ad� a organizac�. Dostupnost patent� i norem je v�ak pom�rn� snadn� a syst�mov�, co� neplat� v�dy o jin�ch druz�ch dokument� �ed� literatury, kde identifikace jejich kan�l� ���en� je pro b�n�ho u�ivatele nesnadn� a ani b�n� informa�n� pracovn�k nen� o zp�sobech ���en� dostate�n� informov�n, tak�e nen� schopen poskytnout relevantn� �e�en�, a to ani na �rovni referen�n� slu�by.

Mezi �edou literaturu pat��: vl�dn� dokumenty, dokumenty mezin�rodn�ch organizac� stejn�, jako mezi ��ed� zdroje� zahrnujeme dokumenty typu diserta�n�ch prac�, diplomov�ch prac�, v�zkumn�ch a technick�ch zpr�v, n�kter� konferen�n� materi�ly, proslovy, diskuse, technick� dokumentace.

Dnes tak� v digit�ln� podob�, �i �asto jde o p��mo specifick� digit�ln� zdroje, jako jsou mnoh� WWW dokumenty, konferen�n� dokumenty ���en� na WWW, ale i na optick�ch disc�ch (nej�ast�ji CD-ROM), na s�ti prezentovan� newsletters, firemn�literatura apod.

P�edstavitelem informa�n�ch syst�m� o �ed� literatu�e mohou b�t zdroje jako NTIS, SIGLE nebo Dissertation Abstracts. Bl�e o t�chto zdroj�ch viz citovan� literatura v z�v�ru nebo odkazy v n�sleduj�c�m textu. V �R je nejv�ce zn�m syst�m SIGLE, kter� je dostupn� via STK nebo Knihovnu AV (ob� instituce jej maj� k dispozici na optick�m disku) �i p�es n�kter� zahrani�n� datab�zov� centra (nap�. STN International,http://www.cas.org, http://www.fiz-karlsruhe.de). Syst�my NTIS (http://www.ntis.gov nebo dostupn� p�es datab�zov� centra jako STN International na URL http://www.cas.org �i http://www.fiz-karlsruhe.de, nebo v Dialog na URL http://www.dialog.com) a syst�m Dissertation Abstracts u� nejsou bohu�el v �R pravideln� vyu��v�ny, a�koliv by poskytly strategick� informace pro r�zn� obory v�dy i obchodu. Producent Dissertation Abstracts (U.M.I. konvertovala do Bell + Howell) nab�z� pln� texty �ady disertac� prost�ednictv�m syst�mu ProQuest. P�vodn� bibliografick� syst�m o americk�ch a kanadsk�ch disertac�ch dnes tedy nab�z� mo�nost z�sk�n� pln�ho textu v digit�ln� podob�. D��ve toto nebylo mo�n� a u�ivatel od UMI obdr�el klasickou kopii disertace �i kopii na mikrofi�i, pochopiteln� za finan�n� �hradu.

Dopust�m se jist�ho, polemick�ho z�v�ru k vymezen� pojmu �ed� literatury: �edou literaturou lze uva�ovat v�t�inu dokument�, kter�poch�zej� z tzv. �ed� z�ny (viz obr�zek v��e) a nemaj� uzn�vanou identifikaci v podob� nap�. ISBN nebo ISSN �i jin�ho mezin�rodn�ho nebo n�rodn�ho k�du. V�t�inu dokument� typu �ed� literatura m��eme za�adit pod speci�ln� druhy dokument�, ��m� je mo�no uva�ovat dal�� typy dokument� a situace se op�t m��e zkomplikovat o dal�� v��et typ� informa�n�ch pramen�.

Dokumenty �ed� literatury v�ak m��eme bezprobl�mov� d�lit stejn� jako jin� dokumenty na:

• klasick� ti�t�n�
• elektronick� (lze zahrnout tak� p�ehledy z Internetu, domovsk� WWW str�nky, virtu�ln� diskuse, s�ov� zalo�en� adres��e, v�b�rov� elektronickou po�tu apod.)

Dokumenty �ed� literatury maj� rovn� a dnes ji� �asto charakter hybridn�ch dokument�, jejich� medi�ln� formy se st��daj� a jsou p��stupn� rozli�n�mi m�n� �i v�ce ofici�ln�mi p��stupov�mi cestami. S�ov� sd�len� sv�t (i d�ky Internetu) a sou�asn� modern� formy komunikace problematiku �ed� literatury posouvaj� do dal��ch probl�mov�ch okruh� v�etn� problematiky intelektu�ln�ho vlastnictv�, kter�mi je zat�ov�n i sv�t informac� �klasick��, tedy informa�n� zabezpe�en� nakladatelstv�mi a vydavatelstv�mi komer�n�ho charakteru.

P��klad (p�evzato z URL:http://www.konbib.nl/infolev/greynet/3.6.htm):

Centre of Scientific and Technical Information
http://www.cerist.dz

Community Research and Development Information Service
http://www.cordis.lu/

German Institute of International Educational Research
http://www.dipf.de

Defense Technical Information Center
http://www.dtic.mil/iain/

European Association for Grey Literature Exploitation
http://www.konbib.nl/sigle/

InformationsZentrum Sozialwissenschaften
http://www.social-science-gesis.de

Tilburg University Library
http://greywww.kub.nl:2080/greyfiles/

K problematice teorie a praxe �ed� literatury � od diskus� a� po charakteristiku distribu�n�ch kan�l� tradi�n�ho �i komer�n�ho charakteru �ed� literatury, �i k problematice intelektu�ln�ho vlastnictv� vych�z� specializovan� �asopis:

URL: http://www.mcb.co.uk/ijgl.htm

Porozum�n� sv�tu �ed� literatury vy�aduje jist� �sil�. �adu znalost� lze ch�pat i ze samotn�ch ��ed�ch zdroj�� na Internetu prost�ednictv�m aktivit, kter� se v t�to oblasti odehr�vaj�. Cenn�m zdrojem je komplexn� informa�n� startovn� bod GreyNet na URL: http://www.konbib.nl/infolev/greynet/index.htm

Pro oblast �ed� literatury existuje cel� �ada konferenc�. Mezi nejpresti�n�j�� f�rum pat�� pravideln� mezin�rodn� konference o �ed� literatu�e Grey Literature (GL), URL: http://www.konbib.nl/infolev/greynet/3.14.htm . Ta posledn� se konala v ��jnu 1999 ve Washingtonu.

Stejn� tak sborn�ky z konferenc�, anotovan� bibliografie a dal�� materi�ly, a tak� je mo�no si slovn�k term�n� z oblasti �ed� literatury objednat bez slo�it�ho akvizi�n�ho procesu p��mo z adresy zdroje GreyNet: http://www.kb.nl/greynet/glossary.htm

Zdrojem pou�en� o problematice �ed� literatury poskytnou i n�kter� b�ze dat. V syst�mu Dial og http://www.dialog.com jsem realizoval speci�ln� re�er�i se statistick�m v�stupem (kombinace n�stroje Dialindex � File 411 a p��kazu �rank files�), kter� mi srovnal prvn�ch 25 zdroj� dle po�ad� v�skytu term�nu �grey literature�.

1. Dialog Bluesheets. URL: < http://www.dialog.com/bluesheets>
2. GreyNet. URL: < http://www.kb.nl/greynet/>
3. GreyNet. URL: < http://www.konbib.nl/infolev/greynet/index.htm>
4. NTIS. URL: < http://www.ntis.gov>
5. PAP�K, R.: Co je �ed � literatura a jak� jsou jej� hlavn� zdroje. In: Infocus, 1, 1995, �.5, s.36.
6. PAP�K, R.: Zdroje �ed� literatury. Infocus, 2, 1996, �.11-12, s.222-223.
7. PAP�K, R. � MICHAL�K, P. � MICHAL�K, P. � NOV��EK, L.: Internet � ekonomick�, marketingov� a finan�n� apl ikace. Strategie vyhled�v�n� a prezentace. Praha, EKOPRESS 1998. 220 s.